Drahé inkontinenční pomůcky ohrožují zdraví pacientů

Ceny pomůcek při inkontinenci rostou, ale už ne příspěvky zdravotních pojišťoven na ně. Odborníci proto doporučují navýšení úhrad od pojišťoven o 15 %. V opačném případě na těchto pomůckách začnou pacienti šetřit, což dopadne na jejich zdraví.

Inkontinenční vložky, jednorázové kalhotky, kalhotkové pleny i jednorázové podložky v posledních dvou letech zdražily. Na jejich nákup pacientům s diagnostikovaným únikem moči v některém ze tří stupňů zdravotní pojišťovny měsíčně přispívají. Ve všech stupních inkontinence si na pomůcky pojištěnci povinně sami přispívají. Problém je, že zatímco ceny zdravotnických pomůcek rostou, stanovené úhrady pojišťoven stagnují. Jinak řečeno, pacienti na pomůcky doplácejí stále více peněz ze svého.

„Pokud na to zdravotní pojišťovny nezareagují zvýšením úhrad, pacienti na ně [inkontinenční pomůcky] budou muset doplácet více než doposud. Dotkne se to především nemocných s třetím stupněm inkontinence,“ říká předseda České urologické společnosti [ČUS] ČLS JEP prof. MUDr. Roman Zachoval.

Právě pacienti s nejzávažnějším únikem moči mají největší spotřebu těchto pomůcek. A často navíc spadají do sociálně slabší skupiny pacientů.

„Jde především o nepohyblivé seniory a invalidní pacienty,“ dodává prof. Zachoval.

Návrh na zvýšení úhrady se bude podle Ministerstva zdravotnictví ČR řešit v připravované novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou chce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] legislativně otevřít v příštím roce. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob řekl, že konečný výsledek není možné v tuto chvíli předjímat.

Doplatky pacientů za pomůcky rostou

Rostoucí ceny inkontinenčních pomůcek při stagnujících úhradách zdravotních pojišťoven mohou podle lékařů brzy vážně dopadat na zdravotní stav jejich uživatelů. Jejich měsíční rozpočty se totiž stále napínají. A dá se tak očekávat, že pacienti trpící únikem moči začnou šetřit i na těchto zdravotních pomůckách. Jinak řečeno, nebudou je měnit podle potřeby, ale podle spotřebovaného množství.

„Skutečně potřebují adekvátní množství. Jinak jim hrozí závažné kožní komplikace v oblasti genitálu a větší množství zlomenin. Je typické, že senioři, kteří nepoužívají inkontinenční pleny, spěchají v noci na toaletu, jsou zmatení, upadnou a vzhledem ke křehkým kostem si způsobí například zlomeninu krčku,“ upozorňuje na souvislosti prof. Zachoval.

Úhradu pomůcek při inkontinenci určí stupeň postižení

Zdravotní pojišťovna pacientovi s uznanou inkontinencí uhradí maximálně 150 kusů inkontinenčních pomůcek do měsíce. Limitována je i výše platby za pomůcky od pojišťovny. U defektu 1. stupně pojišťovna zaplatí nejvýše 449,65 Kč za měsíc. U 2. stupně pak do celkové výše 900,45 Kč za měsíc a ve třetím stupni činí maximální finanční limit 1 699,70 Kč do měsíce.

• 1. stupeň: mimovolný únik moči nad 50 ml do 100 ml [včetně] v průběhu 24 hodin
• 2. stupeň: mimovolný únik moči nad 100 ml do 200 ml [včetně] v průběhu 24 hodin + fekální inkontinence
• 3. stupeň: mimovolný únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin + smíšená inkontinence

Inkontinenční pomůcky lékař pacientovi předepisuje na jeden, dva nebo tři měsíce. Preskripce na dobu tří měsíců je však dle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění možná jen u pacientů se stabilizovanou inkontinencí. Právě u nich se totiž předpokládá, že předepsané pomůcky pro kompenzaci onemocnění plně využijí.

Důležité je i vědět, že na jeden poukaz lékař předepisuje vždy jen jeden druh inkontinenční pomůcky. Nicméně vystavit více poukazů v praxi problém není.

Únikem moči trpí v Česku stejně pacientů jako cukrovkou

Urologové dlouhodobě upozorňují na vysoký počet pacientů trpících únikem moči, kteří tento zdravotní hendikep většinou kvůli studu ale neřeší s lékařem. Podle odhadu specialistů se s únikem moči v jakémkoli stupni potýká každý dvacátý Čech, léčí se jich ale jen necelá desetina.

„Větší část pacientů tvoří ženy, což je dáno především porody a anatomickými odlišnostmi, například kratší močovou trubicí. Některé ženy inkontinencí trpí už po 20. roce života,“ říká urogynekolog Lukáš Horčička ze spolku Incoforum, který se zaměřuje na osvětu v oblasti inkontinence.

Inkontinenci především u mladších pacientů dnes dokáží lékaři zaléčit i zcela vyléčit. Některým pacientům pomohou třeba jen speciální cviky zaměřené na zpevnění pánevního dna, případně nikterak složitá chirurgická operace.

„Existuje hned několik metod léčby, od těch méně invazivních až po větší operace. Některým pacientům pomohou cviky na posílení pánevního dna a úprava životního stylu. Jiným ale uleví až chirurgický zásah do močového ústrojí,“ říká prof. Zachoval.

Od úniku moči mužům ulevuje umělý svěrač močové trubice

Pacientům tak mají lékaři co nabídnout, má to však jednu zásadní podmínku, a tou je navštíva lékaře. Prvně by měl pacient o problému pohovořit se svým praktickým lékařem, který provede základní vyšetření. Při pohovoru se lékař pacienta doptá na prodělaná onemocnění a operace, úrazy, u žen na porody a také užívané léky. To vše může stát za únikem moči. Lékař následně stanoví stupeň závažnosti problému a rozhodne o léčbě či podrobnějším vyšetření u specialisty. Tedy urologa, gynekologa nebo urogynekologa.

S léčbou pomáhá i Mikční deník

Léčbou močové inkontinence se zabývají specialisté z oboru urologie, gynekologie a urogynekologie. Vyšetření v jejich ordinaci většinou rovněž začíná vstupním pohovorem, při kterém lékař zjišťuje stejně jako praktický lékař rodinnou a osobní anamnézu [úrazy, porody, nemoci, aj.].

V dalším kroku pacient vyplní speciální dotazník a obvykle dojde na vedení Mikčního deníku. Jedná se o několikadenní záznam příjmu a výdeje tekutin, pitného režimu, času močení, frekvenci močení, počtu úniků moči a závažnosti nucení na močení.

Únik moči se dá zaléčit, pomáhá i Mikční deník

S pomocí Mikčního deníku [vedený papírově či elektronicky, pozn. red.] specialista lépe zhodnotí příčiny pacientových obtíží. V ordinaci urologa či gynekologa pacient dále podstoupí vyšetření pohledem, pohmatem a poklepem na močový měchýř. U mužů lékař provede vyšetření prostaty per rectum [vyšetření konečníku prstem]. Lékař se zaměří i na BMI pacienta a jeho mobilitu. Vyšetření doplní o laboratorní analýzu krve a moči. K potvrzení či upřesnění diagnózy lékaři používají i sonografii močového měchýře a ledvin. O dalších speciálních vyšetřeních rozhoduje lékař individuálně. Obvykle jde o urodynamické vyšetření, stress test, kalibraci močové trubice, cystoskopické vyšetření a uroflowmetrii. To je vyšetření proudu moče. Po základním vyšetření specialista rozhodne o vhodné léčbě. V praxi volí mezi konzervativní, farmakologickou a operativní léčebnou terapií.

–VRN–