Nárok na ošetřovné by měli mít od roku 2025 nově i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním. Veškeré dávky nemocenského pojištění by se měly dát vyřídit elektronicky v systému e-neschopenka.
Elektronizaci všech nemocenských dávek a změny v systému nemocenského pojištění přináší novela o nemocenském pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Návrh nyní dostane k projednání vláda.
Zásadní změnu přináší návrh zákona pro osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ], které budou mít nově nárok na ošetřovné. To, pokud se přihlásí k nemocenskému pojištění. Za současných podmínek živnostníci ošetřovné nedostávají ani v případě, že si nemocenské pojištění měsíčně platí. Což je od dobrovolné účasti na pojištění často odrazuje.
Stejně tak by dávku ošetřovného čerpali dohodáři, pokud by po nějakou dobu odváděli nemocenské pojištění. Návrhy navazují na změny zákona o důchodovém pojištění, které příští rok zavádí nová pravidla pro práci na dohody. Pojistné mají podle novely povinně odvádět dohodáři, jejichž výdělek na dohodu u jediného zaměstnavatele přesáhne 25 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. Z dohod u více zaměstnavatelů pojištění odvedou při výdělku překračující 40 procent průměrné hrubé mzdy.
Podle znění novely by živnostníci o dávku u správy sociálního zabezpečení žádali elektronicky sami. Zřejmě pomocí ePortálu ČSSZ, kde je aplikace ověří přihlášením do datové schránky nebo bankovní identitou.
Podle odhadu MPSV se počet ošetřovných poté, co ho začnou pobírat dohodáři a živnostníci, zvedne asi o 2,5 procenta. Jelikož živnostníci a pracovníci na dohodu mívají nižší základ přiznávaného výdělku, nižší tak bude i dávka. Výdaje na ošetřovné by po přijetí novely vzrostly o 24 milionů korun ročně, odhaduje ministerstvo.
Nejen ošetřovné půjde vyřídit elektronicky
Novela dále navrhuje elektronizaci podávání žádostí i o ostatní dávky nemocenského pojištění. Mezi ně patří peněžitá pomoc v mateřství [PPM, hovorově mateřská], otcovská, vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné a nemocenská. Elektronicky prostřednictvím systému e-neschopenka se zatím vyřizuje jen nemocenská. E-neschopenky do praxe vstoupily v lednu 2020. Podle návrhu novely by se měl systém používat u všech ostatních nemocenských dávek. Změna podle MPSV omezí administrativu a urychlí dobu vyřizování podpor.
Podle návrhu by lékaři správě sociálního zabezpečení elektronicky oznámili rozhodnutí o potřebě ošetřování nebo předpokládaný termín porodu. Zaměstnavatelé by úřadu poslali žádost o ošetřovné, mateřskou či otcovskou. Sociální správa by zaměstnankyním a zaměstnancům obratem začala dávku vyplácet. Pokud by se ošetřovné mělo poskytovat po uzavření školek, škol i jiných zařízení kvůli karanténě, havárii či jiné události, pak by informace do systému zadávala vedení těchto institucí a hygienici.
Zákon myslí i na těhotné bez nároku na mateřskou
Těhotné ženy, které nesplňují podmínky pro získání PPM neboli mateřské, by podle novely pobíraly v čase před a po porodu nemocenskou. Nárok na ni by měly šest týdnů před porodem a šest týdnů po porodu. Do doby pojištění pro získání mateřské by se nově započítávalo úspěšně dokončené prezenční doktorské studium, stojí v předkládané novele.
MPSV dále v novele navyšuje limit pro odpis dlužných částek na pojistném a penále za jeho neplacení. Od roku 2025 by se odepisovaly dluhy do 300 korun. Nyní úřady odpouští dlužné částky nepřesahující sto korun. Promlčecí doba u dlužného pojistného by se měla zkrátit z deseti na šest let.
Doktoři chtějí za novou povinnost kompenzace
Rozšíření elektronického vyřizování nemocenských dávek si vyžádá úpravu softwarů, které používají lékaři v ordinacích a také zaměstnavatelé. Zástupci České lékařské komory [ČLK] již na návrh zareagovali požadavkem na finanční kompenzace za více práce. Ministerstvo financí je proti.
Elektronizace nemocenských dávek a úprava aplikace vyjde podle odhadu MPSV na 176,7 milionu korun. Výdaje by měla pokrýt dotace z Národního plánu obnovy [NPO]. Provozní náklady odhaduje resort od 15 do 24,5 milionu korun. Další potřebné výdaje pak dosáhnou 11 až 45 milionů korun.
V loňském roce ČSSZ vyplatila 786 600 ošetřovných za 2,83 miliardy korun. Dále 18 000 dlouhodobých ošetřovných v objemu 0,21 miliardy korun a 544 700 dávek PPM za 11,23 miliardy korun. Dále vyplatila 49 500 otcovských za 0,6 miliardy korun.
–ČTK/RED–
