Na neurodegenerativní nemoci, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba, upozorní v jejich počátku poruchy řeči. Jde o nenápadný ale důležitý signál, který umožní včasnou léčbu a oddálení dalších příznaků nemoci.
Specifická porucha řeči dokáže podle lékařů a výsledků jejich výzkumů odhalit počínající stadium některé z neurodegenerativních poruch. I když na ně zatím neexistuje lék, který by příčinu nemoci úplně odstranil, tedy pacienta zcela vyléčil, tak ale existují terapie zpomalující progresi nemoci.
„Právě afázie [poruchy řeči, pozn. red.] jsou proto důležitým příznakem, který bychom měli umět rozpoznat. Pokud vznikne náhle, například během několika minut, může jít o příznak mrtvice, která vyžaduje urgentní řešení,“ vysvětluje prof. Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
Jde podle něj o situace, kdy se pacient nedokáže vyjádřit. Buď nemluví vůbec, nebo opakuje stejná jednoduchá slova nebo slabiky. A sám je tím nepříjemně překvapen. Jde o takzvanou motorickou afázii.
„V jiných případech si toho není vědom, hovoří nesouvisle a jeho slovní produkce připomíná slovní salát. Což je takzvaná senzorická afázie. Často se obě formy míchají navzájem,“ říká profesor Jech.
Ve výše jmenovaných situacích je především na blízkém okolí pacienta, aby zpozornělo a co nejdříve zavolalo zdravotnickou záchrannou službu. To proto, že jde zřejmě o akutní stav, kdy může dojít k trvalému a vážnému poškození mozku.
Na neurodegenerace upozorní pozvolné poruchy řeči
A pak jsou tu ještě jiné řečové poruchy, afázie, které vznikají pozvolna a jsou obvykle projevem neurodegenerativního onemocnění. Často jde o poruchu obsahu řeči, například u Alzheimerovy nemoci. Anebo výslovnosti, která má specifický charakter v závislosti na místě, které je v mozku poškozeno. U počínající Parkinsonovy nemoci bývá řeč podle lékařů tichá a monotónní. U poškození mozečku připomíná výslovnost opilce, dodává prof. Jech. Nemoc amyotrofická laterální skleróza [ALS] doprovází řeč, která je setřelá. Pacient má totiž potíže s pohybem jazyka a rty.
Lékaři Neurologické kliniky 1. LF a VFN se poruchami řeči v počínající fázi neurologických onemocnění zabývají i ve své vědecké činnosti. Nedávno se touto oblastí zabýval v unikátním výzkumu tým doc. Petra Duška a doc. Jana Rusze. Ti pomocí pokročilých analýz řeči dokážou rozpoznat první projevy Parkinsonovy nemoci. To ještě v době, kdy se dají laickým poslechem jen těžko postřehnout. Jak ale upozorňují, rozpoznat je pomohou hovory vedené po telefonu, kde se tak může dobře uplatit umělá inteligence. A jak říká prof. Jech, na rozvoj neurodegenerace, konkrétně Parkinsonovy choroby, upozorní vedle popsaných poruch řeči i další příznaky.
„Pokud má dotyčný člověk současně poruchu čichu nebo poruchu chování v REM spánku, která se projevuje motorickým neklidem v době, kdy se nám zdají sny, je téměř jisté, že se u něj v horizontu několika let rozvine závažné neurodegenerativní onemocnění,“ říká.
Takové potenciální pacienty v riziku lékaři i cíleně vyhledávají. To proto, aby se jim včas dostalo neuroprotektivní léčby. Až tedy bude k dispozici, jak dodává profesor Jech.
Léčba neurodegenerativních nemocí je velká výzva
Léčba neurodegenerativních chorob totiž zůstává stále velkou výzvou. I když už dnes lékaři dokáží podle určitých příznaků předpovědět, že za dobu několika let dojde u pacienta k rozvoji Parkinsonovy nemoci.
„Avšak její vznik neumíme potlačit nebo oddálit. Na druhou stranu dokážeme takzvaně ušít léčbu na míru většině pacientů s Parkinsonovou nemocí tak, aby je to příliš neomezovalo v práci nebo běžném životě,“ říká profesor Jech.
V léčbě neurodegenerace lékaři většinou přistupují k takzvané symptomatické farmakologické terapii. Ta v mozku většinou jen nahrazuje některou z chybějících látek. Průběh samotného onemocnění zatím medicína ovlivnit ale nedokáže.
„Příznaky Parkinsonovy nemoci mohou být také dlouho velmi účinně kompenzované pomocí hluboké mozkové stimulace. Jde o velmi moderní terapii, která stimulací určitých struktur přímo mění způsob, jakým náš mozek pracuje, a tak utlumí příznaky nemoci,“ doplňuje výčet terapií Filip Růžička, lékař Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Při hluboké mozkové stimulaci specialisté pomocí elektrod implantovaných v mozku potlačí příznaky nemoci. Což u většiny pacientů vede ke zmírnění příznaků nemoci a lepšímu životu. V Česku fungují jen tři pracoviště, která takový výkon lékaři provádějí.
Epidemie neurodegenerací i v Česku
V České republice žije asi 200 tisíc pacientů s nějakým typem neurodegenerativního onemocnění. Odhady pro rok 2050 počítají dokonce až s necelým půl milionem nemocných. Jde asi o 100 tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou, 30–50 tisíc lidí s Parkinsonovou nemocí a pět až deset tisíc pacientů s některou formou fronto-temporální lobární neurodegenerace [FTDL].
Jednou z příčin takového nárůstu může být negativní vliv toxických látek v životním prostředí. Akutně mozek ohrožují i cévní mozkové příhody, které u nás každoročně postihnou asi 25 tisíc lidí.
Výskyt neurologických onemocnění za posledních 30 let stále roste. Jsou nejen častou příčinou úmrtí, pacienti ale kvůli nim strádají a zažívají takzvané ztracené roky kvůli chronické neurologické nemoci. Co je příčina ale není úplně jasné. Častější výskyt neurodegenerativních chorob, jako je Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, vědci obvykle spojují se stárnutím. K tomu ale přibývají i další faktory. Výskyt těchto chorob v letech 1990–2016 stoupl až na 145 procent.
„V případě Parkinsonovy nemoci nárůst výskytu nevysvětlíme jen efektem stárnutí. Její výskyt narůstá o více než 20 % rychleji, než bychom očekávali,“ upozorňuje prof. Jech.
Příčinou je podle něj hlavně negativní vliv toxických látek v životním prostředí. Na ně jsou totiž zvlášť citlivé buňky mozku produkující dopamin. Což potvrdily i mnohé studie.
–RED–
