Tisíce lidí po mrtvici bojuje se špatným mluvením

Cévní mozková příhoda postihne v Česku bezmála 40 tisíc lidí ročně. Podle odhadů až pět tisíc z nich se po mrtvici musí znovu „učit“ mluvit. A někteří se učí třeba i číst nebo počítat.

Afázie je ztráta nebo porucha řeči, způsobená porušením řečových oblastí mozku. Projevit se může po prodělané cévní mozkové příhodě, úrazech hlavy, krvácení do mozku, nádorech, zánětlivých onemocnění nebo intoxikaci.

„Jedním z možných následků je afázie, kdy může dotyčný ze dne na den přestat mluvit. Mezi širokou veřejností se toho ale o afázii ví málo. Žádné léky na ní neexistují a logopedi jsou jediným způsobem terapie,“ říká logopedka z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Lucie Macková.

Její slova potvrzuje i místopředsedkyně Asociace klinických logopedů ČR Gabriela Solná. Podle ní afázie u lidí po mrtvici není ničím výjimečným.

„Afázie se projevuje velice individuálně. Problémy s vybavováním slov bývají přitom spíše tím lehčím projevem. Ty těžší projevy mohou znamenat přestat mluvit úplně, rozumět řeči druhých, ale také třeba ztrátu dovednosti číst, psát nebo počítat,“ říká.

Komunikace je klíčová

Podle Gabriely Solné je důležité začít co nejdříve s léčbou. Zkušenosti ukazují, že z hlediska nápravy jsou klíčové první týdny a měsíce po mrtvici.

„To, co se nepodaří spravit maximálně do jednoho roku, se málokdy už spraví. A když, tak to vždy vyžaduje více nasazení od samotného pacienta i logopeda,“ dodává.

Zmiňuje, že pro úspěšnou léčbu je klíčové i rodinné zázemí pacienta a jeho dobrý psychický stav. Pokud má pacient dobré rodinné zázemí, partnera, partnery, s nimiž může komunikovat, je to velice dobře. Horší je, když je pacient sám. A třeba se ještě potýká depresí.

„Pokud pacient leží doma a má deprese, tak s ním moc neuděláte,“ vysvětluje s dovětkem, že běžnou praxí logopedů je pak v tomto případě spolupráce s psychologem, psychiatrem, neurologem.

Afázie po mrtvici

Afázie je narušená komunikační schopnost. Podle odhadů jí v různém stupni intenzity trpí po prodělané cévní mozkové příhodě více než deset procent lidí [necelých 5 tisíc lidí ročně]. Onemocnění má mnoho podob – od nepatrných poruch tvorby a porozumění řeči, po úplnou ztrátu komunikačních schopností, kdy se pacienti musí znovu učit mluvit. To byl případ i zpěváka Václava Neckáře, který mozkovou příhodu prodělal v roce 2002.

„Laicky řečeno má afatik ve slovní zásobě nepořádek – chce například požádat o zavření okna, a místo toho žádá o sklenici vody. To vše se děje při zachování inteligence, což vede u pacientů k frustraci a pocitům bezmoci,“ vysvětluje Lucie Macková.

Podobně to vidí i Gabriela Solná.

„Je to velice různorodé. A často ty poruchy mohou být z hlediska fungování pacienta třeba po pracovní stránce až likvidační. Stačí, když pacient v produktivním věku ztratí schopnost číst nebo psát, anebo ji neztratí úplně, ale zatímco zdravý člověk přečte pár slov za několik vteřin, pacient trpící afázií je čte několik minut, anebo je vůbec nepřečte,“ vysvětluje.

Zapojit se do života jde i po mrtvici

Léky na afázii nejsou. Jediná možnost je docházet k logopedovi na terapii a na obnovení řeči intenzivně pracovat. Klíčovým obdobím pro úspěšnost terapie jsou podle odborníků první dva měsíce od vzniku afázie.

„Problém je, že ne všichni pacienti se na terapii dostanou, a pokud ano, není to v dostatečné frekvenci. Od míry postižení mozku se odvíjí také délka léčby. Někdo se do půl roku zapojí zpět do každodenního života, některým pacientům už se to bohužel nikdy nepodaří,“ tvrdí Lucie Macková.

Upozorňuje i na to, že na trhu je nedostatek pomůcek pro práci s pacientem. Logopedi jsou tak často nuceni používat mnohdy zastaralé pomůcky nebo pomůcky určené primárně dětem.

„Problém je, že tomu se pacienti brání, protože jim to přijde ponižující,“ dodává.

Jako určité řešení nabízí využití moderních technologií. [Konkrétně třeba i aplikaci AfaSlovník, který vyvíjí spolu s neziskovou organizací Logopedia a za pomoci grantové podpory od Nadace Vodafone a KPMG Česká republika.]

Pomáhají moderní technologie

Nedostatek pomůcek ušitých přímo na míru tuzemským pacientům zmiňuje i Gabriela Solná. Podle ní si tak pacienti a logopedi musejí často vypomáhat zahraničními programy a aplikacemi.

„Těch aplikací a vůbec programů je v zahraničí mnoho. Mladší kolegyně a kolegové je využívají docela běžně. Jedná se o různé elektronické programy, pracovní listy a afatické slovníky,“ vysvětluje s tím, že problém v přístupu k nim mohou mít zejména starší logopedi nebo i pacienti. Ale i v tomto případě záleží zejména na jejich vlastním přístupu.

Dodává, že kdo má skutečný zájem tyto pomůcky využívat, může si je v pohodě stáhnout online nebo zakoupit v češtině. Varuje přitom před praxí, kdy jsou pacienti například svými rodinnými příslušníky nuceni ke cvičení řeči neodbornými postupy, jako je například čtení slabikářů apod.

Příznaky afázie po mozkové mrtvici

Podle odborníků člověk trpící afázií se dostává psychicky do velmi složité situace. Včasný logopedický zásah je nezbytný. U pacientů po cévní mozkové příhodě je to většinou hned druhý den přímo na lůžkovém oddělení nemocnice. V akutní fázi afázie [bezprostředně po stanovení diagnózy a po lékařském zásahu] se logopedická péče zaměřuje především na restituci řečové [fatické] poruchy a na znovunabytí psychické stability pacienta. Jde o individuální formu terapie.

Mezi odborníky existuje velké množství dělení afázie podle různých kritérií. Rozlišuje se afázie motorická – expresivní [porucha produkce řeči], afázie senzorická – receptivní [porucha porozumění řeči] afázie totální – globální [porucha produkce i porozumění řeči].

Jak se afázie projevuje

• Parafázie – záměny na úrovni slov nebo významu slov. Kočka – očka, kočka – tygr
  Perseverace – jde o ulpívání na právě řečeném, či na předchozím podnětu i při dalších odpovědích [např. pacient je nejdříve žádán, aby vyjmenoval dny v týdnu, což zvládne, ovšem při dalším úkolu, stále setrvává u vyjmenovávání předchozích dnů v týdnu].
• Logorhea – překotná rychlá mluva se sníženou srozumitelností.
• Anomie – porucha pojmenování [neschopnost správně pojmenovat správným slovem určený předmět].
• Slovní emboly, vmetky – bezděčný, samovolný; pohybový, hlasový nebo řečový projev, který se objevuje bez souvislosti s ostatní duševní činností a je bezúčelný.
• Agramatizmy –projev nesprávného gramatického vyjádření [vynechání předložky, nesprávné skloňování nebo časování].
• Velmi často doprovázejí afázií také obtíže v oblasti emocí [deprese, smutek], v oblasti zpracování a učení [obtíže v myšlení, pozornosti, koncentrace], či takové poruchy jako je apraxie či akalkulie, poruchy čtení a psaní.

–DNA–