Z 1 302 dokonaných sebevražd v loňském roce jich 1 031 připadá na muže a 271 na ženy. K sebevraždě se muži odhodlají častěji než ženy dlouhodobě. Jedním z důvodů je to, že o problémech hovoří otevřeně více žen a častěji vyhledají lékaře.
V meziročním srovnání v Česku podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] loni vzrostl počet dokonaných sebevražd o 81 případů, když v roce 2021 jich úřady evidují 1 221. O rok dříve v roce 2021 si život v Česku dobrovolně vzalo 1 224 osob.
„V loňském roce registrujeme nárůst o 6,5 procenta v celkovém počtu sebevražd oproti klesajícímu trendu z dřívějších let,“ říká k loňskému nárůstu sebevražd Roksana Táborská z Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ].
A přidává další smutnou zprávu. A sice, že počet osob, které se dobrovolně připravily o život, vzrostl především v mladších věkových kategoriích.
„Ke zvýšení počtu sebevražd došlo zejména v mladších věkových kategoriích 15–19, 20–24, 30–34 let. Nejvyšší počty sebevražd pak připadají na věkovou skupinu 45–49 let, kde s touto příčinou zemřelo 148 lidí,“ přibližuje Táborská.
U každé z věkových kategorií 40–44 let, 55–58 let a 65–69 let pak podle dat ČSÚ zemřelo více než 100 osob. Otázka je, proč přibývá osob, které se rozhodnou pro sebevraždu. A dále: Proč jich přibývá v mladších věkových skupinách?
K sebevraždě obvykle nevede jediný důvod
Podle Alexandra Kasala z NUDZ se nedají změny trendu rozklíčovat. Jde o kombinaci několika faktorů, jak říká, na úrovni společenského vývoje. Konkrétně jmenuje nezaměstnanost, inflaci, dostupnost služeb péče o duševní zdraví a také celospolečenské klima.
„Je důležité si uvědomit, že obvykle za sebevraždou nestojí jeden jediný důvod, ale spíše jejich kombinace,” podotýká k příčinám sebevražedného chování Alexandr Kasal.
Avšak například co do uplatnění se na trhu práce patří Česká republika dlouhodobě k zemím v Evropě s nejnižší nezaměstnaností. Nezaměstnanost se v Česku trvale pohybuje kolem tří procent. Na druhé straně ale i vázne dostupnost psychiatrické péče. A situace se v Česku rok od roku zhoršuje. Na služby psychiatra i děti často čekají tři i šest měsíců. Obdobná situace panuje v dostupnosti péče pro dospělé pacienty.
80 procent sebevražd připadá na muže
Data o počtech sebevražd v ČR upozorňují na to, že se k sebevraždě významně častěji uchylují muži než ženy. Jejich převaha nad sebevraždami žen se ukazuje ve všech věkových skupinách. Podle údajů ČSÚ v loňském roce zemřelo v důsledku sebevražedného jednání 1 031 mužů a 271 žen. O rok dříve na muže připadalo 966 sebevražd a na ženy 255 sebevražd. Obdobný podíl vykazují statistiky z předchozích let.
Vývoj v počtu sebevražd podle pohlaví je u nás podle ČSÚ setrvalý. Od roku 2011 se na jejich celkovém součtu podílí muži zhruba z 80 procent. Podle pohlaví pak muži výrazně častěji než ženy volili hlavně zastřelení a oběšení. Ženy naopak otrávení a skok z výše.
I když se v běžném životě s psychickými nemocemi potýkají více ženy než muži, tak podle zkušeností lékařů jsou to ale právě ženy, které vyhledají kvůli nemoci odbornou pomoc. Což potvrzuje, že ženy jsou z hlediska emočního labilnější než muži. Zhruba dvakrát více žen je i na psychiatrických odděleních vyšetřováno na afektivní poruchu, často depresi. Pravda ale i je, že ženy více než muži volí léčbu deprese.
„Dle našich zkušeností z Ambulance pro poruchy paměti vyplývá, že muž, daleko více než žena, chápe léčbu deprese jako své vlastní selhávání, nikoliv jako nemoc, jako projev nemužné slabosti, kterou se mu nepodařilo vůlí ovlivnit, a tudíž nevidí důvod vyhledat lékařskou pomoc a začít léčbu deprese,“ uvedla již dříve psychiatrička Tamara Tošnerová.
Podle jejích slov, ženy naopak o svých potížích více hovoří a ochotně vyhledávají podporu odborníka. Muži však, bez vyhledání pomoci hlavně ve starším věku, častěji umírají právě sebevraždou.
Za zmínku stojí i o něco starší údaje ČSÚ o vývoji počtu sebevražd. Absolutně nejvíce jich podle statistik lidé vykonali v roce 1934 [ rok, kdy končila/vrcholila hospodářská krize, pozn. red.]. Tehdy se u nás o život dobrovolně připravilo celkem 4 007 osob. V následujících letech až do roku 1948 počty sebevražd klesaly. Opětovný skokový nárůst nastal v roce 1948, kdy se o život připravilo 2 500 lidí. Další maxima následují v letech 1969 a 1970, kdy si u nás v roce 1970 vzalo život 2 824 lidí.
Na jednu sebevraždu připadá dvacet pokusů o ni
Podle Světové zdravotnické organizace [WHO] patří sebevražda k nejčastějším příčinám úmrtí na celém světě. Pozornost by měly zdravotní autority jednotlivých zemí věnovat ale i pokusům o sebevraždu, tedy nedokonaným sebevraždám. Podle odborníků se tito lidé v budoucnu často opět pokusí vzít život. Podle WHO si každý rok na celém světě vezme život 700 tisíc lidí. Odhaduje se, že na každou dokonanou vraždu připadá až dvacet pokusů o ni.
„Předchozí pokus o sebevraždu výrazně zvyšuje riziko sebevraždy,“ upozorňuje NUDZ na webové stránce k prevenci sebevražd.
Rizikové faktory, které mohou vést k sebevraždě
- Předchozí pokus o sebevraždu,
- sebevražda v rodině,
- duševní onemocnění [nejčastěji jde o afektivní poruchy, např. deprese, bipolární poruchy, poruchy osobnosti, emočně nestabilní poruchy, závislosti na psychoaktivních látkách].
- Tělesné onemocnění,
- škodlivé užívání alkoholu a jiných návykových látek,
- ztráta zaměstnání, finanční ztráty či dluhy.
- Rozpad blízkého vztahu,
- nepříznivé životní události, jako je trauma, zneužívání, násilí, katastrofické události,
- osamělost, pocity izolace.
- Nedostatek sociální podpory, diskriminace,
- dostupnost prostředků k vykonání sebevraždy.
I když Česká republika daty vykazující pokusy o sebevraždu nedisponuje, slouží ji v této oblasti jako jakýsi zástupný ukazatel počet hospitalizací pro záměrné sebepoškození.
„Takových hospitalizací je ročně přes tři tisíce a nejčastěji se týkají dospívajících a mladých dospělých,“ vyčíslují odborníci z NUDZ.
–VRN–
