Slušný prospěch ve škole, dobré vztahy s rodiči i kamarády, žádná nadváha, obezita a zdravé a klidné dospívání. Tak většinou žijí děti, které dobře spí, tedy alespoň osm až deset hodin denně.
Jak ale ukazují klinické studie a praxe neurologů, dobře spí stále méně dětí. Doba spánku u dětí a dospívajících se v posledních letech zkracuje a společně s tím přibývá neklidných a duševně nemocných dětí. Někteří lékaři hovoří dokonce o spánkové krizi.
„Ačkoliv je v tomto životním období potřeba spánku osm až deset hodin, mnoho studií ukazuje, že nejméně 50 procent této populace spí mnohem méně, často jen 6 hodin,” říká doc. Iva Příhodová, vedoucí lékařka z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění pražské Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK.
Nejhorší situace co do kvality a doby spánku podle ní panuje v populaci starších školních dětí a dospívajících. Různé poruchy spánku podle Příhodové doprovázejí dvacet až 30 procent dětské populace.
Za zkracováním délky spánku u dětí podle ní stojí zčásti posun vylučování spánkového hormonu melatoninu v době dospívání. Tedy starší děti usínají přirozeně o něco později než mladší školní děti. Starším školákům a studentům k tomu postupně přibývají školní povinnosti a sociální aktivity.
Větší roli v nedostatku spánku a špatném usínání ale podle lékařů dnes sehrává používání telefonů a jiné elektroniky. Což je i důvodem, proč hlavně starší školáci usínají v pozdních hodinách a jejich spánek netrvá často ani déle než šest hodin.
Nevyspalé děti jsou náladové, agresivní a nepozorné
Zkracování doby spánku podle Ivy Příhodové negativně ovlivňuje vývoj dětí a mládeže. Zasahuje do metabolických a endokrinních procesů. Děti bez zdravého spánkového režimu se potýkají s častým střídáním nálad, bývají hyperaktivní, agresivní, nepozorní a impulzivní.
„Chronická spánková deprivace způsobuje zhoršený intelektový výkon a školní výsledky, zpomaluje reakce a rozhodování, narušuje soustředění. Zkrácená doba spánku je spojena s vyšším výskytem sebevražedných myšlenek a pokusů a s rizikem rozvoje deprese a úzkostné poruchy,“ vyjmenovává následky krátkého spánku.
S nedostatkem spánku podle ní u dětí a mládeže narůstá riziko rozvoje obezity, metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Ostatně to samé platí i pro dospělé, kteří nedbají dobré spánkové hygieny. Tedy nechodí spát v pravidelnou nikoli pozdní hodinu a nespí alespoň sedm až osm hodin denně. Kvalitní spánek je totiž, jak upozorňuje docentka Příhodová, základem a dobrým předpokladem pro bezproblémové dospívání a prevencí duševních onemocnění.
„Stanovení a dodržování správného spánkového režimu s přiměřenou dobou spánku může zlepšit kvalitu života, psychické a fyzické zdraví dětské a dospívající populace,” potvrzuje.
Širší osvěta o blahodárných účincích spánku na zdraví nejen dětí, dospívajících, ale i dospělých, která u nás podle ní docela selhává, by pomohla mimo jiné snížit narůstající počty pacientů s duševními nemocemi.
Zároveň apeluje i na rodiče především starších dětí, aby zcela nerezignovali na kontrolu, kdy a jak chodí jejich děti spát. A nezapomínali ani na vlastní spánkovou hygienu. Přičemž, jak upozorňuje prof. Karel Šonka, vedoucí lékař Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK, optimálně by měl spánek probíhat v nočních hodinách. A u dospělých by měl ideálně trvat sedm až devět hodin, u starších dospělých pak sedm až osm hodin.
Veronika Táchová
