Gaza čelí hladomoru, uvádí Světová zdravotnická organizace [WHO] v rámci iniciativy IPC [Integrated Food Security Phase Classificationg, IPC]. Podle WHO nemá dostatek potravin a podvýživou trpí 93 procent obyvatel Pásma Gazy.
WHO vážně varuje, že nedostatek potravin zvedne nemocnost Palestinců a nejvíce zasáhne děti, kojící ženy a staré lidi. IPC přitom otevřeně varuje před rizikem hladomoru. To znamená situaci, kdy na určitém území vymírá obyvatelstvo kvůli dlouhodobému hladovění. Lidé masově umírají nejen podvýživou, ale i nemocemi.
„Hladomor nastává, pokud dva dospělí nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla a 30 procent dětí trpí podvýživou,“ definuje hladomor Organizace spojených národů [OSN].
V Gaze podle WHO čelí katastrofickým podmínkám nejméně jedna ze čtyř domácností. Katastrofické podmínky značí extrémní nedostatek jídla, hladovění, prodeje majetku a další nestandardní opatření, aby si lidé mohli dovolit jednoduché jídlo.
Lidé chtějí hlavně jíst a pít
„Hlad, bída a smrt jsou evidentní,“ uvádí zástupci WHO a upřesňují, že při nedávných misích na severu Gazy každý, s kým mluvili, měl hlad: „Kamkoli jsme přišli, včetně nemocnic a pohotovostních oddělení, lidé nás žádali o jídlo.“
Zdravotníci Palestincům rozdávají zejména zdravotnický materiál a léky, ale lidé chtějí hlavně jídlo. Nedostatek potravin, vody a chabá hygiena se promítají do zdravotní kondice obyvatel Gazy.
„Od poloviny října jsme zaznamenali více než 100 000 případů průjmu. Polovina z nich je mezi malými dětmi ve věku do 5 let, přičemž počet případů je 25krát vyšší než počet hlášený před konfliktem,“ uvádí zástupci WHO s tím, že růst infekčních nemocí je obrovský.
Přesouvání pacientů ze severu Gazy je rozsudek smrti, uvedla WHO
Zdravotníci evidují 150 000 případů infekce horních cest dýchacích a četné případy meningitidy, kožní vyrážky, svrabu, vší a planých neštovic.
Existuje také podezření na šíření hepatitidy, mnoho lidí vykazuje její příznaky.
„Zatímco zdravé tělo se s těmito nemocemi snáze vyrovná, opotřebované a oslabené tělo s nemocí bojuje obtížně. Hlad oslabuje obranyschopnost těla a otevírá dveře nemocem,“ vysvětlují zástupci WHO.
Problém je hlavně u dětí, varuje WHO
WHO dále konstatuje, že podvýživa zvyšuje riziko úmrtí dětí na nemoci, jako jsou průjem, zápal plic a spalničky. Což platí dvojnásob, když na území není dostupná zdravotnická péče. A i když dítě přežije, ponese si celoživotní následky kvůli tomu, že se zbrzdí jeho růst a zhorší kognitivní vývoj.
„V riziku podvýživy jsou i kojící matky. Do šesti měsíců věku je mateřské mléko tou nejlepší a nejbezpečnější potravinou, kterou může dítě dostat. To chrání dítě před nedostatkem výživy a před smrtelnými nemocemi,“ konstatují zástupci WHO.
Psychický tlak se podle nich navíc projevuje do kvality mateřského mléka. Potíž je rovněž nedostatečná hygiena, málo potravin, vody a ztráta domova i blízkých na životech. Více než 1,4 milionu lidí v Pásmu Gazy nyní žije v přeplněných „útulcích“.
„V Gaze je dnes v průměru pouze jedna sprcha na každých 4 500 lidí a jedna toaleta na každých 220,“ uvádí WHO.
Podle organizace tento stav musí přestat. Potraviny a další pomoc musí proudit do Gazy v mnohem větších objemech.
„Znovu vyzýváme k okamžitému humanitárnímu příměří,“ apelují zdravotníci na mezinárodní společenství.
–DNA–
