Proti novele o sociálních službách, kterou dnes [3.1.] projedná vláda, se postavil ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. Zákon podle něj neřeší změnu financování sociálních služeb. Současný model financování považuje ministr za neudržitelný.
Novelu zákona o sociálních službách připravila skupina koaličních poslanců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou [KDU-ČSL]. Podle podkladů k novele by se mohl kabinet k předloze postavit neutrálně.
Proti novele se v připomínkovém řízení vyslovilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Jeho ministr Zbyněk Stanjura resortu práce mimo jiné vytkl, že dosud nepřipravil celkovou změnu zákona o sociálních službách, která by řešila především změnu stávajícího způsobu financování sociálních služeb. Nyní navrhovaná novela podle Stanjury povede jen ke zvyšování výdajů ze státního rozpočtu do oblasti sociálních služeb.
„Tento trend je do budoucna neudržitelný,“ napsal k novele ministr Stanjura.
Poskytovatelé sociálních služeb za stávajícího modelu financování dostávají peníze na své provozy ze státního rozpočtu formou dotací od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] prostřednictvím jednotlivých krajů. Pro letošní rok zůstává rozpočet MPSV určený pro poskytovatele sociálních služeb stejný jako loni, to je v objemu 26,5 miliardy korun.
Financování sociálních služeb závisí na dotacích
Již loni zástupci poskytovatelů sociálních služeb upozorňovali, že jim dotace od státu nepokryjí ani polovinu nákladů na provozy. Dalším zdrojem financování sociálních služeb jsou obce a kraje, které jsou i zřizovateli některých zařízení sociálních služeb. Další peníze dostávají poskytovatelé od klientů a z jejich příspěvků určených právě na sociální služby. Nejčastěji jde o příspěvek na péči.
Letos i v příštích letech se chce MPSV také zaměřit na možnosti, jak dostat více peněz do sociálních služeb z veřejného zdravotního pojištění. Uvedla to na nedávném sněmovním Výboru pro sociální politiku vrchní ředitelka Sekce sociální politiky a sociálních služeb MPSV Zdislava Odstrčilová [KDU-ČSL].
„Toto považujeme za nevyhovující stav a je třeba se na to zaměřit,“ potvrdila na Výboru.
Sociální služby si ukrojí víc peněz ze zdravotního pojištění
Poskytovatelé především pobytových sociálních služeb mají podle ní více využívat odbornosti 913. U ní jde o profesi všeobecná sestra v sociálních službách, která poskytuje zdravotní služby pojištěncům v pobytových zařízeních.
„A my se v roce 2024 zaměříme na tuto odbornost 913, abychom dostali do pobytových sociálních služeb větší platby na rok 2025 i další roky,“ řekla Odstrčilová.
Novela zavádí sociální služby v azylových domech
Projednávaná novela také rozšiřuje poskytování sociálních služeb v azylových domech na osoby závislé na návykových látkách. A upravuje síť sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru.
„Sociální služby by měly vedle rodiny jako první zajišťovat, pokud to lze, podporu a pomoc v přirozeném sociálním prostředí klienta,“ stojí ve zdůvodnění.
Pobytové služby by měly představovat podle předkladatelů až poslední řešení. Novela v souvislosti s tím upravuje i takzvanou neformální péči. Jde například o její podporu formou poradenství i odlehčovacími službami, které umožňují zajistit pečujícím lidem odpočinek. Mohly by podle novely trvat až 180 dnů v roce.
Azylové domy by se podle novely mohly přímo ze zákona starat nejen o lidi závislé na návykových látkách, ale také o lidi bez domova kvůli doléčení po hospitalizaci. Úprava sítě sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru vychází podle zdůvodnění ze skutečnosti, že taková síť sice funguje, současné znění zákona ji ale nezná.
Koaliční poslanecká předloha dále zmírňuje požadavky na bezúhonnost pracovníků v sociálních službách. A větší obecní úřady by podle novely musely cíleně vyhledávat poskytovatele sociálních služeb bez oprávnění.
Některé části novely počítají s účinností od letošního července. Předkladatelé proto žádají, aby Poslanecká sněmovna schválila předlohu zrychleně již v prvním čtení.
–ČTK/VRN–
