Potravinové banky od července otevírají 150 nových výdejen po celé zemi. Jde o tříletý projekt financovaný z Evropské unie [EU] částkou 69 milionů korun. Většinu peněz využijí banky na pohonné hmoty a mzdové náklady.
Od letošního července spuštěný projekt tento týden blíže představil předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček za přítomnosti ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky [KDU-ČSL], jehož rezort potravinou pomoc podporuje.
„Předpokládáme, že projektem podpoříme více než 50 000 potřebných lidí. Již nyní na začátku projektu jsme rozdali potravinovou pomoc 2 900 osobám,“ uvedl Slavíček s tím, že v současné době jde o společensky velmi důležitou věc.
Na nedávném sněmovním Výboru pro sociální politiku Slavíček uvedl, že poptávka po potravinové pomoci v posledních letech strmě narůstá. Zejména loni v souvislosti s válkou na Ukrajině a zdražováním potravin a energií. Zatímco v roce 2021 si pro balíček do výdejen přišlo zhruba 200 tisíc lidí, loni už to bylo 300 tisíc lidí, řekl před poslanci Výboru.
„Je znát, že krize dorazila do střední třídy obyvatel,“ podotkl k rostoucímu zájmu veřejnosti o potravinové balíčky.
Potravinové banky unijní dotaci vítají
Proto vítá finanční podporu potravinových bank ve výši 69 milionů korun ze strany EU. Peníze podle Slavíčka půjdou hlavně na pohonné hmoty a nový personál. Díky unijním penězům v tříletém projektu počítá se 150 novými výdejními místy. Ty se soustředí především do regionů, kde je lidem dostupnost potravinové pomoci vzdálenější. Hůře jsou na tom podle něj lidé v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.
Za první dva červencové týdny už se do projektu zapojilo 41 měst. Potravinová pomoc se za tu dobu dostala k 2 900 lidí.
„Po republice máme 15 potravinových bank a každá bude ve svém regionu poskytovat deset výdejních míst,“ přiblížil rozprostření pomoci Aleš Slavíček.
Tlak na výdejny potravin sílí, ale chodí do nich i nepotřební
Nově by tak mělo dostat potravinovou pomoc minimálně 50 tisíc potřebných lidí. I když mají banky finanční prostředky zajištěné pouze na následující tři roky, tak Slavíček věří, že se podaří najít peníze na pokračování těchto výdejen i po konci EU dotovaném období.
„Naší ambicí je, abychom ho [projekt] dokázali udržet i v budoucnu,“ doplnil jeho slova ministr práce Marian Jurečka.
Nové výdejny spolupracují s místní samosprávou
Nové výdejny spadající přímo pod potravinové banky budou podle Slavíčka zajíždět do obcí a měst hlavně mobilně. Při výdeji pomoci mají spolupracovat i se zástupci místních samospráv. To proto, aby se balíček s jídlem dostal skutečně do „správných rukou“.
Na zmiňovaném jednání Výboru Aleš Slavíček uvedl, že místní úřady odběratele potravinové pomoci budou nově i evidovat. Nikoli osobními údaji, ale přiděleným identifikátorem. Použijí k tomu nový software, který ukáže četnost odběrů potravin. Případně specifické požadavky potřebného na dietní stravování.
Do financování potravinových bank se zapojují nejen velké supermarkety, které jim nabízejí k odvozu neprodané potraviny, ale i státní instituce. Například Ministerstvo práce a sociálních věcí jim poskytlo z dotačních programů přes 513 milionů korun. Loni mohly načerpat až 200 milionů korun na investice z evropských peněz z programu ministerstva životního prostředí. Ty směřovaly na nákup nebo rekonstrukci skladovacích prostor.
Další desítky milionů korun dostanou na distribuci z evropského programu zaměstnanost [čerpání do roku 2026]. K dalším přispěvovatelům patří ministerstvo zemědělství. Podle vrchního ředitele Sekce potravinářství Jindřicha Fialky už letos dostaly potravinové banky na bankovní účet přes 113 milionů korun. To je nejvíce, kdy pro ně kdy resort vyčlenil.
Potravinovou pomoc v krajích dosud nezajišťovaly přímo potravinové banky, ale výdejny zřizované neziskovými organizacemi. Potravinové banky zajišťovaly primárně prostory pro svoz a skladování potravin. Zhruba 1 400 spolupracujících neziskovek se staralo o výdej potravin potřebným lidem v terénu.
–VRN–
