Z veřejného zdravotního pojištění by se mohly v budoucnu hradit i sociální služby. Zdravotní pojišťovny by se změnily na zdravotně sociální pojišťovny. O návrhu informují resorty zdravotnicí a práce v materiálech pro jednání tripartity.
O nutnosti propojení úhrad zdravotních a sociálních služeb se v Česku hovoří několik let. Jako problém se oddělení obou segmentů ukazuje při zajišťování a vykazování služeb jak v sociálních, tak zdravotních zařízeních. Zatímco zákonem jasně vymezené základní zdravotní služby spadají do úhrad ze zdravotního pojištění, tak sociální služby se hradí nepředvídatelně z nenárokových dotací čerpaných jejich zřizovateli. Dále se na jejich úhradách podílí samotní klienti vlastními prostředky a přiznanými státními sociálními podporami, nejčastěji příspěvky na péči. Nyní v podkladech pro tripartitu oba resorty předkládají návrh, podle kterého by zdravotní pojišťovny hradily nejen zdravotní péči, ale i sociální služby.
„Očekáváme, že sjednocením gesce zdravotních pojišťoven v oblasti sociálních i zdravotních služeb by se zejména zvýšila efektivita poskytování obou typů služeb,“ píší ministerstva v materiálu pro jednání tripartity.
Zdravotní pojišťovna by tak podle nich byla motivována oba typy služeb pro své klienty zajišťovat plně v potřebné optimální míře. Ovšem jen bude-li vědět, že kvalitně poskytnutou sociální službou dokáže předejít vícenákladům na straně zdravotních služeb, uvádí resorty.
„A podobně se dají prostředky ušetřit i na straně sociálních služeb při poskytování odpovídající zdravotní služby,“ podotýkají ministerstva.
Zdravotně sociální pojišťovny by hradily i sociální služby
Podle ministerstev je ale nejdříve potřeba získat ze sociálních služeb údaje o poskytované péči jednotlivým klientům, o nákladech a přínosech. Teprve poté by se dal nastavit efektivní systém úhrad. Za ideální oba resorty považují takový systém, který by fungovaly – stejně jako ve zdravotnictví – na vykázanou pomoc či na balíčky péče přímo pro konkrétního člověka. Sociální služby by se pak převedly pod sedm zdravotních pojišťoven v Česku. Ty by se podle úřadů staly takzvanými zdravotně sociálními pojišťovnami.
Ministerstvo analyzuje nemocenské a zdravotní pojištění v jednom
Tímto významným krokem by se podle úřadů zdravotní a sociální pomezí „plně sjednotilo“. Obdobně zdravotnictví a oblast sociálních služeb funguje v některých vyspělých západních zemích, podotýkají ministerstva. Předpokladem pro realizaci změn podle nich je, že se pojišťovnám na pokrytí sociální péče zajistí dostatek peněz tak, aby se pouze nevyčerpaly již nyní docela vyčerpané rozpočty veřejných zdravotních pojišťoven.
O novém pojistném ministerstva nehovoří
Tlak na výdaje, které pokrývají státem hrazené zdravotní a sociálních služby stále roste. Jednak kvůli rostoucímu počtu penzistů, invalidních důchodců, tak i v důsledku zhoršujícího se zdravotního stavu obyvatelstva. Na trend reagují i komerční pojišťovny. Do svých nabídek nově zavádějí pojištění dlouhodobé péče, o které je mezi českými občany velký zájem.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] již loni počátkem roku hovořil i o tom, že resort pracuje na rozšíření nabídky zdravotního připojištění. Například na stomatologickou péči nebo právě zdravotně sociálních služeb, které by se docela podobalo právě pojištění dlouhodobé péče. Veřejnosti zatím ale bližší informace o těchto pojistných produktech neposkytl. Podle něj zpracováním návrhů změn pověřil několik pracovních skupin.
V aktuálních podkladech pro jednání tripartity se o takových změnách ale resorty nezmiňují. Ministerstva ani neupřesňují, kdy by mohla předložit návrhy zákonů a od kdy by mohly změny případně platit. Uvádí pouze, že o převedení sociálních služeb pod zdravotní pojišťovny se zatím diskutuje v delším časovém výhledu.
Oba úřady dosud připravily tři novely, a sice o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění. Navrhují i nový druh zařízení, kde by se kombinovala nemocniční péče se sociálními službami. Podle resortů „vedlejším cílem je odstranit některé nesystémové výjimky“.
Pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných [LDN] se hradí ze zdravotního pojištění, v domovech pro seniory a pečovatelských domech si lidé na pobyt a stravu měsíčně přispívají. Podle návrhu by se pobyt v LDN měl proplácet z pojištění jen tři měsíce. Pak by se měl pacient přesunout do sociálně zdravotní služby. Problém je, že na volné místo v LDN dnes lidé čekají i několik let. Navrhovaný záměr i proto sklidil ostrou kritiku poskytovatelů sociálních služeb, odborů i zdravotnických zařízení.
–ČTK/VRN–
