Od ledna 2024 praktici a urologové mužům ve věku 50 až 69 let nově nabídnou vyšetření rakoviny prostaty z krve. Při podezření na nádor odešlou pacienta na magnetickou rezonanci. Screening může snížit úmrtnost na nádor až o 30 procent.
Ročně si v Česku vyslechne diagnózu zhoubný nádor prostaty přibližně osm tisíc mužů, to je třikrát více než před dvaceti lety. Přibližně 1 400 mužů na rakovinu prostaty v ČR každý rok umírá. Důvodem je i to, že 22 procent nádorů objeví lékaři v pozdním 3.-4. stadiu nemoci. Snížit úmrtnost na zhoubný nádor prostaty má od ledna 2024 zaváděný screening.
„Je prokázáno, že ta úmrtnost poklesne po osmi až deseti letech o přibližně 30 procent,“ uvedl k očekávaným výsledkům screeningu prostaty při jeho představení jeho odborný garant a předseda České urologické společnosti ČLS JEP prof. Roman Zachoval.
Odborné studie podle prof. Zachovala ukazují, že výsledky této prevence jsou ještě lepší, pokud se do nich nezahrnou nepravidelní účastníci programu. V takovém případě dokáže program snížit úmrtnost na zhoubný nádor prostaty až o 50 procent.
„Ten screening má smysl, pokud pacient dochází na ta vyšetření pravidelně,“ upozorňuje profesor s tím, že v opačném případě pozbývá tato prevence smyslu.
Screening prostaty hlídá hladinu PSA v krvi
Vyšetření budou od ledna 2024 nabízet mužům ve věku 50-69 let všeobecní praktičtí lékaři. Pokud již pacient navštěvuje ambulantní urologii, pak mu test nabídne jeho urolog. Se zařazením do programu musí pacient souhlasit. Pokud se do screeningu nezapojí, lékaři mu jej pak nabídnou co dva roky. Což odpovídá frekvenci z veřejného zdravotního pojištění hrazeným preventivním prohlídkám v ordinacích praktických lékařů.
Podle profesora Zachovala je to právě screening prostaty, který se díky pouhému odběru vzorku krve ke zjištění hodnot prostatického specifického antigenu [PSA] stává tím nejjednodušším preventivním onkologickým programem ze všech.
Pomocí z krve zjištěné hodnoty PSA pak lékař vyhodnotí riziko nádorového onemocnění prostaty. Pokud bude hladina PSA nad 3 µg/l, odešle lékař pacienta k podrobnějšímu vyšetření na certifikovanou ambulantní urologii. Pokud se ukáže nález jako negativní, pak u daného pacienta provede další kontrolní odběr po dvou nebo čtyřech letech s ohledem na množství zjištěné hladiny PSA v krvi.
Zhoubný nádor v Česku ročně stihne 80 tisíc lidí. Stát nabízí pomoc
Při pozitivním nálezu odesílá urolog pacienta na radiologické pracoviště k vyšetření magnetickou rezonancí, to bez použití kontrastní látky. Teprve poté se rozhodne o nutnosti odběru vzorku tkáně z nálezu v prostatě.
„Máme připravenou hustou síť pracovišť magnetické rezonance,“ říká k dostupnosti vyšetření prof. Jiří Ferda z Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice Plzeň.
Nález pak radiolog vyhodnotí do pěti stupňů. Přičemž první znamená, že v prostatě nedošlo k žádným změnám a pacient nemá zhoubný nádor na prostatě. Naopak číslo pět ukazuje na to, že nádor je z vyšetření na magnetické rezonanci jednoznačně prokazatelný. A při takovém výsledku pacient zamíří na odběr tkáně z nálezu, tedy biopsii. Anebo na intervenční výkon, dodává profesor Ferda.
Léčba a stadia nádorů na prostatě
Prostatu dnes lékaři operují více způsoby podle stadia onemocnění. V jeho časné fázi obvykle přistupují k laparoskopickému nebo robotickému zákroku. Což podle jejich názoru a zkušeností významně snižuje riziko komplikací a pacient se po výkonu rychleji zotavuje.
„Karcinom prostaty je léčen jednak chirurgicky urologem, radioterapií u lokálního postižení. Pokročilý karcinom prostaty se léčí hormonálně a po selhání hormonoterapie i cytostatiky,“ popsala léčebné postupy doc. Jana Prausová z Onkologické kliniky FN Motol.
Upozornila na dostupné nové preparáty hormonoterapie. Ty dokáží účinně léčit i pokročilá stadia onemocnění, to bez větších nežádoucích účinků. Karcinom prostaty totiž patří k hormonálně senzitivním nádorům. Proto jej lékaři dokáží léčit i pomocí hormonální léčby.
„Hormonální léčba je cílená na nádorové buňky, které nesou terč v podobě hormonálního receptoru. Po napojení léku na receptor dojde k zastavení růstu a množení nádorové buňky,“ vysvětluje doc. Prausová s tím, že ale ne všechny nádory nosí v buňkách zmíněné receptory, které dokáže ovlivnit nasazená hormonoterapie.
„Algoritmus léčby je dán klinicky doporučeným postupem a je řešen multidisciplinárním týmem,“ dodává k postupům v předepisování účinné léčby.
Nádor prostaty o sobě nedává dlouho vědět
Zhoubný nádor prostaty se častěji rozvíjí u starších mužů. Riziko jeho výskytu se podle zdravotnických statistik strmě zvyšuje po šedesátce. Potíž v jeho včasné diagnostice je v tom, že nádor se většinou nachází na periferii žlázy a nevyvolává dlouhou dobu žádné příznaky. Ty přicházejí až v pokročilejším stadiu nemoci, kdy už si pacient stěžuje na časté močení, nucení na něj a trpí stálým pocitem nevyprázdněnosti.
Příznakem karcinomu v pozdějším stadiu bývá slabý proud moči a močení v malých dávkách. Tyto projevy ale ukazují i na nezhoubné zvětšení prostaty. Převládající rizikový faktor zhoubného nádoru prostaty je podle onkologů jednoznačně věk. Jen malá část z pacientů k němu má dědičný předpoklad. Rozvoj karcinomu zvyšuje i vysoká konzumace tuků a kouření.
Prostata neboli předstojná žláza je mužský pohlavní orgán uložený pod močovým měchýřem. Je zodpovědná za produkci 15 až 30 procent objemu tekutiny ejakulátu a zvyšuje životaschopnost spermií. Prostata se s věkem postupně zvětšuje. Potíže s ní trápí zhruba 40 procent mužů po padesátém roce života. Intenzita stoupá s každou další dekádou života. Přičemž u mužů starších 70 let jsou změny ve tkáni prostaty prokazatelné prakticky ve 100 procentech případů.
Veronika Táchová
