Přes osm hodin replantovali ostravští chirurgové ukazováček pravé ruky teprve šestiletému chlapci. Šlo o sečné a tržné poranění zároveň, což výkon komplikovalo. Dnes chlapec ale pohybuje prstem i celou pravou rukou.
O úspěchu lékařů Centra plastické chirurgie a chirurgie ruky FN Ostrava informuje ve zprávě a krátkém videu tiskové oddělení nemocnice.
„Tržný mechanismus úrazu poškodil šlachu a cévy i mimo amputační ránu a neumožnil jejich přímé sešití. Musel jsem je uvolnit až do dlaně a vysunout do amputační rány. Byla to hodně raritní situace a mravenčí práce,“ popisuje výkon doktor Luděk Pliska, vedoucí lékařského týmu, který na replantaci chlapcova ukazováčku pracoval. [Na obrázku vpravo replantovaný ukazováček šestiletého chlapce, foto: FN Ostrava]
Na chirurgickém sále strávili lékaři více než osm hodin. Po náročném výkonu čekala chlapce několikaměsíční rovněž náročná rehabilitace. I díky ní dnes může hýbat celým zápěstím i replantovaným ukazováčkem.
„Tento chlapec byl zcela výjimečný v tom, že se jednalo o odtržení prstu. A v takových případech je samotná replantace a znovu přišití technicky velmi náročné,“ doplnil primář Centra plastické chirurgie a chirurgie ruky Martin Paciorek.
Chlapcův prst i zápěstí už funguje
Centrum plastické chirurgie a chirurgie ruky v ostravské fakultní nemocnici patří k jednomu ze tří center, kde se takové replantační výkony u dětských pacientů provádí. Dále jde o pražskou FN Královské Vinohrady a FN u sv. Anny v Brně.
Statut specializovaného Centra plastické chirurgie a chirurgie ruky získala FN Ostrava v roce 2000. Centrum zajišťuje 24hodinovou replantační pohotovost pro úrazy ruky v Moravskoslezském kraji.
„Za celou dobu fungování centra jsme provedli přišití prstu či celé ruky u osmi dětí,“ dodává primář Paciorek.
Práci lékařů Centra ocenili hlavně rodiče malého chlapce.
„Pan doktor Pliska nás čekal už na urgentním příjmu, když jsme přijeli sanitkou. A hned nám vysvětlil, že operace bude velmi dlouhá. Jsme vděčni, že se mu prst podařilo zachránit,“ říkají dnes rodiče malého chlapce.
Prsty pacientům často amputuje cirkulárka
Lékaři ostravského Centra chirurgie a chirurgie ruky na svém pracovišti poznají, kdy začínají lidé po zimně vyrážet do zahrad za prací. Zatímco od listopadu do února se s amputovanými prsty nebo i ještě těžšími zraněními často kvůli práci na okružní pile, cirkulárce, setkají spíše výjimečně, tak od března počet takových úrazů strmě narůstá.
„Čím více je práce na zahradě a kolem domu, tím častěji se věnujeme kutilům s amputovanými prsty nebo s ještě těžšími zraněními způsobenými většinou okružní pilou, lidově cirkulárkou,“ říká primář Paciorek.
K samotnému chirurgickému výkonu pak říká, že se při něm musí obnovit každá struktura, tedy cévy, nervy, kosti i šlachy.
„Cévy, aby končetina byla prokrvená, nervy, aby byla zachována citlivost, a šlachy kvůli pohybu,“ vysvětluje.
S vysokými amputacemi chirurgům pomáhají s ošetřením kostí traumatologové, kteří s tím mají zkušenosti. Velká zodpovědnost leží podle primáře i na bedrech anesteziologů, kteří musí pacienta připravit tak, aby 12 hodin na operačním sále zvládl co nejlépe, aby měl monitorované funkce. A aby nedošlo k otlakům nebo podchlazení.
„My pak vzhledem k dvou- až třímilimetrové tloušťce výživných cév operujeme pod mikroskopem, kde dvoumilimetrovou cévu sešíváme přibližně deseti stehy,“ přibližuje mikrochirurgické výkony primář Paciorek.
K tomu chirurgové používají extrémně jemné, okem nepostižitelné vlákno o tloušťce tisíciny lidského vlasu. Stejně miniaturní, zhruba dva milimetry dlouhá, je i jehla.
„Je jasné, že operujícímu chirurgovi se v žádném případě nesmí třást ruka. I jen jemný třes má z pohledu přes mikroskop podobu velkých výkyvů, takže mikrochirurgie by nebyla možná. Proto by měl každý operatér vědět, čemu se musí vyhýbat,“ říká primář.
Amputát se nevkládá přímo do ledu, ale jen se chladí
A upozorňuje, že úspěšnou operací vše nekončí. Na řadu přichází píle a odhodlání samotného pacienta. Polovina úspěchu totiž závisí na kvalitním provedení operace, dalších padesát procent záleží na pacientovi. Tedy na jeho přístupu k rehabilitaci, a především rehabilitačních pracovnících. S přišitou končetinou či prstem musí pacient po operaci pravidelně a trpělivě cvičit, aby neztuhla. Jinak by přinesla podobný efekt jako bioprotéza.
„Ale je třeba počítat s tím, že rehabilitace je časově několikanásobně náročnější než samotná operace, doléčení trvá půl roku i déle. Rok trvá, než zcela prorostou nervy,“ vysvětluje lékař.
Zároveň upozorňuje všechny, kdo pracují na zmiňovaných cirkulárkách, aby na nich nepracovali v rukavicích a v oděvu s dlouhými rukávy.
„K amputacím cirkulárkou dochází v 95 procentech případů právě proto, že kotouč pily nejprve zachytí rukáv nebo rukavici,“ říká primář Paciorek.
Pokud už k amputaci prstu dojde, pak je třeba amputát zabalit do vlhčeného kapesníku nebo ubrousku, vložit do mikroténového sáčku a to celé dát do vody s ledem. To zaručí, že amputát bude delší dobu připraven k replantaci. A následně se rychle vydat do jakékoliv chirurgické ambulance. Určitě by pak lidé neměli uříznutý prst či jinou část vkládat přímo do ledu. V něm totiž amputát zmrzne a už se nedá k přišití použít.
–RED–
