Rozšíření vzdělávání pro pracovníky v sociálních službách, kteří vstupují do praxe, sníží rizika nevhodného a někdy násilného chování ke klientům, o které pečují. Změny navrhuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb [APSS ČR].
V posledních letech se na veřejnost dostaly informace dokládající nevhodné chování pracovníků sociálních služeb a pečovatelů vůči seniorům pobývajících v lůžkových zařízeních. Videa a nahrávky v některých případech ukazují na jejich týraní. APSS ČR proto navrhla zlepšit vzdělávání sociálních pracovníků, kteří se rozhodli pro tuto profesi. Návrh cílí na snížení rizik nepřípustného chování ze strany profesionálních pečujících vůči klientům sociálních služeb.
„Boj proti násilí v sociálních službách nikdy neskončí, protože stále bude určité malé procento potencionálních násilníků, patologických osobností apod.,“ říká k problému prezident APSS ČR Jiří Horecký.
Podle něj je ale načase i zasáhnout do legislativy, která by bránila násilí na bezbranných osobách v pobytových zařízeních. Za podstatné považuje zesílení kontroly nad pečujícími, rozšíření jejich kompetence, a hlavně změny ve vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Za klíčové Jiří Horecký rovněž považuje to, aby samotní pracovníci a klienti věděli, jak násilí předcházet, případně, když už k němu dojde, jak ho řešit.
Třístupňové kurzy pro sociální pracovníky
Za současných podmínek, které upravuje § 116 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a § 37 vyhlášky č. 505/2006 Sb., absolvuje pracovník v sociálních službách po nástupu do práce kvalifikační kurz. Hotový by ho měl mít nejpozději do osmnácti měsíců od nástupu do nové profese.
„Do doby splnění této podmínky vykonává zaměstnanec činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách,“ doplňují zástupci APSS ČR.
Novela o sociálních službách bude platit nejspíš od roku 2024
Současná zákonná úprava podmiňuje práci v sociálních službách bezúhonností, dobrým zdravotním stavem a alespoň ukončeným základním vzděláním. A k tomu je třeba absolvovat zmiňovaný kvalifikační kurz.
Problém APSS ČR ale spatřuje v tom, že v praxi poskytovatelé služeb posílají své zaměstnance na kurz v průměru za deset až 15 měsíců po nástupu do práce. Což je dost pozdě, i když do té doby pracují pod dohledem zkušeného pečovatele. A právě kvůli tomu navrhují zástupci Asociace zpřísnění podmínky a současně zrychlení procesu celoživotního vzdělávání.
Nově by podle návrhu Asociace vzdělávání probíhalo ve třech stupních. První, základní kurz v rozsahu 24 hodin, by nový pracovník musel splnit nejpozději do 3 měsíců po nástupu do sociální služby. Pak by ho čekal takzvaný univerzální kurz v rozsahu 120 hodin, na který by měli zaměstnanci dvanáct měsíců od nástupu do zaměstnání. Poslední, v pořadí třetí kurz, nazvaný jako specializační by museli absolvovat nejpozději do 18 měsíců od nástupu do práce. Časová dotace v něm by činila 48 hodin.
Kurz pracovníka v sociálních službách
Poslední z kvalifikačních kurzů by se uskutečnil v pěti modulech, jak popisuje Asociace. Konkrétní modul by si vybral pro své pracovníky sám poskytovatel služeb s ohledem na to, jaké cílové skupině pomoc a služby nabízí.
V prvním modulu by se pečovatelé věnovali práci se seniory a klienty trpícími demencemi. Druhý model by cílil na osoby s tělesným, smyslovým a duševním hendikepem. Ve třetí části kurzu by sociální pracovníky lektoři blíže seznámili se specifiky práce s lidmi s mentálními a kombinovanými poruchami a postiženími autistického spektra. Čtvrtý modul by se zaměřil na dospělé, děti, rodiny v krizi nebo ohrožené sociálním vyloučením. Anebo s rizikovým způsobem života a osoby ohrožené závislostním chováním. V posledním pátém modulu by se proškolili v práci s lidmi v komunitních službách.
Příspěvek na péči lidem otevírá dveře do sociálních zařízení
Rozšířený kvalifikační kurz by se podle Asociace plnohodnotně věnoval také problematice násilí na klientech sociálních zařízení. Dosud totiž vzdělávání v této oblasti nebylo podle nich prioritou.
Zároveň navrhují vytvořit manažerský monitorovací nástroj založený na sebehodnocení. A do praxe zavést i soubor pravidel, jak postupovat při zjištění násilného chování v sociálních službách.
–VRN–
Rozšíření vzdělávání pro sociální pracovníky, kteří vstupují do praxe, sníží rizika nevhodného a někdy násilného chování ke klientům, o které pečují. Změny navrhuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb [APSS ČR].
Dobrý den, opravila bych název článku, určitě měl autor na mysli „pracovníky v sociálních službách“ ne „sociální pracovníky“ jak uvádí v textu. Rozdílnost těchto profesí je markantní, stejně jako požadavky na vzdělání. Sociální pracovník musí mít splněno min. bakalářské vzdělání podle zákona 108/2006 o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. V textu se opakuje vícekrát. Tyto dvě profese v sociálních službách jsou hodně rozdílné. A ještě jsem nezažila, aby se sociální pracovník takto chovat. Kamila Strýčková