Mnohým lidem s vážnou nemocí pomůže léčba v klinické studii, v níž farma firmy testují nová terapeutika. Kvůli byrokratickým překážkám i rostoucím nákladům v Česku se studie ale často přesouvají do zahraničí. Což je škoda. A platí to i pro rakovinu.
Dokládá to příběh 71leté paní Anny z Kutné Hory, které lékaři diagnostikovali adenokarcinom plic. Paní Annu trápil už od dětství silný sezónní kašel. Vracel se jí v pravidelných půlročních intervalech. Když v roce 2018 kašel ale neodezníval ani po půl roce, vydala se k praktické lékařce. Avšak ta brala, jak říká Anna, její potíže docela na lehkou váhu.
„Lékařka si mě ani neposlechla a opakovaně mi doporučovala, ať si koupím něco na podporu odkašlávání,“ tvrdí paní Anna.
Trpěl Huntingtonovou chorobou. Lékaři tvrdili, že je alkoholik
Anna přitom není žádný hypochondr. Celý život aktivně sportuje, nestěžuje si na kdeco a ani nechodí s každou bolístkou k lékaři. Dobře jí ale nebylo.
„Syn mi proto v Praze zařídil vyšetření přímo na plicním oddělení a tam už vše šlo ráz naráz. Po rentgenu a tomografii na radiologii následovala bronchoskopie s odebráním vzorku z útvaru o velikosti 75 x 55 x 50 mm v dolním laloku pravé plíce. Biopsie prokázala, že se jedná o nádor zhoubný, histologického typu žlázový karcinom,“ říká Anna, co bylo dál.
A co bylo dál?
Jako životní optimistka se Anna onemocnění neobávala a stejně přistupovala i k léčbě. Ta spočívala v chirurgickém odstranění části plíce s nádorem a následné chemoterapii. To kvůli tomu, že u rakoviny plic existuje vysoké riziko metastáz nebo recidivy.
„Při operaci se ukázalo, že byl nádor mnohem větší, než jak se jevil na základě prvních vyšetření. Jenom za těch deset týdnů se zvětšil ze tří na osm centimetrů v průměru. Bůhví, jak by to celé dopadlo, kdybych tehdy váhala déle a nedala na radu svého syna,“ přemýšlí zpětně Anna.
Ošetřující lékař jí následně nabídl návaznou léčbu novým imunoterapeutickým lékem v klinické studii. Na kterou paní Anna hned kývla.
„Proč bych do studie nešla, zvlášť když moje účast může pomoct dalším pacientům? Na imunoterapii jsem chodila každé tři týdny po dobu jednoho roku. Před každým podáním léčby mi odebrali krev a pak jsem strávila asi dvacet minut na kapačce. Probíhalo to bez jakékoliv nevolnosti, jen jsem musela jsem začít brát léky na podporu funkce jater, ledvin a štítné žlázy.“
Paní Anna porazila rakovinu
Léčivá terapie, kterou podstoupila v klinické studii paní Anna, zabrala. Rakovina ustoupila. Její organismus nyní nejeví žádné známky nádorového onemocnění.
„V současné době chodím na kontrolu jednou za půl roku. A v budoucnu už budou stačit jenom roční kontroly. Je skvělé, že léčba rakoviny jde rychle dopředu,“ říká.
Úspěch své léčby mimo jiné připisuje i své schopnosti najít na všem negativním alespoň špetku něčeho pozitivního.
„Rakovina se nesmí brát tragicky. Zpátky už ji vzít nemůžete,“ tvrdí a dodává, že měla štěstí, že se dostala do rukou doktora Libora Havla, kterému plně důvěřovala.
Fakt je, že Libor Havel patří k předním odborníkům na léčbu rakoviny plic. Od roku 2015 působí na Pneumologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Thomayerově nemocnici v Praze. Klinické studie v ní vede od roku 1997.
–RED–
