Legionellou se v polském Řešově [Rzeszów] nakazilo 165 osob a infekce si vyžádala devatenáct životů. Hygienicy stále pátrají po zdroji nemoci a testují vzorky vod z potrubí s podezřením na výskyt bakterie.
Zatímco ještě v sobotu 2. září potvrdily polské zdravotní úřady 160 nakažených bakterií legionelly, tak dnes [4.9.] polská rozhlasová stanice RMF s odvoláním na slova ředitele Hygienické a epidemiologické stanice v Řešově Jaromíra Ślączky hovoří o 165 nakažených pacientech.
„Nejčastěji jsou nakažení lidé ve věku 60 až 90 let, o něco častěji se nemoc týká mužských pacientů,“ uvedl Jaromir Ślączka.
Počet obětí zůstává devatenáct. Podle Ślączky na infekci zemřeli pacienti, kteří se léčili s jinou nemocí a jejich imunitní systém byl oslabený.
Hygienici tvrdí, že první případy nákazy legionellou se v ohnisku nákazy městě Řešov pravděpodobně objevily už 30. července letošního roku. Šíření nemoci podle jejich vyjádření vrcholilo mezi 12. až 16. srpnem. Přičemž první nákazu laboratoře potvrdily 17. srpna.
Nejvíce nakažených pacientů, a to přesně 111, zůstává ve městě Řešov, metropoli Podkarpatského vojvodství ležící v jihovýchodní části Polska. Další skoro čtyři desítky připadají na jiná města v okrese Řešov a do dvaceti případů se týká jiných krajů. O víkendu provozovatel vodovodní sítě v Řešově dezinfikoval vodovodní sítě. Kvůli rostoucímu počtu nakažených vedení města ustanovilo krizový štáb a přijímá preventivní opatření.
V Česku se odhalí jen minimum nákaz legionellou
Bakterie legionelly se nevyhýbá ani českému regionu. Podle primářky Laboratoře lékařské mikrobiologie Nemocnice AGEL Prostějov Ivany Kohnové se na nákazu legionellou ale nejen v Česku, ale i zahraničí často ani nepřijde. To přesto, že diagnostika na přítomnost bakterie v těle není složitá.
„Jsem toho názoru, že nejen v ČR, ale obecně i v jiných zemích je toto onemocnění poddiagnostikováno. Lékaři v terénu totiž vyšetření na legionellu běžně u pacientů neprovádějí, takže onemocnění uniká pozornosti,“ říká.
Konkrétně na střední a severní Moravě letos laboratoře potvrdily nemoc zhruba u dvou desítek pacientů. Pokud se v léčbě použijí antibiotika, která ve svém spektru legionellu mají, pak může být onemocnění vyléčeno, aniž by o něm nemocný vůbec věděl, říká Kohnová.
Nákazu odhalí laboratorní vyšetření ještě tentýž den pomocí průkazu antigenu legionelly z moči. To je takzvaná rychlá diagnostika.
„Nicméně zlatým standardem zůstává kultivace sputa [hlenu z dýchacích cest, pozn. red.] s požadavkem na kultivaci legionelly,“ vysvětluje primářka Kohnová.
Dalším možným testem je průkaz pomocí PCR ze sputa nebo laváže z DCD [výplachu dýchacích cest, pozn. red.]. Což se většinou provádí u hospitalizovaných pacientů.
„V Česku se ročně potvrdí přibližně 150 případů nákaz legionellou. Některé evropské země ale mají záchyt daleko vyšší. To i 1 500 případů,“ dodává Kohnová.
Legionella ráda teplou, ale ne horkou vodu
Legionella se obvykle objevuje a množí v teplovodních potrubích, boilerech a klimatizacích. Nákaza začíná téměř výhradně vdechnutím infikovaného aerosolu do plic. Bakterie ohrožuje hlavně pacienty s oslabenou imunitou a chronickými onemocněními.
„Legionella způsobuje akutní horečnaté onemocnění podobné zápalu plic a v případě komplikací může dojít u pacienta až k respiračnímu selhání, neurologickým komplikacím, nebo k selhání ledvin,“ popisuje nemoc zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Kateřina Fabiánová.
Již loni na podzim SZÚ vydal upozornění, aby lidé kvůli úsporám energií nesnižovali teplotu ohřevu vodu v bojlerech. Teplota vody pod 45 °C je totiž živnou půdou pro množení bakterií legionelly.
„Pokud je teplota teplé vody udržována pod 45 °C, ve vodě významně narůstá riziko množení bakterií druhu Legionella, které způsobují tzv. legionářskou nemoc,“ upozornil SZÚ na rizika související se snížením teploty ohřívané vody.
Teplota vody v jakémkoli typu zásobníku by se podle jeho doporučení měla ideálně pohybovat kolem 50 až 60 °C s možností přihřátí nad 70 °C. Právě při takové teplotě totiž bakterie legionelly hynou. I proto je v rozvodech teplé vody vyhláškou doporučeno 55 stupňů Celsia, které zamezují výskytu legionelly v potrubí a teplé vodě. V některých případech dosáhne provozovatel vodovodní sítě nápravy i jen propláchnutím potrubí horkou vodou. Podle hygieniků ale to není zárukou, že bakterie z vody zmizí. U některých budov se legionelly do týdne vrací a náprava pak znamená velké problémy a náklady.
–VRN/ČTK–
