V sociálních službách chybí deset tisíc pobytových lůžek, nejčastěji pro pacienty s demencemi. Takových pacientů v Česku každoročně přibývá o pět procent. S demencí se v ČR léčí 180 tisíc pacientů. Reálně nemocí ale trpí vyšší počty lidí.
O situaci v sociálních službách terénních i pobytových hovořili odborníci na dvoudenním XIV. Výročním kongresu poskytovatelů sociálních služeb v Táboře. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR] Jiří Horecký uvedl, že v Česku žije s diagnostikovanou demencí 180 tisíc lidí. Reálně jich ale bude podstatně víc. Pacienti totiž nebývají včas a někdy i vůbec diagnostikovaní. I přesto pacientů s demencemi, především Alzheimerovou nemocí, přibývá a tak i tlak na pobytové a terénní služby. A to nejen ze skupiny tuto skupiny pacientů.
„Každoročně se počet lidí žijících s demencí zvýší přibližně o pět procent a celkový počet se za každých 20 až 25 let zdvojnásobí,“ řekl na táborském kongresu Jiří Horecký.
Společně s přibývajícími počty pacientů, jejichž zdravotní stav vyžaduje celodenní péči, narůstá tlak na všechna pobytová zařízení sociálních služeb. Aktuálně v Česku podle odhadu Horeckého může chybět kolem 10 tisíců takových lůžek.
Nesoběstačných pacientů přibývá, lůžek je ale málo
Podle Horeckého se situace a kvalita péče v sociálních službách v posledních letech zlepšuje. Samotná zařízení reagují na specifické potřeby klientů a nabízí jim i podpůrné programy k udržení jejich zdravotního stavu nebo alespoň ke zpomalení progrese onemocnění.
„Existují speciální ošetřovatelské koncepty zaměřené na osoby s úbytkem kognitivních, tedy poznávacích funkcí,“ uvedla ředitelka Asociace Alice Švehlová.
Příkladem jmenovala mlékovický domov pro seniory u Kolína, kde funguje speciální projekt zaměřený na zlepšení kvality života tamních klientů s demencí, kteří jsou často dezorientovaní. Anebo neklidní až agresivní. Vedení domova si od projektu slibuje hlavně zvýšení kvality života lidí s demencí. Projevy nemoci se mohou podle ředitelky domova Andrey Faltysové vlivem zhoršování nemoci prohlubovat. Čímž se zvyšuje dezorientace klientů a stoupá riziko bloudění i zranění. U některých z nich se může zvyšovat i neklid a agresivní projevy.
„Přestože pečujeme o klienty s demencí, náš domov a areál jsou jim otevřeny, aby se mohli volně pohybovat. Individuálním přístupem se nám daří udržet orientaci a psychickou pohodu klientů v takové úrovni, že se mohou volně pohybovat,“ říká Faltysová.
Příspěvek na péči lidem otevírá dveře do sociálních zařízení
„I když rozsah hendikepu bývá u těchto pacientů velmi vysoký. Pro několik málo klientů je však nezbytné přijmout opatření pro jejich bezpečí a vymezit jim pro samostatný pohyb pouze prostor domácnosti, v níž žijí,“ dodala.
Domovy se zvláštním režimem, kde často pobývají lidé s omezenou osobní soběstačností, tedy i s demencemi, patří podle odborníků mezi vůbec nejrychleji rostoucí a rozšiřující se sociální službu v Česku.
Od roku 2009 do roku 2020 se počet lůžek podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] zvýšil z 11 922 na 20 075. To je nárůst o 146 procent. A podle ÚZIS tak trend docela přesně kopíruje tempo stárnutí populace.
–ČTK/VRN–
