Omezit oteplování planety na 1,5 °C je stále těžší, ukazují nové výpočty. Podle nich emise planetu nejen oteplují, ale i ochlazují. Uvádí to článek New York Times Window for meeting key climate goal is even narrower than thought.
Pět let a konec. Tak dlouho ještě mohou lidé vypouštět do atmosféry uhlík dosavadním tempem. Potom už budou všechny cíle vytyčené Pařížskou smlouvou nedosažitelné. Alespoň tak to uvádí ve své zprávě tým klimatologů.
Jejich výpočty potvrzují ponuré vyhlídky, ke kterým došlo již mnoho klimatologů před nimi – emise snižujeme příliš pomalým tempem na to, abychom mohli doufat, že udržíme oteplovaní pod hranicí 1,5 °C. V důsledku aktivity obyvatel planety se globální teplota zvýšila už asi o 1,2 °C nad úroveň předindustriální éry. Nejslibnější vyhlídky na splnění limitu 1,5 °C tak znatelně blednou.
„Upřímně řečeno, došlo k tomu už dávno. Věc je příliš složitá,“ říká klimatolog z Imperial College London Joeri Rogelj.
Přesto i za této situace mohou vlády něco podniknout pro naplnění méně ambiciózního cíle, včetně dosažení druhé hranice, a to dvou stupňů Celsia. Každý přírůstek vážně zvyšuje riziko nebezpečí přílivu vln veder, záplav, výpadků úrody, vymírání druhů a lesních požárů.
„Musíme bojovat o každou desetinu stupně. Pokud omezíme oteplování na 1,6 stupně nebo 1,65 stupně, ale i třeba na 1,7 stupně, bude to stále ještě lepší, než kdybychom nedocílili nic, “ doplňuje kolegu z Londýna klimatolog Christopher J. Smith z univerzity v Leedsu.
Také J. Smith se podílel na aktuálních výpočtech. Podle něj se ještě nedávno zdálo být okno příležitosti více otevřené. Vědci svolaní Spojenými národy v roce 2021 uvedli, že lidstvo může produkovat emise současným [tehdejším] tempem ještě asi 11 let. To, než překoná hranici oteplení 1,5 stupně Celsia.
Emise planetu i ochlazují
Situace se ale rychle mění. Od roku 2021 lidstvo vypustilo do atmosféry mnoho miliard tun oxidu uhličitého. A i když se tempo tohoto znečišťování zpomalilo v důsledku pandemie covidu, oteplování Země pokračuje dále rychlým tempem. Vědci tak přišli s novými výpočty. V nich snížili objem uhlíku, který může být ještě vypuštěný do atmosféry, aniž by došlo k překročení limitu oteplení o 1,5 stupně Celsia. Toto množství pak nazvali naplněním uhlíkového rozpočtu.
„K naplnění rozpočtu pro 1,5 stupně zbývá velmi málo, tak málo, že každá změna metody může rozpočet značně navýšit,“ říká Pierre Friedlingstein, klimatolog z University of Exeter.
Dodává, že vědci vědí již dlouho, že se Země otepluje v přímé souvislosti s kumulací emisí. Stanovení přesného uhlíkového rozpočtu pro nepřekročení hranice 1,5 stupně ale je i tak velmi obtížné. Věc není zdaleka tak jednoduchá.
Spalování fosilních paliv produkuje jak oxid uhličitý, tak drobné částice, jako jsou saze a sulfáty. I když tyto částice poškozují lidské zdraví, tak ale zároveň ochlazují atmosféru tím, že zabraňují přístupu slunečnímu záření. Do nového odhadu vědci proto zapracovali i vlivy tohoto ochlazujícího efektu.
Výsledek je, jak zjistili, že by snížení znečištění v příštích letech značně omezilo tento efekt ochlazování. To by byla sice dobrá zpráva pro naše zdraví, ale špatná pro globální oteplování. Zjištění vědci publikovali v časopise Nature Climate Change.
Co ovlivní průměrné teploty na Zemi
Podle vědců navíc oteplování nemusí nutně překročit limit 1,5 stupně v jimi odhadovaném roce. To se může stát dříve, nebo později a závisí to na přírodních klimatických vlivech, jako je El Nino. Samozřejmě i na tom, o kolik se omezí emise dalších plynných látek zodpovědných za oteplování, například metanu.
Letošní mimořádná horka způsobila, že globální oteplení letos dosáhne hranice asi 1,5 stupně nad úroveň stavu v polovině 19. století. Cíl stanovený v Paříži ale nehovoří o jednoročním oteplení, nýbrž o průměru mnoha let.
Politici z celého světa se mají setkat příští měsíc ve Spojených arabských emirátech na dalším kole jednání o klimatu. Diskutovat mají o tom, zda je možné klimatické změny ještě zmírnit. A dále i o důležitější otázce, co v ochraně klimatu již možné udělat není.
–AM–
