Po přírodních katastrofách na ostrově Maui, v Řecku, Slovinsku a dalších zemích se vynořila otázka: Nejsou tam turisté na obtíž? Anebo mohou být návštěvníci a peníze, které tam utratí, přínosem?
Odpovědi na položené otázky nabízí článek v New York Times [NYT] After the Erthquake in Marocco, Tourists Grapple With the Ethics of Travel. A začíná: Některé ze světově proslulých turistických destinací – Turecko, Řecko, Havaj a nyní i Maroko, letos postihly katastrofy, zemětřesení, požáry, záplavy. Celá města a vesnice se vylidnily, některé kulturní památky zanikly nebo byly poškozeny.
Podle NYT série katastrofických událostí vzbudila u mnohých turistů pochyby, jak na ně reagovat. Ti, kteří byli tou dobou již na místě událostí, přemýšleli, zda zůstanou, nebo odjedou. Ti, kteří se na cestu teprve chystali, přemýšleli, zda dovolenou nezrušit. A je vůbec vhodné, aby turisté jezdili na dovolenou do míst, která postihla katastrofa. A kde probíhají záchranné práce?
Odpověď není vůbec jednoduchá, říkají odborníci z turistického ruchu. Dopady každé katastrofy jsou unikátní. Zatímco cestovatelé jsou instruováni, aby sledovali pokyny úřadů, které je často nabádají k tomu, aby zůstali doma, místní lidé s tím ne vždy souhlasí. Poté, kdy požáry na Maui v srpnu zničily většinu města Lahaina a zapříčinily smrt nejméně 115 lidí, obyvatelé ostrova, kteří jsou závislí na penězích od turistů, se dožadovali jejich další přítomnosti. To i ti, kteří oplakávali ztráty svých blízkých.
Zemětřesení v Maroku ukázala, co chtějí místní
I v Maroku, kde zemětřesení otřáslo pohořím Atlas a zabilo tisíce obyvatel, zazněl jednotný názor. V době nejvyšší turistické sezóny, kdy katastrofa postihla vesnické oblasti vzdálené od turistických center, si místní lidé přáli, aby turisté dále přijížděli. Aby podpořili ekonomiku a přiváželi peníze na financování nápravy škod.
„Po pandemii covidu by byl další odliv turistů pro město Marrákeš, které je závislé na turistech, zničující,“ uvedl Mouna Anajjar, redaktor lokálního časopisu I Came for Couscous.
„Přímo, či nepřímo jsou všichni jeho obyvatelé spojeni s turistickým ruchem,“ dodal.
I proto se cestovní kanceláře snažily turisty uklidňovat a zdůrazňovaly, že turistům v Maroku nejenže nic nehrozí, ale ani nepřekážejí záchranným pracím. I když se mnoho letů do Maroka zrušilo, podle marocké hotelové asociace tamní hotely škody neutrpěly.
„Některé oblasti byly poškozeny, některé historické památky jsou zavřeny, ale většina míst je pro návštěvníky bezpečná,“ říká Zina Bencheikhová, ředitelka cestovní kanceláře Intrepid Travel´s Europe, rodačka z Marrákeše.
„Většina země je přístupná, letiště, školy, hotely, obchody i restaurace jsou otevřeny,“ doplňuje.
I turisté přispívají do sbírek na místní
Intrepid Travel měla v době zemětřesení v Maroku 600 klientů a jen 17 z nich si pobyt zkrátilo. TUI, největší evropský operátor, oznámil, že poté, kdy provedl bezpečnostní šetření, nechává Maroko pro své klienty otevřené. A to přesto, že v nejvíce postižených oblastech Maroka záchranné práce pokračují.
„Myslím si, že by turisté měli přijít, aby život pokračoval. Mohou pomoci tím, že přijdou a ukáží svoji solidaritu,“ říká průvodkyně v Marrákeši Hafida Hdoubaneová.
Turisté podle ní volali a stornovali své cesty s tím, že se necítí na to, aby trávili prázdniny v zemi, kterou postihlo takové neštěstí. Ale místní lidé to podle jejích slov vidí docela jinak.
„Ano, pohled na turisty na Maui, kteří se opalovali na pláži, zatímco záchranné týmy hledaly přeživší, podnítil mnohé k odchodu. Maročané turisty naopak vyzývali, aby zůstali,“ potvrzuje Zina Bencheikhová.
Cassandra Karinská, spoluzakladatelka populárního marrákešského restaurantu Plus-61, uvedla, že to byli i turisté, kteří přispěli na sbírky pro místní bez přístřeší.
Za cestovní ruch, když to jde, se staví i úřady
Když minulý měsíc zachvátil požár ostrov Maui, apelovaly místní orgány na turisty, aby zůstali doma. Během požárů na Maui aerolinky stornovaly lety na Havaj a uzávěra bude platit do 8. října. Naproti tomu marocká vláda žádné takové stanovisko nevydala.
Když se v Řecku v červenci rozhořely požáry, tisíce turistů v panice odjíždělo z Rhodosu a Korfu. Mnoho turistů zájezd stornovalo. A to i ti, jejichž plánovaným destinacím se oheň vyhnul. Řecký ministr turistiky i tak ale vydal prohlášení, které zdůrazňovalo, že většina země, včetně některých částí postižených ostrovů, jsou pro turisty bezpečné.
„Navštívit zemi, která zažila katastrofu, je pro ni výrazem podpory. A to kvůli tomu, že mnoho jejích obyvatel je na turistickém ruchu závislých,“ možná i proto konstatuje NYT.
Argumentuje tím, že třeba na marocké ekonomice se turistický ruch podílí 7,1 procenta hrubého domácího produktu. Pro mnohé obyvatele je tak významným zdrojem příjmů. Podle listu turisté mohou podpořit pomáhající organizace jako Mezinárodní federaci červeného kříže a Červeného půlměsíce, které pomáhají v zasažených oblastech. Anebo prostřednictvím nadací, které organizují sbírky na nákup potravin, nouzových přístřešků, pitné vody a lékařskou pomoc pro místní. A nejen to…
„Zrovna jsme šli z oběda, když jsme míjeli centrum pro darování krve. Cítili jsme, že by bylo správné se připojit,“ říká pro NYT Tony Osborne, turista z Londýna, který byl na návštěvě Marrákeše se svojí rodinou v době, kdy udeřilo zemětřesení. Podle něj byli Maročané velmi milí a oni jim rádi pomohli.
Michal Achremenko
