I bezpříspěvkové dárcovství krve přináší benefity. Každý odběr značí úsporu na dani z příjmů 450 korun. Toho, kdo daruje krev, podpoří i zdravotní pojišťovny, které za její darování nabízí příspěvky na zubní hygienu, doplňky strany i pohybové aktivity.
Za bezpříspěvkové dárcovství krve si každý dárce odečítá tři tisíce korun od základu daně. Při současné 15% dani z příjmů jde o čistou finanční úsporu na dani za každý odběr ve výši 450 korun.
„Plnou krev mohou ženy darovat maximálně 4x a muži 5x v průběhu dvanácti měsíců,“ uvádí zástupci Českého červeného kříže [ČČK] na svém webu.
Prakticky to znamená snížení daňové povinnosti každý rok u žen až o 1 800 korun, u mužů o 450 korun víc, tedy 2 250 korun. Zaměstnancům provede daňový odpočet za odběry plné krve v každoročním zúčtování daní jejich mzdová účetní po doložení potvrzení o odběrech. Živnostníci si základ daně o odběry krve v daném roce poníží v daňovém přiznání. Rovněž k přiznání pro finanční úřad přiloží, dnes již elektronicky nahrají, potvrzení o provedených odběrech krve v daném kalendářním roce.
„Krev chodím darovat pravidelně, na transfuzní stanici u nás v klatovské nemocnici jsou milé sestřičky, nečekám dlouho, vše je vyřízené rychle a do dvou hodin jsem doma. V práci mám den placeného volna,“ popisuje dvaapadesátiletý Vladislav z Plzeňska.
Říká, že je na proceduru odběru tak zvyklí, že už jde v jeho případě o rituál, který by mu chyběl. Za výhodu odběru považuje hlavně jednodenní placené volno v práci i zmíněné daňové odpočty. A nejen je.
„S manželkou čerpáme od zdravotní pojišťovny za odběr krve i příspěvky na masáže,“ dodává pan Vladislav s tím, že si dobře uvědomuje i to, že darováním krve pomáhá nemocným lidem a pacientům po úrazech.
„Krev bych chodil darovat i bez těch výhod, určitě,“ odpovídá na otázku, zda jsou zmiňované benefity pro návštěvu odběrového místa zásadní, letitý dárce.
Pravidelných dárců ubývá
Dárci plné krve jsou pro fungující zdravotnictví nesmírně důležití a bez jejich ochoty a odhodlání by lékaři nemohli některé pacienty zachránit, léčit a vyléčit. Krev se totiž nedá i přes obrovský technologický pokrok v medicíně stále ničím jiným nahradit.
Trend v dárcovství krve ukazují data Českého červeného kříže [ČČK]. Podle nich v České republice mírně ubývá pravidelných dárců krve. Aktuálně jich ČČK eviduje 221 tisíc.
„Nemocnice se tak často potýkají s jejich nedostatkem. V současné době dle odhadu ČČK chybí kolem 80 tisíc dárců,“ uvádí zástupci ČČK.
Každý rok podle nich krev přestane darovat, ať už kvůli věku nebo zdravotnímu stavu, více než 30 tisíc z nich. A nových dárců nepřibývá stejným tempem. Přičemž potřeba jsou všechny krevní skupiny, tvrdí.
Připomínají, že k odběru může přijít do kterékoliv transfuzní stanice každý ve věku od 18 do 65 let s tělesnou hmotností alespoň 50 kilogramů. Podmínkou odběru je absence vážnějších alergií a prodělaných jaterních onemocnění. Dárce ještě před odběrem krátce vyšetří lékař a vzorek krve se otestuje na přítomnost několika infekčních markerů. Zdravotní sestra při jednom odběru, který zabere několik málo minut, odebere 4,5 dcl krve. A není se čeho obávat. Krev se v těle zase obnoví.
„Pokud jsme zdraví, neudělá nám to nic, krev se v těle zase doplní. Nejdůležitější je po darování krve doplnit tekutiny, protože tekutá složka krve je z 98 procent voda, zbytek jsou, bílkoviny, minerály a další látky,“ ubezpečuje dárce primářka Hematologicko-transfuzního oddělení Krajské nemocnice T. Bati Jana Pelková.
Odebraná krev se v těle rychle obnoví
Tekutá složka krve se podle ní obnoví do druhého dne, krvinky potom zhruba do týdne. Ještě v den odběru rozdělí zdravotníci dané transfuzní stanice odebranou krev na tekutou složku, kde je hlavně plazma. A pak na krvinky, které jsou hned připraveny k použití.
„Jsou hustější, takže je ředíme resuspenzním roztokem, který má navíc výživné látky. A pak je krev připravená pro pacienta. Samozřejmě striktně podle krevních skupin,“ dodává primářka.
Oproti tomu plazmu pracovníci stanic zamrazují. Před použitím ji nechávají půl roku v takzvané karanténě.
Krev připravená k transfuzi vydrží šest týdnů. Když má daná stanice dostatek dané krevní skupiny, odběry obvykle koriguje. To tak, že dárce dané krevní skupiny k odběrům nezve. Při přebytku by totiž odebraná krev zbytečně exspirovala.
„Samozřejmě když má někdo krevní skupinu nula mínus, což je takzvaná univerzální skupina, může být zván k odběru častěji. Tedy v souladu s pravidly darování,“ dodává primářka Pelková.
Veronika Táchová
