V úterý 29. srpna Petr Hašek absolvoval odběr krve s pořadovým číslem 200! Krev mu odebraly sestry transfuzní stanice Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Petr Hašek je dlouholetý dárce krve i plazmy. S dárcovstvím končí kvůli věku.
Petr Hašek, který nyní odchází do penze, lituje, že s dárcovstvím nezačal dříve. K dárcovství krve pana Petra zprvu přiměla nabídka jednoho dne volna, talíř polévky a padesát korun na útratu v roce 1980, kdy vykonával tehdy ještě dva roky trvající povinnou základní vojenskou službu. Od té doby daruje krev a krevní plazmu pravidelně a již desítky let. Čímž se stal věrným dárcem transfuzní stanice mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice. Tento týden se však s ohledem na pravidla dárcovství, která mu brání v dalším dárcovství, se zdravotníky stanice při posledním odběru krve rozloučil.
„Je pravdou, že kdybych začal darovat i krevní plazmu dříve, nasbíral bych větší konečné číslo. Plazmu je totiž možné darovat častěji než plnou krev,“ řekl při svém posledním odběru krve Petr Hašek.
V Klaudiánově nemocnici mohou dobrovolníci krevní plazmu darovat po 21 dnech. Pokud chce dárce darovat plnou krev a poté plazmu, pak platí povinný odstup v rozsahu osmadvacet dnů. Plnou krev pak muži darují po 80 dnech a ženy po 90 dnech.
Úctyhodných 200 odběrů krve pana Petra
Petr Hašek patří k dlouholetým pravidelným dárcům krve a plazmy. Plnou krev daroval již dvěstěkrát a sestry o něm hovoří jako o superdárci.
Svůj poslední den v roli dárce krve pojal skutečně slavnostně. Svým přátelům, kterými se za roky zaměstnanci transfuzní stanice skutečně stali, přinesl na rozloučenou dva dorty. Kolektiv zaměstnanců byl na slavnostní okamžik rovněž připravený. Na oplátku přichystala překvapení panu Petrovi i vedoucí pracovnice výroby transfuzních přípravků Jana Ježková. Uháčkovala pro něj postavičku kapky krve [na úvodní fotografii pan Petr s háčkovanou kapkou krve].
A aby se necítil při poslední návštěvě mladoboleslavské transfuzní stanice pan Petr smutný, doprovodil ho na poslední odběr jeho syn. Ten sice darovat krev ještě s ohledem na věk nemůže. Jednou ale chce i on pokračovat ve šlépějích svého otce a krev stejně jako krevní plazmu pro záchranu životů darovat.
„Je to důležitá věc, protože dárcovstvím krve přece zachraňujete další lidi. A krve není nikdy dost, vidíme to všude kolem sebe,“ zamýšlí se.
Všechna ocenění a poděkování, která dostal za darování krve, má doma vystavené ve vitrínce.
„Je to krásný pocit, ale nedělám to proto, abych dostával nějaké dárky. Ale chci ostatním pomáhat. Když člověk vidí, co se děje, různé bouračky a neštěstí, krve je stále prostě nedostatek,“ říká pan Petr s tím, že každý člověk by měl alespoň jednou ve svém životě darovat krev, pokud mu to jeho zdraví dovolí.
Český registr dárců ročně přijme 30 tisíc prvodárců
V tuzemských nemocničních transfúzních zařízeních registrují zdravotníci přibližně 250 tisíc pravidelných dárců krve. Ročně přibude asi 30 tisíc nových dárců. Celkový počet dárců krve by u nás měl být dle doporučení odborníků alespoň 300 000. Počet prvodárců má činit cca 35 tisíc ročně. Jedině tak se pokryje přirozený úbytek, obvykle kvůli věkovému omezení či nemoci tradičních dárců.
„Stávající počet dárců je ještě dostatečný pro pokrytí potřeb pacientů, ale chybí rezervy pro případ mimořádného výdeje,“ shrnuje zásoby krve v České republice prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.
Registry dárců plné krve a krevních složek mají podle doporučení Světové zdravotnické organizace zahrnovat jeden až pět procent celkové populace dané země. Konkrétní číslo se pak odvíjí od věkové struktury populace země, dostupnosti léčebných možností nebo i výskytu nemocí v zemi. V Česku by mělo být podle doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP [STL] pro zajištění národní soběstačnosti v registru dárců plné krve a krevních složek 300 tisíc evidovaných dárců. To odpovídá zhruba třem procentům populace.
Odměna za darovanou krev a plazmu
Akt darování krve je v legislativě České republiky uveden v několika obecně závazných právních předpisech. Darování krve a jejích složek je považováno za úkon ve veřejném zájmu, na který je nutno brát zvláštní zřetel.
Darování krve je sice bezplatné, ale ne tak docela. Dárce krve a jejích složek má nárok na pracovní volno v den darování, a to s náhradou mzdy. V případě, že mu krev nemohla být odebrána, pak má nárok na volno s náhradou mzdy po dobu cesty na a z darování krve. Dále si může odečíst tři tisíce korun od základu daně za každý odběr krve. To znamená, že za každý jeden odběr dostane od finančního úřadu zpátky na daních 450 korun.
Darování krve podporují i zdravotní pojišťovny, které se snaží dárce motivovat příspěvky v různé formě. Například na pohybové aktivity, preventivní očkování, stomatologickou péči, brýlové čočky, rehabilitační služby. Často i na dentální hygienu, slevu na cestovní pojištění či vitamíny a potravinové doplňky.
–VRN–
