Méně času na tabletech, vyhledávání informací na internetu a psaní na klávesnici hodlají věnovat ve školách ve Švédsku. Žáci by měli naopak více používat tištěné učebnice, psát rukou a číst si pro sebe.
Návrat k tradičnějším formám výuky reaguje na názory politiků a odborníků. Ti v poslední době stále častěji upozorňují, že digitalizované vzdělávání, včetně zavedení tabletů už do mateřských škol, vede k omezování základních dovedností. Informuje o tom agentura AP a cituje žáka třetí třídy základní školy Djurgaardsskolan ve Stockholmu Liveona Palmera.
„Baví mě víc psát na papír,“ říká devítiletý chlapec, který souhlasí s tím, aby žáci trávili ve škole více času off-line.
Obdobné názory již nějaký čas zaznívají i v České republice.
„Nemyslím si, že je pokrok, když se škola chlubí tím, že v hodinách výtvarné výchovy děti kreslí obrázky na tabletu,“ říká tatínek žákyně čtvrté třídy jedné ze základních škol ve Středočeském kraji.
Obdobný názor sdílejí i pedagogové. Učitelka Liveona Palmera Catarina Braneliusová říká, že tablety používá v hodinách matematiky, ale určitě ne k psaní textů.
„Děti mladší deseti let potřebují nějakou dobu, aby si procvičily psaní rukou, než začnou psát na tabletu,“ vysvětluje.
Online výuka je široce diskutovaným tématem v celé Evropě a dalších západních zemích. Polsko například zahájilo program, který má zajistit, že každý žák začínající čtvrtou třídu dostane vládou financovaný notebook. Cílem projektu je zvýšit konkurenceschopnost země v oblasti moderních technologií. Ve Spojených státech poskytly státní školy za pandemie covidu žákům základních a středních škol miliony notebooků zakoupených z peněz poskytnutých federálními úřady. Americké školy ale nadále používají tištěné i digitální učebnice, protože některé domácnosti nejsou připojené k internetu.
Švédská ministryně se staví proti tabletům ve školách
Švédská ministryně pro školy Lotta Edholmová, která se ujala úřadu před jedenácti měsíci v nové středopravé koaliční vládě, je jednou z největších kritiček rozsáhlého využívání nových technologií při školní výuce.
„Švédští studenti potřebují více učebnic. Fyzické učebnice jsou pro výuku důležité,“ uvedla Edholmová letos v březnu.
Minulý měsíc ministryně v prohlášení řekla, že vláda nejspíš zruší rozhodnutí státní vzdělávací agentury, podle níž mají být elektronická zařízení v mateřských školách povinná.
„Chceme jít ještě dál a digitální výuku pro děti mladší šesti let zcela ukončit,“ prohlásila ministryně.
Ve čtenářských dovednostech se švédští studenti stále pohybují nad evropským průměrem. Mezinárodní hodnocení čtenářské úrovně žáků čtvrtých tříd PIRLS ale ukázalo, že si švédské děti mezi roky 2016 a 2021 pohoršily. Zatímco v roce 2016 získalo Švédsko 555 bodů, v roce 2021 to bylo 544 bodů. I výsledek z roku 2021 ale znamenal pro zemi sedmé nejlepší skóre společně s Tchaj-wanem. Singapur, který se umístil v čele žebříčku, se během stejného období zlepšil z 576 na 587 bodů.
Některé nedostatky mohou být důsledkem pandemie covidu nebo mohou odrážet rostoucí počet žáků z řad imigrantů, kteří nemají švédštinu jako mateřský jazyk.
Děti jsou až příliš online
Důvodem zaostávání studentů v hlavních předmětech ale může být podle odborníků i příliš dlouhý čas trávený u obrazovek při vyučování.
„Existují jasné vědecké důkazy, že digitální přístroje spíše oslabují, než posilují schopnosti studentů se něco naučit,“ uvedl minulý měsíc švédský Karolinský institut, který patří k respektovaným lékařským univerzitám zaměřených na výzkum.
„Domníváme se, že by žáci měli znovu získávat znalosti především z tištěných učebnic a od učitelů. Nikoli primárně z volně dostupných a neověřených internetových zdrojů,“ dodal.
Rychlý přechod k digitálním výukovým nástrojům vyvolává obavy Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu [UNESCO]. Ve zprávě zveřejněné minulý měsíc organizace vyzvala k přiměřenému využívání technologií ve výuce. Zpráva žádá státy, aby urychlily zavádění internetu do škol. Ale současně i uvádí, že moderní technologie by nikdy neměly nahradit prezenční, učitelem vedenou výuku. Zdůrazňuje také nutnost kvalitní výuky pro všechny.
Švédská vláda ve snaze zastavit pokles čtenářských schopností žáků čtvrtých tříd oznámila investici 685 milionů švédských korun [cca 1,4 mld. Kč] do nákupu knih pro školy v letošním roce. Dalších 500 milionů švédských korun [cca 1 mld. Kč] chce vláda do nákupu knih investovat v roce 2024 a stejnou částku i v roce 2025.
–ČTK/RED–
Plne súhlasím s obsahom článku. Informácie z netu majú byť len doplnkové a rozhodne nemôžu nahradiť priamu výuku v škole
Sice jsem na těch tabletech nezbohatl, ale také nejsem za vola. Bille, kolik dáš na sanaci těch následků? Že za to nemůžeš? Ale můžeš! Jen nejsi sám!