V sociálních službách v Česku pracuje 321 uprchlíků z Ukrajiny

V sociálních službách chybí podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR] tři tisíce zaměstnanců. Velký prostor pro zlepšení situace vidí zástupci APSS ČR v zapojení uprchlíků z Ukrajiny s vízem dočasné ochrany.

Těch podle aktuálního šetření mezi 677 sociálními zařízeními v Česku v sociálních službách pracuje asi 321. Tvoří tak 44 procent všech občanů Ukrajiny, kteří u nás v sociálních službách pracují. Těch je podle výsledků šetření Asociace celkem 731 a tvoří jedno procento všech pracovníků sociálních služeb.

„Potenciál ke zvýšení počtu zaměstnanců pobývajících na českém území v rámci dočasné ochrany tedy stále existuje,“ uvádí ve své zprávě APSS ČR.

Prezident APSS ČR Jiří Horecký upozorňuje, že jsou to právě sociální služby, které mají velkou budoucnost [viz graf APSS ČR vpravo]. Tvrdí, že segment sociálních služeb je nejrychleji rostoucím zaměstnavatelským odvětvím.

„V Evropě v tomto segmentu v současné době pracuje zhruba jedenáct milionů zaměstnanců. Což představuje pět procent veškeré pracovní síly. Pro srovnání v zemědělství pracují dvě procenta pracovní síly. Za posledních 10 až 15 let pak vzniklo dva miliony nových pracovnách míst,“ upozorňuje Horecký.

Podle odhadů evropské asociace European Ageing Network v Evropě chybí jeden milion pracovníků. Evropská strategie péče, EU Care Strategy, kterou zveřejnila Evropská komise loni, uvádí, že Evropa bude do roku 2050 potřebovat 1,6 milionu dalších pracovníků v sociálních službách.

V Česku poptávají sociální služby tři tisíce lidí

Rozsáhlé dotazníkové šetření APSS ČR ale zjišťovalo, kolik aktuálně chybí zaměstnanců v sociálních službách. A zatímco v roce 2020 poskytovatelé sociálních služeb postrádali zhruba 1 000 pracovníků, nyní je to téměř trojnásobek. Respondentů, kteří upozornili na nedostatek zaměstnanců, bylo 59 procent.

Nejvíce chybí pracovníci v sociálních službách, tedy pečovatelé a pečovatelky. Následují další profese jako zdravotníci. Sem patří všeobecné sestry, praktické sestry a další nelékařské profese. Chybějí i sociální pracovníci, technicky-hospodářské a administrativní profese a pedagogičtí pracovníci.

V regionálním srovnání chybí nejvíce pracovníků poskytovatelům sociálních služeb v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak nejméně jich postrádají poskytovatelé v Libereckém, Karlovarském a Jihočeském kraji.

Nedostatek pracovníků v sociálních službách podle krajů

[Zdroj: APSS ČR]

Pracovníci v sociálních službách chybí v celé EU

„Nedostatek pracovníků v sociálních službách, zejména pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester trápí v rozdílném měřítku všechny evropské země,“ podotýká Jiří Horecký.

Řešení, a to nejen v České republice, ale i na evropské úrovni, se hledají již několik let. A východisko nebude jednoduché a ani se nenajde rychle, dodává Horecký. Zvlášť, když větší zájem o práci v sociálních službách podle něj vyvolá až navýšení odměňování těchto pracovníků.

„Za poskytovatele vnímáme jako důležité spíše zvyšovat zdroje, aby bylo možné více využívat takzvané nenárokové složky mezd a platů, osobní ohodnocení, odměny apod., než tomu bylo v minulosti,“ vysvětluje.

Sociální služby si ukrojí víc peněz ze zdravotního pojištění

Důležitá je podle Horeckého i politika snižování fyzické a duševní zátěže sociálních pracovníků. S tím přímo souvisí prosazování trendu, kdy na jednoho pracovníka sociálních služeb připadá menší počet klientů. Díky čemuž se snižuje riziko přepracování a syndromu vyhoření kvůli náročné péči o osoby s omezenou osobní soběstačností.

–DNA–