Mizící ambulance dětských lékařů v Česku mohou zachránit pediatři z nemocnic. Zatímco dětští lékaři v terénu hlásí kapacitní stop stavy, obsazenost lůžek v dětských nemocnicích se pohybuje i jen kolem 20 procent.
O stavu, vývoji a zlepšení primární péče v Česku diskutovali v úterý [30.5.] zástupci jednotlivých lékařských odborností. Do zdravotní primární péče patří praktické lékařství pro děti a dorost, praktické lékařství pro dospělé, praktická gynekologie a praktická stomatologie. I když ani v jednom ze jmenovaných segmentů nepanuje co do dostupnosti ideální situace, tak vůbec nejhůře z nich vychází ambulantní pediatrie.
„My jsme segment, který je opravdu velmi ohrožen a dostupnost už dnes není zajištěna pro všechny děti v republice,“ shrnula situaci předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost [SPLDD] Ilona Hülleová.
To za stavu, kdy dětí je, jak řekla, v Česku stále stejně, protože nižší porodnost v posledních letech doplňují děti cizinců. Do ambulancí pediatrů podle ní přichází málo mladých dětských lékařů, kteří by zajistili postupnou mezigenerační obměnu oboru. Ordinace lékařů odcházejících do penze tak nemá kdo převzít a zavedené praxe se zavírají. Od roku 2017 do roku 2021 v Česku podle Hülleové zaniklo přes 600 dětských ambulancí, z toho polovina bez náhrady. Nyní v Česku funguje zhruba 1 800 dětských ordinací, kdy téměř polovina z pediatrů v praxi je starší 60 let. Podle lékařky jde o hraniční číslo, pod které už jít nemohou.
„A to nás děsí, protože nám chybí mladí lékaři,“ řekla Hülleová a dodala, že dostatečná síť dětských ambulancí už dnes není zajištěna v jediném kraji republiky.
Sdílené ambulance v primární péči
Se slovy Ilony Hülleové souhlasila i Renata Knorová ze zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR]. Podle ní každá část primární péče ale řeší rozdílné problémy.
„Máme regiony, kde máme skutečně velký problém sehnat smluvního partnera pro novorozené děti,“ potvrdila.
Oproti tomu například se stomatology zdravotní pojišťovny často řeší to, že zubní lékaři nechtějí uzavírat smlouvy s pojišťovnami. Což na semináři potvrdil a zároveň vysvětlil prezident České stomatologické komory [ČSK] Roman Šmucler. Ten řekl, že není důvod, proč by měli zubní lékaři pracovat na pojišťovnu, když jim dá pacient peníze za zdravotní služby přímo „na ruku“.
Před obdobným scénářem, jako je nyní v Česku u dětských lékařů, varoval předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Vladimír Dvořák. Ani věková struktura ambulantních gynekologů neukazuje na plynulou a přirozenou obměnu lékařů v oboru.
„Nerad bych čekal na krizi, která je teď u praktických lékařů,“ řekl s tím, že věková struktura gynekologů je docela alarmující.
Na trend už odborná společnost zareagovala například omezením počtu kontaktů tak, aby to nedopadalo na zdraví pacientů. Systémové řešení ale spatřuje Dvořák ve sdružených neboli sdílených praxích. Což nutně vyžaduje spolupráci se zdravotními pojišťovnami jako plátci péče. Dostatečné zasíťování regionů ambulancemi gynekologů je, jak uvedl, výsledek spolupráce plátců, tedy zdravotních pojišťoven, ministerstva i samotných poskytovatelů.
Český systém: hodně nemocnic a málo ambulancí
Ambulantní primární péči by podle zástupců všech odborností jednoznačně posílili lékaři z akutní péče, tedy nemocnic, kde není naplno využitý jejich potenciál. Konkrétně na některých dětských odděleních nemocnic nedosahuje využitelnost lůžek ani 30 procent, upozornila Hülleová.
„Víme, že stovky pediatrů jsou někde v nemocnicích a hodně akutní péče už zvládáme ve svých ordinacích,“ řekla s tím, že v nemocnicích se odvede zhruba polovina práce průměrné ordinace praktického dětského lékaře.
Za neefektivní řešení stávající situace považuje zřizování dětských ambulancí při nemocnicích. U nich totiž není žádná výjimka, že se v nich registrují třeba i jen jednotky dětských pacientů. Primární péče musí jít za pacientem, nikoli pacient za ní, upozornila Ilona Hülleová.
„My ty mladé lékaře, ty síly potřebujeme dostat do terénu,“ řekla jasně.
K tomu ale nutně potřebují spolupráci zdravotních pojišťoven. Bez finančního ohodnocení třeba jen zkrácených úvazků se totiž mladí pediatři do ambulancí nepřesunou.
Chyby v nastavení systému si uvědomují i pojišťovny
Za standardní řešení současného nedostatku dětských ambulancí nepovažuje zřizování praxí při nemocnicích ani ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] Zdeněk Kabátek.
„Ambulance v nemocnicích vznikaly zcela mimořádně,“ řekl s tím, že řešení nedostatku kapacit ale nespatřuje v rušení těchto ambulancí.
Současně potvrdil nízkou využitelnost nemocničních lůžek, především pak na dětských odděleních.
„Ale dohodnout se na zrušení dětského oddělení v nemocnici okresního typu je opravdu složité,“ řekl.
Vysvětlil, že vysoký podíl veřejných peněz směřujících do nemocnic je daný i stále novými lékovými terapiemi, které vstupují do úhrad. Ale i modernějšími technologiemi léčby a vyšetřovacími přístroji, jejichž pořizovací náklady jsou vysoké.
„Tím pádem i ten balík peněz je tam stále větší,“ doplnila slova ředitele VZP ČR Renata Knorová zastupující zaměstnanecké pojišťovny.
Nabízí se tak podle nich řešení v rámci dohodovacího řízení formou finanční motivace pro lékaře, kteří se rozhodnou třeba jen na zkrácený pracovní úvazek přesunout do ambulantní primární péče.
Ministr Válek by nemocniční dětská oddělení zachoval
S kritizovanou nízkou obložností nemocničních dětských oddělení souhlasil v diskuzi ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Pro jejich zachování ale argumentoval striktní metodikou, podle které se určuje počet lékařů na počet lůžek. Skutečná obsazenost v tom roli podle něj nesehrává. A když dojde ke snížení počtu lůžek na oddělení, dojde pak k nižším úhradám, a často ztratí oddělení i akreditaci pro vzdělávání absolventů. Navíc rušení dětských oddělení se, jak upozornil ministr, nesetkává s vřelými přijetími ze stran veřejnosti.
Jeho tvrzení ale ostře odmítl šéf gynekologů Vladimír Dvořák. Podle něj nedává smysl udržovat jakákoli oddělení s 20% využitím lůžek. Konkrétně v gynekologii takový trend, který stojí veřejné zdravotnictví zbytečně velké peníze, vyřešili tím, že se zrušily porodnice s méně než 500 porody ročně. Lékaři se na takových klinikách ostatně nemají co učit, když v nich nejsou pacienti, dodal Dvořák.
Připomněl, že v České republice směřuje do lůžkových zařízeních největší podíl peněz z veřejného zdravotnictví.
„Je tady šance přemýšlet nad tím, co je možné vyvést z nemocnic do ambulancí… A vždy se vyšetří finanční prostředky,“ řekl a dodal: „Neudržujme neudržitelné.“
