Na úhradách pro rok 2024 se nedohodl jediný segment

0
718
uhradach
Foto: Pixabay.com

Dohodovací řízení o úhradách za zdravotní služby pro rok 2024 skončilo zatím ve všech čtrnácti segmentech nedohodou. Svazové zdravotní pojišťovny nabídly navýšení o 4 až 5 %. Příští rok si zdravotnictví rozdělí bezmála půl bilionu korun.

O stavu dohodovacího řízení o smluvních cenách za zdravotní výkony mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovali zdravotní péče pro příští rok informuje Svaz zdravotních pojišťoven [SZP ČR].

„Základní jednání o cenách ve zdravotnictví na rok 2024 ve skupinách skončilo. Výsledkem je všeobecná nedohoda,“ shrnují dosavadní výsledky dohodovacího řízení zástupci svazových zdravotních pojišťoven.

Jinak řečeno, podle Svazu se k 31.5. 2023 na cenách ve zdravotnictví pro rok 2024 nedohodl ani jeden ze čtrnácti segmentů a současným výsledkem je nedohoda. Naposledy uzavřely všechny segmenty dohodu o úhradách v roce 2018, kdy funkci ministra zdravotnictví zastával Adam Vojtěch [ANO]. Dohodovací řízení probíhá každoročně do konce června. Do konce října musí ministerstvo cenové předpisy zapracovat do úhradové vyhlášky, která peníze pro následující rok rozdělí. Oborům bez uzavřených dohod úhrady nastavuje ministerstvo zdravotnictví podle návrhu pojišťoven.

„Závěr dohodovacího jednání proběhne 20. června na půdě ministerstva zdravotnictví. Významnější změna situace se ale ani tam příliš neočekává,“ uvádí Svaz s tím, že nedohoda pro rok 2024 není překvapením.

Jednání o úhradách skončí nedohodami

Předpokládané příjmy veřejného zdravotnictví pro rok 2024 se očekávají ve výši 477 miliard korun. Každoročně si z ročního obratu zdravotnictví vezme největší díl, zhruba jednu polovinu, lůžková péče, tedy nemocnice. Podle Svazu nabídly pojišťovny pro příští rok nárůst úhrad o čtyři až pět procent, které by měly postačit, jak uvádí, k udržení stávající kvality služeb pro pacienty. S takovým přidáním ale poskytovatelé nesouhlasí a chtějí více peněz.

„Postoji našich partnerů však rozumíme. Když šlo prosadit navýšení v minulosti, proč ne právě nyní, kdy všeobecně ceny rostou. Bohužel jsme však i mimořádná zdrojová navýšení již spotřebovali a pro finanční stabilizaci máme málo co nabídnout,“ uvádí zástupci Svazu.

Odbory ministru Válkovi nevěří a jsou v pohotovosti

Připomínají také, že v uplynulých pěti letech od roku 2018 do roku 2023 vzrostly, a to i za cenu mimořádného navyšování platby státu a deficitů na fondech pojišťoven, náklady veřejného zdravotnictví o 60 procent. V nominálním vyjádření o 172 miliard korun. To znamená, že náklady rostly rychleji než inflace a rychleji než výkon ekonomiky. Příčinou byla i cenová navýšení iniciovaná ministerstvem zdravotnictví nad rámec návrhů pojišťoven. Tlak na vyšší než 4 až 5% navýšení úhrad pro příští rok považuje Svaz za konfliktní. Pokud k němu dojde, ohrozí to hospodaření pojišťoven, respektive se dá v příštím roce předpokládat jeho deficitní výsledek.

Poskytovatelé chtějí navýšení odpovídající inflaci

Zástupci zdravotníků přesto podle Svazu požadují, aby úhrady vyrovnávaly inflaci, která v průměru za loňský rok dosáhla 15,1 procenta. Přesto, že v minulých letech rostly úhrady ve zdravotnictví rychleji než inflace. A zároveň náklady ve zdravotnictví rostly pomalejším tempem, dodává Svaz.

„Na straně zdravotníků, alespoň tam kde jsou data k dispozici, se vlivem přítoku peněz ukazuje tvorba zisku a/nebo výrazné zvýšení investic a nákladů,“ podotýká Svaz s tím, že běžný pacient ale žádné zlepšení kvality a dostupnosti zdravotních služeb nezaznamenal.

Dětské ambulance chybí. Pediatři sedí v nemocnicích

Pádným argumentem pro zvýšení úhrad nejsou podle Svazu ani zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven ve výši zhruba 59 miliard korun. Z této sumy se, jak zdůrazňují, ještě odečtou dohadné položky za péči v roce 2022 za zhruba 22 miliard korun. Zbytek tak představuje ani ne desetinu ročních výdajů na péči, jinak řečeno jde o finanční rezervu nepokrývající ani měsíční potřebu.

VRN

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here