Do protestu lékařů se otevřeným dopisem premiérovi Fialovi [ODS] a ministrovi zdravotnictví Válkovi [TOP 09] zapojila Asociace českých a moravských nemocnic. Podle ní sjednocení tarifních platů lékařů ve všech nemocnicích potíže neřeší.
K protestní akci lékařů vedené především nemocničními lékaři v čele s předsedou Sekce mladých lékařů České lékařské komory [ČLK] a viceprezidentem ČLK Janem Přádou se vyjádřili zástupci Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN]. V otevřeném dopise upozorňuje, že pouhé sjednocení tarifních platů lékařů ve všech typech nemocnic lůžkovou péči nestabilizuje.
„Splnění mzdových očekávání odborů problémy nevyřeší, pouze oddálí jejich další vzplanutí. Je třeba provést systémové změny,“ píší autoři dopisu.
K jednání o daných návrzích na systémové změny v akutní lůžkové péči pak nabízení předsedovi vlády stejně jako ministrovi zdravotnictví osobní setkání.
Jednotné odměňování je nyní nereálné
Odbory spolu se Sekcí mladých lékařů ČLS vyjednávají s ministerstvem zdravotnictví o podmínkách odvolání prosincového protestu. Jedním z požadavků lékařských odborů je, aby se zavedlo jednotné odměňování lékařů pracujících v nemocnicích.
Podle Asociace je návrh na sjednocení tarifních platů za současné situace nesplnitelný. A to kvůli tomu, že se liší úhrady směrem k nemocnicím za stejnou zdravotní péči.
„I dnes je velká část výkonů rozdílně hrazená v rámci historických paušálů a zejména svazové zdravotní pojišťovny hradí za jednotku péče (CM – casemix) v průměru o více než 10 000 Kč méně než VZP,“ píší zástupci AČMN v otevřeném dopise.
Jednotné platy tak podle nich podmiňují jednotné výnosy za stejné výkony. Tedy úhrady od zdravotních pojišťoven, upozorňuje Asociace. Dále uvádí, že by se měl sjednotit systém odměňování nejen u nemocnic, ale i v ostatních segmentech péče.
„I ostatní segmenty, veskrze soukromé, jsou hrazeny ze stejného veřejného zdravotního pojištění a s ohledem na logiku odborů má lékař i zdravotní sestra v soukromé ambulanci právo na stejnou výši platu, jako má lékař a sestra v nemocniční ambulanci,“ tvrdí.
AČMN nevylučují scénář, aby si poskytovatel a zdravotní pojišťovna sjednali jinou úhradu od úhradové vyhlášky. Avšak úhradová vyhláška jako výchozí bod pro jednání o úhradách mezi poskytovatelem a pojišťovnou nesmí působit diskriminačně a nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž mezi poskytovateli zdravotní péče, dodávají zástupci Asociace.
„Žádáme o sblížení a sjednocení úhrad a plateb od ZP za stejnou péči mezi poskytovateli i mezi zdravotními pojišťovnami dříve, než bude vydána právní úprava řešící jednotné odměňování ve všech typech nemocnic a zdravotnických provozů,“ vyjadřují svůj požadavek k odměňování zástupci českých a moravských nemocnic.
Nemocnice se nesmí rušit, upozorňuje Asociace
V otevřeném dopise zástupci nemocnic dále odmítají názor, že v Česku funguje ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi příliš mnoho nemocnic na daný počet obyvatel [v ČR je 156 zařízení poskytující akutní péči, pozn. red.]. Zrušení některých z nich v rámci personálních úspor odmítají.
„Jednak nám ukázal covid-19, že lůžková kapacita mnohde nestačila v okamžiku pandemie, která se může v budoucnu opakovat. Za druhé každoroční produkce nemocnic není vymyšlená a zbytná. Ale je podložena tisícovkami ošetřených pacientů a prací našich zdravotníků,“ argumentují zástupci Asociace.
Dále požadují zjednodušení systému vzdělávání lékařů. Akreditaci na vzdělávání pro kmen i k atestaci by měla obdržet všechna zařízení s lůžkovou péčí v daném oboru. To znamená i regionální nemocnice.
„Různé limity a omezení nastavená na popud odborných společností mají často protekcionistický a diskriminační účel ve snaze zachovat stávající stav, který vyhovuje vybrané a vyvolené skupině,“ tvrdí k systému akreditací pracovišť zástupci Asociace.
90 Kč za pohotovost nestačí, Asociace žádá víc
V oblasti čerpání zdravotní péče na urgentních příjmem nemocnic AČMN navrhuje zavést vyšší spoluúčast ze strany pacientů. Současný poplatek 90 korun už podle Asociace postrádá regulační opatření. Pacienti podle Asociace akutní nemocniční péči často zneužívají a navštěvují ji z banalitami.
Do nemocničního pohotovostního provozu navrhují zapojit všeobecné praktické lékaře a ambulantní specialisty. I ti by se podle Asociace měli podílet na vykrytí pohotovostních služeb. Jinak se lékaři v urgentní péči vysokého počtu přesčasů nezbaví.
„Žádáme vás o přijetí takových legislativních změn, aby se personální zajištění nepřetržité péče v oboru všeobecného lékařství zabezpečované při urgentních příjmech vrátilo do kompetence regionálních sdružení praktických lékařů,“ píší v dopise zástupci českých a moravských nemocnic.
K posledním z návrhů Asociace, jak zlepšit lékařskou praxi v nemocnicích, patří regulace počtu zahraničních studentů na lékařských fakultách. Stejně jako na nich omezit i počty studujících Slovenek a Slováků. Tím by se zvýšil počet absolventů těchto fakult, kteří zůstanou v českém prostředí. A společně s tím vedení resortu žádají o změny ve financování lékařských fakult tak, aby nebyly závislé na příjmech od studentů ze zahraničních programů.
–VRN–
