Přes 80 tisíc pacientů ročně si v Česku vyslechne diagnózu zhoubného nádoru. Anebo jinak. Každý třetí člověk v Česku onemocní rakovinou a každých 20 minut umírá jeden člověk na nádorové onemocnění. Mnohdy i zbytečně kvůli zanedbané prevenci.
Za poslední dekádu vzrostl počet zhoubných nádorů u české populace o 18 procent. Nejvíce pacientů umírá na rakovinu plic, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, prsu a prostaty. Na všechna vyjmenovaná nádorová onemocnění přitom český zdravotní systém nabízí lidem preventivní vyšetření v podobně screeningu, za který nezaplatí ani korunu. A screeningová prevence snižuje riziko rozvoje rakoviny do neléčitelného stadia až o šedesát procent.
„Na špičce výskytu rakoviny tlustého střeva jsme i proto, že se lidé neustále stydí přijít k lékaři. Do roku 2019 dosahoval screeningový program kolorektálního karcinomu v populaci všech osob od 50 let věku přibližně 30 procent. Podle předběžných výsledků v roce 2022 podstoupilo preventivní vyšetření 29 procent populace,“ upozorňuje na velmi nízký zájem o onkologickou prevenci v Česku přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK prof. Luboš Petruželka.
A je to právě screening kolorektálního karcinomu, který vede k významnému snížení incidence rakoviny v oblasti konečníku a tlustého střeva. Dalším důvodem, proč pacienti preventivní vyšetření kolorekta odkládají nebo bojkotují, je strach z bolesti. Ale ani to není pádným argumentem, proč na screening nepřijít.
„Ano, vyšetření trvá asi půl hodiny, vyžaduje předchozí přípravu – vyprázdnění střeva, ale není nijak bolestivé. A dá vám jistotu, že jste v pořádku,“ vysvětluje důvody prevence karcinomu kolorekta prof. Petruželka.
Už při samotném vyšetření se podle něj dají odstranit polypy na střevě, které by později vedly k rozvoji nádoru tlustého střeva.
„Moje doporučení zní: Od 45 let stoupá riziko vzniku nemoci a operativní řešení se snižuje s pozdním odhalením nádoru, proto přijďte při jakýchkoliv potížích. Raději zbytečně než pozdě,“ říká jasně specialista na onkologická onemocnění.
Nádory slinivky, plic a mozku v Česku
Vůbec nejhorší výsledky v léčbě pokročilých nádorů, které ale bylo možné řešit v časných stadiích onemocnění, vykazují nádory slinivky břišní, nádory plic a mozku.
Rakovinu slinivky břišní lékaři ročně objeví u dvou až dvou a půl tisíce pacientů. Zrádné jsou hlavně tím, že se dlouho neprojevují žádnými příznaky. Lékaři je často zachytí až ve velmi pozdních stadiích, kdy se nedají řešit chirurgicky. Projevují se navíc běžnými symptomy mnoha jiných onemocnění. Jako je úbytek váhy, nechutenství, únava či bolesti zad. Ty trápí mnoho lidí. Proto jim nepřikládají dostatečnou váhu. Avšak ani to neomlouvá ze zanedbání prevence.
Česko otevřelo další screening, tentokrát rakoviny slinivky břišní
Tak například: Od letošního roku se pro pacienty ve vyšším riziku rakoviny slinivky otevřel zatím jen pilotní screening, kdy je preventivně vyšetří proškolení endoskopisté v Centrech vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii.
K vyšetření doporučí praktický lékař pacienty, u nichž se rakovina slinivky objevila v rodině. Dále osoby s pozitivním výsledkem na genetické mutace BRCA. Ti jsou mimo to i ve vyšším riziku rozvoje rakoviny prsu. Na kontrolu by měli přijít i pacienti trpící záněty slinivky břišní a polypózním syndromem.
Rakovina plic a prevence před rozvojem nádoru
Na rakovinu plic u nás ročně umírá přes 5 500 pacientů. Karcinom plic se v 80 procentech případů rozvine u kuřáků. Dlouhodobý trend výskytu se výrazně liší u mužů a žen. Zatímco u mužů je patrný lehký pokles, u žen dochází k výraznému nárůstu. Vyšší úspěšnosti v léčbě brání podle lékařů hlavně to, že nález se u 80 procent pacientů potvrdí v pokročilém stadiu.
„U rakoviny plic je nárůst velký: V roce 2010 jsme evidovali 168 nových pacientů, v roce 2022 již 600 pacientů,“ dokládá nárůsty pacientů léčených v pražské VFN prof. Petruželka.
Na druhou stranu i říká, že u rakoviny plic se potvrzuje účinnost protikuřáckých opatření. V mužské části populace došlo v posledních letech ke snížení výskytu nemoci. K jejímu včasnému záchytu podle něj přispívá i od ledna 2022 zavedený screening karcinomu plic určený pro kuřáky nebo bývalé kuřáky.
„Z předběžných dat vyplývá, že v loňském roce praktičtí lékaři oslovili přes sedm tisíc lidí, z nichž přibližně polovina souhlasila s účastí v programu. Na radiologii bylo vyšetřeno v roce 2022 víc než 2,4 tisíce lidí,“ přibližuje prof. Petruželka.
Moderní léčba je dostupná i v Česku
Pacientům s rakovinou plic dnes lékaři na onkologických klinikách předepisují stále účinnější léčbu. Průlomem v terapii je aplikace precizní medicíny na podkladě výsledků DNA a RNA, takzvaná cílová terčová léčba spolu s chemoterapií a imunoterapií. Nové možnosti léčby imunoterapií výrazně posouvají dobu přežití lidí s pokročilým nálezem na plicích. Existují případy, kdy se podařilo nemoc zcela zastavit, případně vyléčit, upozorňuje lékař.
Totéž podle něj platí u dalších typů zhoubných onemocnění. Pacienti žijí i se svou diagnózou často běžný život, chodí do zaměstnání a mají zachovanou dobrou kvalitu života. Často i u pokročilého onemocnění.
K častým onkologickým onemocněním u mužů patří rakovina prostaty. I u ní dosahuje v Česku dostupná a ze zdravotního pojištění hrazená léčba skvělých výsledků. Radioterapie či chirurgická léčba pacientů s lokalizovaným nálezem vede k uzdravení mnoha pacientů.
Ročně u nás lékaři rakovinu prostaty diagnostikují přibližně 8 000 mužům. U 1 600 z nich je nemoc v pokročilém stadiu. Podle lékařů by měl při jakýchkoli problémech s močením zbystřit každý muž po čtyřicítce a navštívit urologa. Případně si o tom promluvit se svým praktickým lékařem. Může totiž jít o první příznak rakoviny prostaty.
Zhoubné nádory děložního hrdla, vaječníků a dělohy
Zatímco muže ohrožují nádory prostaty, ženy jsou v riziku vzniku rakoviny děložního hrdla, vaječníků, dělohy a prsu. I rozvoji většině ze jmenovaných ženských nádorů se dá předejít screeningovou prevencí společně s průběžným domácím samovyšetřením prsu.
„U rakoviny děložního hrdla známe původce – HPV virus. Víme, jak vypadá přednádorové onemocnění, a umíme ho včas najít,“ říká přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK prof. David Cibula.
Při očkování proti HPV virům, které dívkám a chlapcům ve věku jedenáct až 15 let od příštího roku hradí zdravotní pojišťovny [nyní jen třináctiletým, pozn. red.], a díky pravidelným kontrolám u gynekologa, by neměla podle prof. Cibuly na zhoubný nádor děložního hrdla zemřít žádná žena.
„Pro druhý z nádorů, rakovinu dělohy, nemáme screening, ale umíme ho u většiny žen odhalit včas, tedy ve stadiu dobře vyléčitelného onemocnění,“ říká prof. Cibula.
Signálem, že není něco v pořádku, je nepravidelné krvácení z pochvy. V tom případě má žena co nejdříve vyrazit ke svému gynekologovi.
Z pohledu prevence ženských orgánů panuje podle prof. Cibuly nejhorší situace u karcinomu vaječníků. U nich totiž neexistuje žádný screening. A odhalit rakovinu vaječníků včas je potíž i pro lékaře vybaveného ultrazvukem. Přesto tady určité vodítko, které ukáže na ženy ve vyšším riziku rakoviny vaječníků, přeci jen existuje.
„Asi dvacet procent těchto nádorů vzniká na základě genetické poruchy, dědičné mutace. Zaměřujeme se proto na to, abychom tyto rodiny našli,“ vysvětluje prof. Cibula.
Zdravé ženy s pozitivním výsledkem testu na genetickou mutaci BRCA mají v porovnání s ženami bez něj až 30krát vyšší riziko rozvoje rakoviny vaječníků. A nejen to. Jsou zhruba v desetinásobně vyšším riziku, že se u nich objeví nádor prsu. Tyto ženy proto dochází častěji na kontroly. Součástí prevence je u nich i odstranění vaječníků a vejcovodů. Pokud tedy neplánují počít děti.
„Tímto postupem můžeme předejít vzniku až pětiny případů rakoviny vaječníků,“ dodává prof. Cibula.
–VRN–
Stát nabízí pomoc ve smyslu, že Vás bude nemocnice 8 – 10 měsíců studovat, udělají pár biopsií, ty poskytnou špatné vzorky, nakonec podstoupíte x vyšetření a nakonec Vám řeknou, že je pozdě cokoliv dělat, pacient do dvou let umírá. Moje reálná zkušenost.