Změny úhrad léků z pojištění překvapují lékárny i pacienty

Často až překotné změny v doplatcích na léky překvapují pacienty v lékárnách. Rozdíly ale způsobují revize úhrad léků ze zdravotního pojištění, ke kterým dochází i každý měsíc. Taková praxe neprospívá lékárnám ani pacientům.

Pokud si pacient, který se léčí s vysokým cholesterolem, vyzvedl například jeden z často lékaři předepisovaných léků ze skupiny statinů letos 31.srpna, tak na něj v lékárně nedoplatil ani korunu. Jeho úhradu plně pokryla zdravotní pojišťovna. Pokud si ale stejný lék od stejného výrobce vyzvedl o den později, třeba i ze stejného závozu, 1. září, pak už za něj doplatil 270 korun, i když cena léku zůstala stejná. Důvodem je takzvaná revize léku, kvůli které došlo ke snížení jeho úhrady ze zdravotního pojištění.

„Revize cen léků probíhají často a dotýkají se prakticky všech léčivých přípravků. Přestože oficiálně mají lékárníci na doprodej léků za původní cenu tři měsíce, nižší úhrada platí ihned,“ říká ke stanovování úhrad léků vázaných na lékařský předpis prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs.

V lékárnách se podle něj o snížení úhrady lékárníci běžně dozvídají nanejvýš dvacet dní před danou změnou. V tak krátkém čase už není v jejich silách přizpůsobit změně množství léků držených na skladě, respektive je vydat pacientům.

Lékárny změny úhrad léků řeší různě

Při revizi cen léků, kdy se změní jejich úhrada ze zdravotního pojištění ve většině případů směrem dolů, mají lékárny na výběr ze dvou možností. A to, že zachovají původní cenu léčivého přípravku a tím pádem vznikne pro pacienta vyšší doplatek. To je ale konkurenčně znevýhodní. Anebo cenu léku sníží natolik, že vznikne nižší [původní] či třeba i nulový doplatek, čímž vykážou ztrátu. Což pro lékárnu značí riziko, že může brzy skončit ve ztrátě.

Tržby za léky na předpis loni vzrostly o 6 %, bez receptu o 12 %

Revize léků má na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. V podstatě jde o nástroj, kterým upravuje maximální ceny léků i výši jejich úhrady ze zdravotního pojištění. Přehodnocení standardně provádí SÚKL jednou za pět let. Pak jsou tady ale ještě zkrácené revize léků, které vyvolávají zdravotní pojišťovny a ke kterým dochází průběžně, tedy častěji. To kvůli úspoře prostředků inkasovaných ze zdravotního pojištění.

„Revize a jejich výsledky jsou jen těžko předvídatelné, změny nastávají velmi rychle,“ říká k úhradám prezident ČLnK Aleš Krebs.

ČLnK má několik řešení, jak snížit dopady revizí úhrad

Další problém ve stávajícím přehodnocování cen úhrad léků Aleš Krebs spatřuje v tom, že se často týkají až příliš široké skupiny léků a někdy zase naopak pouze jednoho léku.

„Tím vznikají rozdíly v cenách, úhradách a doplatcích u téhož léku s různým počtem tablet,“ vysvětluje.

Rychle se měnící úhrady léků ze zdravotního pojištění dopadají i na samotnou léčbu pacientů. O změnách se totiž nedozvídají ani lékaři a tedy svému pacientovi s jistotou neřeknou, zda bude za předepsaný lék doplácet a případně jak vysokou částku. Což se odráží i v dodržování léčby ze strany pacienta, který chce vždy lék s tím nejnižším doplatkem. Ideálně bez doplatku. Často pak pacienti putují po lékárnách a sledují a porovnávají výše doplatků za léky na svá onemocnění. I tuto „doplatkovou turistiku“ považuje Aleš Krebs za nešťastnou.

Určité řešení rozdílných doplatků na léky vyvolaných častými revizemi spatřuje šéf lékárníků v zavedení povinnosti distributora nebo výrobce léků, aby při revizi léku, respektive změně jeho úhrady odebrali lék zpátky za původní cenu. Druhou možností pak je, aby lékárna daný lék pacientovi vydala za podmínek, které platily v době, kdy jej nakupovala. Jinak řečeno, že by se na takový lék vztahovala taková výše úhrady ze zdravotního pojištění jako při jeho objednání do lékárny.

Veronika Táchová