Kapacita domovů se zvláštním režimem se v Česku za posledních deset let více než zdvojnásobila. V roce 2022 jich fungovalo 396 s kapacitou 24,8 tisíce lůžek. Meziročně vzrostl počet těchto domovů o dvacet, od roku 2012 pak o 186 domovů.
V některém z registrovaných zařízení sociálních služeb žilo ke konci roku 2022 celkem 57,6 tisíce seniorů. To je 2,8 procenta ze všech osob starších 66 let věku. Údaje vyplývají z ročenky Českého statistického úřadu [ČSÚ] Senioři v datech 2023.
„Se zvyšujícím se věkem se zastoupení osob [pobývajících v sociálním zařízení, pozn. red.] výrazně zvyšuje,“ upozorňují na trend statistici.
Ve věku 66 až 75 let žilo ke konci roku 2022 v nějakém pobytovém zařízení jedno procento osob. Ve věkové skupině 76 až 85 už to ale byla tři procenta seniorů a ve věku 86 až 95 let 14 procent seniorů. Z nejstarších seniorů ve věku 96 a více let jich v sociálním zařízení žila bezmála třetina [31 %].
Statistici v ročence upozorňují, že údaje zahrnují pouze osoby pobývající v zařízeních sociálních služeb. Nikoliv například v léčebně dlouhodobě nemocných a psychiatrických léčebnách, které patří mezi zdravotnická zařízení. Byť i tyto instituce pobytová sociální zařízení někdy suplují.
Podle definice zakotvené v zákoně o sociálních službách poskytují domovy pro seniory dlouhodobé pobytové služby lidem se sníženou soběstačností. To především kvůli věku. Tito lidé potřebují pravidelnou pomoc jiné osoby. Oproti tomu domovy se zvláštním režimem poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost kvůli chronickému duševnímu onemocnění či závislosti na návykových látkách. Dále lidem s Alzheimerovou nemocí a jinými demencemi, kteří se bez pomoci druhých neobejdou.
Domovů se zvláštním režimem rychle přibývá
I když i v roce 2022 zůstaly nejčastější pobytovou sociální službou domovy pro seniory, tak v posledních letech více přibývá domovů se zvláštním režimem. Ke konci roku 2022 v domovech pro seniory [525] pobývalo 34 tisíc osob [z toho 33 tisíc ve věku 66 a více let]. V domovech se zvláštním režimem to bylo 23 tisíc osob [z toho 21 tisíc připadá na seniory], a to v celkem 396 takových zařízeních. Meziročně vzrostl počet domovů se zvláštním režimem o dvacet a od roku 2012 pak o 186 domovů.
„Celková kapacita těchto domovů se meziročně zvýšila o 1 760 lůžek, od roku 2012 vzrostla na více než dvojnásobek a dosáhla tak na 24,8 tis. lůžek v roce 2022,“ uvádí ročenka ČSÚ.
Oproti tomu loni v Česku ubylo jedno zařízení registrované jako domov pro seniory a kapacita lůžek domovů pro seniory zůstala téměř beze změny. V porovnání s rokem 2012 vzrostl počet domovů pro seniory o 45, ale počet lůžek v nich poklesl o 1 638. Což souvisí s trendem, kdy pobytová sociální zařízení postupně upouštějí od sdílení jednoho pokoje i třemi či více klienty.
Mezi sociální zařízení s pobytovou službou i pro seniory patří dále domovy pro osoby se zdravotním postižením. V nich ke konci roku 2022 žilo asi 2,5 tisíce seniorů. Celkem v zařízeních tohoto typu ke stejnému období pobývalo 11 tisíc klientů. V chráněném bydlení pak loni pobývalo bezmála 700 seniorů a dalších 377 jich přebývalo v azylových domech.
Veronika Táchová
