Očkování je zákrok, při němž se zdravý organismus záměrně setká s méně nebezpečným mikrobem či jeho fragmentem. Smyslem je zabránit vzniku infekčního onemocnění. Význam očkování jako té nejlepší prevence připomíná konání Světového imunizačního týdne ve dnech od 24. do 30. dubna.
Zdravotní pojišťovny některá očkování hradí z veřejného pojištění a také na ně přispívají v rámci nabídky preventivních programů. Podmínky a úhradu stanovuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Očkování hrazená z veřejných prostředků
Z veřejných prostředků jsou v dětském věku hrazena pravidelná očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli, hemofilovým infekcím, dětské obrně a virové hepatitidě B [kombinované vakcíny Hexacima – pro nezralé děti Infanrix Hexa]. A očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím [kombinované vakcíny M-M-RVaxpro, dříve Priorix]. Pokud dítě ze zdravotní indikace nemůže být očkováno hexavakcínou, je mu hrazeno očkování kombinací nižších vakcín.
Hrazeným pravidelným očkováním je i očkování proti tuberkulóze u rizikových novorozenců, kteří přišli do kontaktu s nemocným TBC.
Z nepovinných očkování jsou dětem hrazena očkování proti pneumokokovým, meningokokovým infekcím. A proti lidskému papilomaviru.
U dospělých je kromě pravidelného očkování proti tetanu co 10 – 15 let hrazeno očkování proti virové hepatitidě u chronicky nemocných zařazených do dialyzačních programů, očkování proti Covidu, proti tetanu při poranění, proti vzteklině při poranění neznámým zvířetem. Dále lidem nad 50 let očkování proti klíšťové encefalitidě a osobám nad 65 let očkování proti pneumokokovým infekcím.
Očkování proti chřipce, pro které je nejvhodnější doba na přelomu října a listopadu, mají hrazeno zdravotničtí pracovníci, pacienti se závažným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem. A takzvané rizikové osoby ve smyslu zákona a také pojištěnci, kteří jsou v dlouhodobé lůžkové péči nebo v domovech pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.
Takzvané rizikové osoby ve smyslu zákona, tedy lidé s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny nebo po operativním odstranění sleziny, lidé s provedenou autologní nebo allogenní transplantací kmenových hemopoetických buněk, lidé se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti a lidé po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci, mají bez ohledu na věk nárok na hrazené očkování proti chřipce, proti hemofilovým, pneumokokovým a meningokokovým infekcím.
Dalším hrazeným očkováním je takzvané zvláštní očkování, kdy pojišťovny hradí očkujícím lékařům aplikaci a vakcíny hradí stát. Jedná se o očkování proti virové hepatitidě B [osoby pracující na rizikových pracovištích [zdravotnictví, osoby poskytující terénní nebo ambulantní sociální služby, osoby pracující s uživateli drog], studenti středních a vysokých lékařských škol, lidé vystavení rizikové expozici biologického materiálu – po rizikovém kontaktu s nemocným či bacilonosičem nebo po poranění rizikovým předmětem. Například injekční jehlou. Nově přijaté klienty do domovů pro osoby se zdravotním postižením a do domovů se zvláštním režimem.
Očkování proti hepatitidě A + B je hrazeno příslušníkům integrovaného záchranného systému. Očkování proti spalničkám zdravotníkům na pracovišti infekčním nebo dermatovenerologickém.
Pojišťovny hradí vakcínu a její aplikaci poskytovateli zdravotní péče
Lidem je z veřejného zdravotního pojištění hrazena takzvaná ekonomicky nejméně náročná varianta očkovací látky. Kromě očkovací látky je hrazena i její aplikace. Zdravotní pojišťovna vakcínu včetně aplikace uhradí přímo příslušnému poskytovateli zdravotní péče. Pojištěnec se může rozhodnout pro dražší variantu vakcíny a rozdíl v ceně zaplatí přímo smluvnímu poskytovateli, který očkování provede.
Zdravotní pojišťovny evidují jak počty pojištěnců, tak i náklady na jednotlivá očkování.
„Například proti meningokoku se za rok 2021 nechalo naočkovat 21 679 pojištěnců České průmyslové zdravotní pojišťovny a loni už 32 417 pojištěnců. ČPZP na toto očkování vynaložila za oba dva roky téměř 172 milionů korun,“ přibližuje data mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.
Proti covidu se v roce 2021 chránilo očkováním 742 903 pojištěnců ČPZP, ale za rok 2022 už jen 296 372 pojištěnců. Snížený zájem je v tomto případě důsledkem celkové proočkovanosti a promořenosti populace. A zároveň se v tom i promítá zmenšená obava z toho onemocnění.
Meziročně, i když mnohem mírněji než u covidu, opadl podle dat ČPZP zájem také o očkování proti pneumokokovým infekcím, kde za rok 2021 bylo očkováno 26 091 pojištěnců s náklady 40 218 992 korun. A v roce 2022 to bylo 24 460 pojištěnců s náklady 37 130 368 korun.
Když očkování nehradí stát
V rámci preventivních programů přispívá ČPZP na očkování proti infekčním onemocněním nehrazeným z veřejného zdravotního pojištění. Tedy těm, která si klient hradí v plné výši sám. Výše příspěvku pro děti a mládež do 17 let včetně je až 1500 korun. Klientům nad 18 let pak ČPZP přispívá až 1000 korun. Klienti mohou příspěvek využít na jakékoliv očkování nehrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Příspěvek z fondu prevence se nevztahuje na doplatky za očkování vakcíny. Nedostanou jej pojištěnci, kteří mají očkování hrazeno plně nebo částečně z veřejného zdravotního pojištění.
Očkování patří v České průmyslové zdravotní pojišťovně k nejčerpanějším preventivním programům. Zatímco ale předloni vyplatila ČPZP z fondu prevence na očkování zhruba 51 milionů, loni to bylo jen přibližně 36 milionů. Na meziročním poklesu se podepsalo zejména to, že ubylo zájemců o příspěvek na nejžádanější očkování proti klíšťové encefalitidě. To vzhledem k tomu, že je nabídl stát lidem od 50 let z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Příspěvek na toto očkování z preventivního programu loni čerpalo 23 221 klientů ČPZP, když v roce 2021 jich bylo 37 773. Celkově si o příspěvek na některé očkování požádalo předloni 57 547 a loni 41 602 pojištěnců ČPZP.
–Adman’s Choice–
