Ve využití evropských i národních dotací na navýšení kapacit paliativy v letech 2017 až 2021 ministerstvo zdravotnictví selhalo. V daném období využilo jen 6,3 procenta z nabízených státních dotací. Z EU pak nevyužilo 30 procent prostředků.
Na vyžití plánovaných investic do rozšíření služeb paliativní péče v nemocnicích, hospicích i v mobilní paliativě, tedy domácí péči, v letech 2017 až 2021 se zaměřili kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ]. Výsledky kontroly čerpání peněz jak ze státního rozpočtu, tak evropského programu Zaměstnanost ukazují na to, že Ministerstvo zdravotnictví Ř [MZ ČR] selhalo.
„Kvůli nerealistickému plánu MZ ČR nebyl tento záměr dosud splněn a část prostředků připravených k podpoře zůstala v uvedených letech nevyužita,“ konstatují kontroloři NKÚ v tiskové zprávě.
Na projekty spolufinancované z prostředků EU prostřednictvím operačního programu „Zaměstnanost“ zaměřené na zvýšení dostupnosti paliativy vyčlenil resort 98,7 milionu korun. Dále kontroloři prověřili také rozdělování dotací ze státního rozpočtu ve výši 82,6 milionu korun. Tyto peníze měly jít na investiční a neinvestiční projekty dotačních programů v oblasti paliativy, které vypíše ministerstvo zdravotnictví.
„Částkou 67,5 milionu korun zamýšlelo podpořit vznik 40 nových hospicových lůžek. Tento plán v roce 2021 – tedy již v průběhu programu – snížilo na polovinu. Avšak cenu ponechalo na původní výši,“ upozorňují inspektoři.
Při přípravě investičního programu totiž MZ ČR podle zprávy NKÚ neprovedlo řádně analýzu předpokládaných nákladů na vznik jednoho nového hospicového lůžka. Významně tyto náklady podhodnotilo. Navíc splnění programu resort posunul z konce roku 2022 až do poloviny června 2024.
Slabé využití peněz na rozvoj paliativy
Kromě 20 hospicových lůžek za 67,5 milionu korun má být do poloviny příštího roku pořízeno ještě 40 polohovacích lůžek, 16 zvedáků pro imobilní pacienty a čtyři dopravní prostředky.
„Původní plán počítal ještě s nákupem 40 antidekubitních matrací a 20 infuzních pump. Ale od toho MZ ČR na konci roku 2022 upustilo,“ upozorňují kontroloři na nenaplněné plány.
Paliativa není „jen“ péče o pacienta, který za pár dní zemře
Celkově ze státního rozpočtu půjde na tento investiční program 80,5 milionu korun. Ve sledovaném období let 2017 až 2021 ale došlo ke skutečnému využití jen 5,1 milionu korun. To odpovídá 6,3 procent z této plánované částky.
Kromě nevyužitých 93,7 procenta nabízených peněz ze státního rozpočtu určených na investice do rozvoje paliativy, nevyužilo MZ ČR ani více než 30 procent dotací spolufinancovaných z rozpočtu EU. I tyto peníze nabízela EU na projekty domácí paliativní péče [21 mil. Kč]. A dalších přes 10 procent prostředků na projekty nemocniční paliativní péče [nevyužito 5,7 mil. Kč].
MZ ČR kontroluje peníze z EU, národní dotace už nikoliv
Ze závěrečné zprávy NKÚ ve využívání nabízených peněz na posílení paliativy dále vyplývá, že ministerstvo nerozdělovalo dotace vždy transparentně. Často i chybovalo při administraci projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU i při poskytování dotací.
„Chyby MZ ČR měly za následek, že část výdajů nebyla z rozpočtu EU proplacena pro nezpůsobilost a bylo nutné hradit více než 200 tis. Kč ze státního rozpočtu,“ shrnuje NKÚ.
To za situace, kdy velkou část peněz nabízených z unijních programů ministerstvo nevyužilo v plné výši. V letech 2017 až 2021 navíc ministerstvo podle NKÚ zkontrolovalo jen minimum příjemců podpor ze státního rozpočtu.
„V kontrolovaném období takto prověřilo jen tři ze 198 podpořených projektů,“ píše NKÚ.
Ve finančním vyjádření tak úřad zkontroloval využití 0,5 milionu korun z celkem poskytnutých 34,1 milionu korun. Oproti tomu příjemce unijních podpor ve sledovaném období ministerstvo zkontrolovalo ze 100 procent. Na případné chyby pak reagovalo výčtem opatření, která mají vést k odstranění nedostatku.
Paliativa i v Česku nabírá na významu
Paliativní péče je oblast zdravotních služeb, která se rychle rozvíjí a jejíž význam narůstá. Podle dostupných informací potřebuje v ČR paliativní péči každoročně více než 70 000 pacientů. Vzhledem ke stárnutí populace tlak na paliativní služby v budoucnosti poroste. Jak už ostatně dokládají i výdaje zdravotní pojišťoven na paliativní péči.
Například náklady pojišťoven na domácí paliativní péči vzrostly mezi lety 2018 a 2022 téměř desetinásobně. V roce 2018 pojišťovny uhradily za tento typ péče 22,8 milionu korun. O čtyři roky později už to bylo více než 218 milionů korun.
Náklady na lůžka ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu hrazené z veřejného zdravotního pojištění dosáhly v roce 2017 částky 198,8 milionu korun. V roce 2022 už náklady ale přesáhly částku 362 milionů korun.
I přes nabídku podpor ze státních a unijních dotačních programů ale zůstává provoz hospiců stále z velké části odkázaný na finanční dary, sbírky a další dobrovolnickou činnost. V Česku i přes rostoucí poptávku po paliativních službách stále chybí jednotná koncepce paliativní péče. V ní by ministerstvo zdravotnictví mělo jasně definovat, jak tuto oblast zdravotní péče rozvíjet. Připravilo by i finanční a časový plán, který by vedl ke zvýšení dostupnosti i kvality této péče. To se ale nestalo.
–RED–
