Ženy s včas zachycenými nádory se vrací obvykle s oběma prsy

Na mamograf po 45. roce věku chodí v ČR asi 60 procent žen. Pokud u nich lékař nádor objeví, pak obvykle v jeho počátku. A tyto ženy se do života obvykle vrací bez chemoterapie a s oběma prsy, říká v rozhovoru Zdravé Zprávy předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR Miroslava Skovajsová.

Mamografický screening v Česku funguje více než 20 let. Jak se prevence karcinomu prsu osvědčuje v praxi?

Máme jeden z nejúspěšnějších screeningů na světě a dokazují to naše data. A jsme na to pyšní, protože došlo ke snížení úmrtnosti o 30 procent za těch 20 let. A z toho snížení úmrtnosti nejvíce těží ženy, které na ten screening chodí.

Kolik žen ve věku 45 a více let tuto prevenci dodržuje? Tedy chodí na screening každé dva roky?

To je taková druhá věc, taková trošku bolest, že zatím na screening chodí 60 procent žen. Protože u nich, když už ten nádor najdeme, je to vždy v malém stadiu. A tudíž tu ženu vracíme plně zdravou do plného života a velmi často bez chemoterapie a velmi často s oběma prsy. A to je velmi podstatné.

Co těch zbývajících 40 procent žen?

Ta 40% skupina žen, která nechodí na screening prsu, je skupina, jež přichází s hmatnými nálezy. A tak vlastně tyto pacientky zhoršují tu statistiku, která by byla jinak skvělá.

Český screening prsu je ženám plně otevřený

Jak hodnotíte screening prsu v Česku ve srovnání se sousedními zeměmi?

Český screening je ženám opravdu velmi dostupný. Ženám se plně hradí ze zdravotního pojištění. V ostatních zemích si na něj musí přispívat. U nás stačí, aby jednou za dva roky přinesly žádanku od praktického lékaře nebo gynekologa a jsou bezplatně vyšetřeny. Pokud je zapotřebí doplnit další vyšetření, i ta jsou opět bezplatná. Pokud žena onemocní, je rovnou vtažena do procesu diagnóza – léčba. Nic si neshání, nic si sama nezařizuje.

Tedy na něm není co měnit, zlepšovat?

Celý ten proces je postavený velmi přátelsky, aby se ho ženy nebály. A já bych jim ráda vzkázala, aby se ženy nebály a na vyšetření přišly.

Podmínkou vyšetření je žádanka. Není to důvod, proč část z těch 40 procent žen vyšetření bojkotuje?

Právě proto jsme to rozšířili i na praktické lékaře. Protože je představa, že když žena z nějakého důvodu už nenavštěvuje gynekologa, tak jistě chodí k praktickému lékaři. Každá seniorka má nějakou drobnou obtíž, kterou musí řešit s lékařem. Žádanka se může zdát jako menší brzda, ale ve skutečnosti to brzda není.

M. Skovajsová: Riziko při mamografii se rovná nula

Má těch 40 procent pacientek, které na screening nechodí, nějaký společný rys, třeba věk?

Je v tom celá škála věku. Spíše jde o ženy, které nějakým způsobem naslouchají alternativním úvahám, obávají se toho vyšetření, obávají se stisknutí mamografu, který je sedm kilogramů. Je to pomalý stisk, není to úraz. Bojí se toho záření a neuvědomují si, že stejnému záření se vystavují, když doma sedí u televize. Když někam letí, tak také procházejí několikrát rentgenem.

Ovlivňují postoje těchto žen třeba i sociální sítě?

Ano, nějakým způsobem je ta mamografie docela často i na sociálních sítích omílaná jako velké nebezpečí. Ženám bych řekla, že život sám je jedno velké nebezpečí. Je třeba vždy zvážit míru rizika a míru zisku. A to riziko při té mamografii se rovná nula.

Vyšetření ale je trochu bolestivé…

Ano, je trochu nepříjemné. V posledních letech ale mají mamografy kompresní desky, do kterých se zmáčkne prs, tvarování podle prsu. Takže se nám opakovaně stává, že pacientky našim recepčním říkají, vždyť to vůbec nebolelo. O čem to tedy byla řeč? A tak se snažíme tlačit i na ty firmy krůček po krůčku, aby zlepšovaly a zpříjemňovaly ženám vyšetření.

Žádná jiná metoda nedosahuje kvalit mamografie

Tam míří i další otázka, pokrok v diagnostických metodách je v posledních letech obrovský. Nevyvíjí firmy nějaký nový přístroj, třeba bez nutnosti stisku prsu?

Vyvíjí se hodně metod, ale žádná z nich ještě nedosáhla kvality mamografie. Toho, co ta mamografie poskytuje za detail. Mamografie nám ukáže mikrokalcifikace, které jsou menší než milimetr. A přítomnost těch mikrokalcifikací třeba v malém pětimilimetrovém shluku ukazuje na to, že v prsu se začíná vyvíjet nádor, ještě to ale není invazivní nádor. Je to počínající stadium, které když objevíme, tak je úplně vyhráno.

Kolik nálezů připadá na tyto přednádorové stavy?

Těchto nádorů my nacházíme jedenáct procent. To značí obrovské množství žen, kterým lékaři odstraní nádor ještě v tom prenádorovém stadiu, a to právě díky mamografii.

Jak se za těch 20 let fungování mamografického screeningu vyvíjí počty pacientek a úspěšnost jejich léčby?

Rakoviny prsu přibývá. Ten biologický nárůst činí asi 100 až 150 žen navíc oproti minulému roku. Velmi pravděpodobně to souvisí s civilizačními faktory. V době, kdy jsme s tím screeningem začínali, tak ročně onemocnělo asi 4 500 žen. V letošním roce to bude už 7 500 žen.

A jak se vyvíjí počty úmrtí na nádory prsu?

Úmrtnost je při tom nárůstu o těch několik tisíc žen nižší než před dvaceti lety. Tu nemoc totiž vychytáváme tehdy, kdy je to nemoc prsu, kdy to není nemoc celého člověka. To znamená, než se probijí ty nádorové buňky do lymfatického systému.

Veronika Táchová