Jako děti jsme s babičkou a dědou chodili sbírat šípek u polních cest v okolí středočeského Mochova. Babička pak šípek sušila, ale i z něj vyráběla šípkový džem. A právě takový džem si dnes uděláme i my na Zdravých Zprávách.
Začněme ale tím, že si řekneme, proč se šípek řadí mezi top plody s blahodárnými účinky na naše zdraví. Šípek pomáhá jako prevence proti infekcím a nachlazení, působí protizánětlivě a zlepšuje zásobování buněk kyslíkem. Z toho je zřejmé, že šípek snižuje riziko infarktu myokardu i rakoviny prostaty. Nejenže zpevňuje cévy, ale i uklidňuje nervy a zvyšuje potenci. Bonusem pak je jeho působení proti kožním chorobám a schopnost zlepšit soustředění.
Prostě ne nadarmo již staří Řekové nazývali šípek božským plodem. Šípky ordinoval svým pacientům Hippokrates a popis jeho blahodárných účinků najdeme již v anglosaském herbáři z 11. století. Kromě rakytníku totiž už žádný jiný plod neobsahuje tolik vitamínu C jako šípek. Má více vitamínu C než citron.
A nejen to. Plody šípku jsou bohaté na třísloviny [2 až 3 %], invertní cukr [směs glukózy a fruktózy, 10 až 14 %], sacharózu [2,5 %], pektin [11 %], kyselinu citronovou a jablečnou. Spolu s vitamínem C je v šípku i vitamín B, K a minerály, jako je karoten, fosfor, vápník, draslík a hořčík. Dokonce obsahuje stopy vanilinu, silice, flavonoidů a kyseliny nikotinové.
A jde se vařit šípkový džem
Nejdříve z šípků odstraníme stopky a následně ho umyjeme. V hrnci s vodou šípky uvaříme doměkka. Poté šípky rozmixujeme tyčovým mixérem. Šípkovou směs pak propasírujeme přes jemné sítko do připraveného čistého hrnce. Zbylé kousky, které nám zůstanou v cedníku, přendáme do nádoby s půl litrem vlažné vody. Promícháme je a opět důkladně propasírujeme.
Ingredience na šípkový džem:
- 1 kg šípků
- 200 g cukru
- 20 g kyseliny citronové
- 1,5 až 2 l vody
Do vzniklého pyré přidáme kyselinou citronovou a cukr. Vše promícháme a necháme za mírného vaření rozpustit. Poté ochutnáme a třeba ještě dosladíme. Dál vaříme do námi požadované konzistence.
Mezitím si vyvaříme sklenice s víčky. Když máme šípkový džem uvařený, ihned jím naplníme vyvařené sklenice, a to téměř pod víčko. Uzavřeme je a obrátíme dnem vzhůru do vychladnutí. A to je všechno. Máme neskutečně zdravou dobrotu, kterou používáme během roku i k přípravě omáček, do palačinek nebo jen tak s máslem na rozpečený toust. Dobrou chuť!
Kdy vyrazit na šípek a jak šípek sušit
Nejvhodnější dobou pro sběr šípku jsou měsíce září a říjen. Sbírat by se však měl ještě v době před prvními mrazíky a současně kdy jsou plody dostatečně uzrálé. Na dotek musí být stále tvrdé, přezrálé nebo nahnědlé plody nesbírejte. Na sběr se vydávejte s plátěnou taškou nebo sáčkem. Důležité je i správné usušení nasbíraných šípkových plodů.
- Sušení v troubě: Troubu nastavíme na 10 stupňů. Dvířka necháme mírně pootevřená. Šípek položíme na obyčejný plech opatřený papírem na pečení.
- Sušení v sušičce: Řiďte se pokyny v návodu, jak správně vysušit šípky. Nejlepšího výsledku dosáhnete, když je nevysušíte „najednou a naprudko“.
- Sušení na slunci: Jde o nejšetrnější způsob sušení. V případě, že šípek sušíte doma, stojí za to ho překrýt utěrkou, aby se na něj zbytečně neprášilo.
Usušené šípky vložte do uzavíratelné sklenice. Budete-li mít šípky vlhké či vláčné, nejspíš zplesniví. Skladujte je maximálně rok, po delší době se z nich totiž vytrácí vitamín C.
Využití šípku a pár slov o něm samotném
Využití šípku je velice široké. Nabízí se šípkový sirup, olej, džem, šípková omáčka a své uplatnění nachází i šípkový prášek. Šípky mají kulovitý až protáhlý tvar, nejčastěji jsou červenooranžové, červené nebo až černofialové.
Plněné papriky s rajčatovou omáčkou >
Tvarohový koláč se švestkami >
Černá čočka s kořenovou zeleninou >
Candát na másle s pažitkou a salátem >
Na povrchu mohou být hladké až ostnité [např. rosa roxburghii]. Co se týče samotných šípků, nejde tak o plody v pravém slova smyslu, nýbrž o takzvané souplodí nažek.
Lahodná italská cuketová polévka >
Lilek s balkán. sýrem, rajčaty a bazalkou >
A teď i pár slov o samotné růži šípkové [Rosa canina]. Jde o poměrně mohutný ostnitý keř, jenž má na jaře narůžovělé voňavé květy a koncem léta a na podzim je obsypaný šípky.
Když maso, tak třeba panenku v krustě >
Pečené fazole babičky Dragici >
Šípkové keře rostou téměř po celé Evropě. Nejsou náročné na přírodní podmínky, potřebují spíše vápenatou půdu. Daří se jim na slunných místech u cest, na okrajích lesů, v podhorských oblastech i v nížinách.
Dragan Žďánský
—
Dragan Žďánský: Vyučený v oboru číšník na SOU v Poděbradech. Tenkrát tolik obávaná a nechtěná dvouletá vojenská základní služba pro něj měla jeden pozitivní přínos. Dala mu základy pro kuchařské řemeslo. Následně několik let pracoval na barových provozech v hotelu Forum. Na čas obor opustil a pracoval v reklamních agenturách. K řemeslu se vrátil a profesně rozvíjel v několika pražských restauracích. Dnes vaří v jedné ze středočeských restaurací s tradiční recepturou a v restauraci v centru Prahy.