Inovativní léky na roztroušenou sklerózu [RS] v Česku užívá až 70 procent pacientů s RS. Lékaři je smějí s ohledem na formu nemoci předepisovat už po první atace. Ve výběru správné léčby lékařům pomáhá registr zvaný ReMuS.
Biologická léčba se dnes v Česku dostává k většině pacientů s diagnostikovanou roztroušenou sklerózou [ereskou, pozn. red.] již po první atace. Pacienti moderní léky ale dostávají vždy až po pečlivém vyšetření neurologem. Jím projdou v jednom z patnácti vysoce specializovaných center pro léčbu roztroušené sklerózy. Ne každý pacient je totiž stejný. A ne u každého probíhá onemocnění stejným způsobem.
„Léčba je určena pro pacienty s atakovanou formou nemoci. Pro pacienty s progresivní formou nemoci už ty léky nemají takový efekt,“ uvedla v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz zástupkyně vedoucí lékařky Centra pro demyelinizační onemocnění [RS Centrum] Neurologické kliniky a 1. LF UK Všeobecné fakultní nemocnice Dana Horáková.
Při vyšetření sledují lékaři například počty ložisek onemocnění, jejich lokalizace, sílu ataky a další faktory, na které ukáží odborná vyšetření a zkušenosti specialistů. Pacienti s RS užívající inovativní léky vyžadují i přísnější lékařský dohled. Vyšší účinnost léku značí v tomto případě i vyšší rizika vedlejších účinků léčby.
„Přišla nová léčiva a dramaticky zlepšila osudy nemocných. Protože jsou efektivní, nesou s sebou více nežádoucích účinků,“ dodává Dana Horáková s tím, že léky cílí na imunitní systém pacienta, proto je jedním z nežádoucích účinků i vyšší riziko infekcí.
Bez robustních dat pojišťovny léky neuhradí
Horáková upozorňuje na to, že nová terapeutika jsou velmi nákladná a pacienti je užívají i celý život. A bez dat jasně prokazujících jejich účinek by se k lékům čeští pacienti dostávali těžko, respektive k úhradě takto drahých léků. Správné a účinné nasazení léčby na roztroušenou sklerózu podle specialistů podmiňuje i datová základna, do které mohou zadávat, sledovat a vyhodnocovat údaje o léčených pacientech a jejich reakcích na ně. V Česku pro tyto účely funguje registr ReMuS, který patří k největším datovým základnám svého druhu v Evropě.
„Roztroušená skleróza často propuká v mladším věku, a proto musíme pečlivě sledovat, jak se léky chovají v těle pacientů po 10, 20 letech od nasazení, zda nezpůsobují jiné problémy. K tomu potřebujeme co nejvíce dat, například z registru ReMuS. Nová léčba je navíc drahá, a bez dat jasně prokazujících její účinek, by se k ní pacienti dostávali těžko,“ říká Dana Horáková, která je i odbornou garantkou registru.
Loni čítal registr 20 274 pacientů s roztroušenou sklerózou, z toho 15 459 pacientů užívalo biologickou léčbu.
„Díky datům v něm obsaženým můžeme reagovat i na tak nenadálou situaci, jakou byla epidemie covidu, kdy se řešilo, jak nemoc či vakcinace ovlivňuje pacienty s roztroušenou sklerózou Revoluční je pak možnost propojení registru s daty zdravotních pojišťoven,“ říká ředitel registru Jiří Drahota.
Registr ReMuS sleduje vývoj nemoci i účinky léků
Bez dostatečné datové základny se neobejdou ani mnohé vědecké výzkumy. Vědci se nyní podle Drahoty chystají například zkoumat, jak roztroušenou sklerózu zachytit ještě před jejími prvními příznaky. Což by lékařům umožnilo pacientům nasadit léčbu ještě před nevratnými dopady nemoci do jeho zdraví.
S pomocí registru lékaři loni sledovali, jak roztroušenou sklerózu ovlivňuje kojení, a to konkrétně u 1 681 těhotenství. Pozorovali, jak se nemoc chová u žen, které vysadily léčbu a kojily tři a více měsíců, ve srovnání s těmi, které nekojily a hned po porodu zahájily terapii. Zjistili, že kojení u žen s RS negativně neovlivnilo onemocnění a jejich stav byl srovnatelný s těmi, které nekojily vůbec.
„Tyto výsledky, které samozřejmě musí potvrdit ještě odborné studie, jsou pro nás velmi důležité. Maminky s RS chtějí kojit jako všechny ostatní, ale vzhledem k tomu, že období po porodu s sebou nese vyšší riziko relapsů a pokročení nemoci, panují kolem kojení obavy,“ říká Pavel Hradílek z Centra pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění Neurologické kliniky FN Ostrava a LF OU.
Loni získaná data z registru podle něj silně naznačují, že se ženy s RS nemusí kojení obávat. To pokud je jejich nemoc stabilizovaná. Nově už mohou užívat některé léky na RS i během těhotenství a kojení. Ale je nutné sledovat zdravotní stav těchto pacientek i v dalších letech.
„Tato zjištění by mohla pomoci ženám s RS, které plánují těhotenství nebo již těhotné jsou, usnadnit jejich rozhodování,“ vysvětluje další důvody pro vedení registru pacientek a pacientů s RS Pavel Hradílek.
Nicméně upozorňuje, že těhotenství a kojení mají pacientky s RS stále předem plánovat a konzultovat s lékařem.
Co říkají data ReMuS o pacientech s RS
Registr ReMuS mimo jiné ukazuje, že se ve všech 15 centrech pro léčbu roztroušené sklerózy v Česku loni léčilo 71 procent žen a 29 procent mužů. Průměrný věk v době začátku onemocnění činil 32,63 let. Nejvíce pacientů bylo z Prahy [16,4 %]. Naopak nejméně [3 011 osob] z Karlovarského kraje.
Více než polovina pacientů s nasazenou biologickou léčbou pracovala na plný úvazek [61,47 %] a dalších zhruba 17 procent na částečný úvazek. Z těch pacientů, kteří biologickou léčbu neměli, nepracovalo 52 procent. Invalidní důchod 3. stupně pobíralo zhruba devět procent pacientů na biologické léčbě a 36,67 procent bez ní. V Česku každý rok přibude 700 až 800 nemocných.
–VRN–
