Látka obsažená v lysohlávkách, psilocybin, nejspíš negativně nedopadá na paměť. Alespoň to tvrdí v nové studii vědci Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ]. Zároveň nabízejí účast ve studii lidem s obtížně léčitelnou depresí.
Nové zjištění vědců z NUDZ o vlivu psilocybinu na paměť pacientů publikoval časopis European Neuropsychopharmacology. Ten vytváří společnost Elsevier jako oficiální časopis European College of Neuropsychopharmacology [ECNP]. Čeští vědci z NUDZ se dlouhodobě věnují výzkumu psychadelik při léčbě některých duševních onemocnění. Do centra pozornosti se dostává obzvláště látka psilocybin.
„Mezinárodní studie, publikovaná v prestižním New England Journal of Medicine, na níž se podíleli vědci z Národního ústavu duševního zdraví, ukazuje na velmi slibné výsledky při léčbě rezistentní deprese,“ konstatují zástupci NUDZ.
Teď nově vědci na malém vzorku zdravých dobrovolníků ale zkoumali, zda a případně do jaké míry, podání psilocybinu ovlivňuje konsolidaci paměti. Tedy „zapsání“ nově naučených vzpomínek do dlouhodobé paměti.
„Pokud by psilocybin narušil proces uložení paměti, pak by samozřejmě bylo problematické jej využívat v terapii, která je zasazena do pacientova života,“ říká Marek Nikolič z NUDZ, který data analyzoval.
Jak vypadala vědecká studie
Studie, která vznikala pod vedením Tomáše Páleníčka, se zúčastnilo celkem dvacet dobrovolníků, deset žen a deset mužů. Všem zúčastněným vědci podali jak psilocybin, tak placebo ve dvojitě zaslepeném experimentu. Pro testování využili klasické testy kognice.
Před podáním psilocybinu/placeba si účastníci museli zapamatovat seznam slov a cestu virtuálním bludištěm. Přibližně po šesti hodinách po podání, kdy už odezněly účinky psilocybinu, absolvovali stejné testy, ve kterých si měli vybavit, co se naučili. Cílem bylo zjistit, zda psilocybin zhoršuje, nebo zlepšuje konsolidaci paměti. Posléze následoval ještě jeden test na paměť v souvislosti se spánkem.
„Abychom zjistili efekt psilocybinu na konsolidaci během spánku, využili jsme Pair Associative Learning Test. V praxi to znamenalo, že se dobrovolníci před usnutím naučili nesouvisející dvojice slov, například mlýn – opice, středisko – lev,“ popisuje Marek Nikolič.
Ráno tato párová spojení vědci otestovali znovu, aby zjistili, do jaké míry mohlo výsledky ovlivnit podání psilocybinu. Šetření ukázalo na to, že psilocybin neovlivňuje informace naučené před sezením ani informace naučené po sezení a uložené do dlouhodobé paměti během prvního spánku.
„Výsledky bude třeba ještě verifikovat na větším vzorku účastníku. Nicméně jde o důležitý poznatek pro bezpečné užívání psilocybinu v terapii a během normálního života plného osobních i pracovních povinností,“ dodává Nikolič.
Konsolidace paměti je podle něj důležitým každodenním procesem pro naši práci a život. Začne hodiny po vstřebání informace a pokračuje hlavně během prvního spánku.
Studii doplní výsledky pacientů s depresí
Na výše uvedenou studii u zdravých dobrovolníků navazují studie pro pacienty s depresí. V současnosti je stále možné hlásit se do studie PSIKET! Ta zkoumá účinek psilocybinu a ketaminu právě při léčbě rezistentní deprese. Vědci hledají odpověď na to, jestli má psilocybin srovnatelný, nebo lepší a delší léčebný účinek než ketamin. Zásadním rozdílem oproti běžné léčbě antidepresivy je skutečnost, že jak psilocybin, tak ketamin účinkují prakticky bezprostředně. Nečeká se tedy dlouho na to, než se účinek dostaví.
Dodejme, že studie se může účastnit každý pacient starší 18 let s lékařsky ověřenou depresivní epizodu. A to takovou, která nereagovala minimálně na dva různé způsoby léčby. Více o studii zde.
–RED–
