Lékárníci znovu žádají změnu ve financování lékáren

Prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs dnes [18.4.] znovu apeloval na změnu financování lékáren na fixní odměny místo podílu z ceny léku. Omezit by se podle něj mělo zakládání nových lékáren v místech, kde už lékárna funguje.

V současné době mají lékárníci úhradu ze zdravotního pojištění za každou vydanou položku na receptu, takzvaný signální výkon, a mají podíl na ceně léků. Z částky, kterou stojí lék, připadají podle zástupců Komory asi dvě třetiny na výrobce. Zhruba čtvrtina jde lékárně a distributorovi léčiv a necelá desetina je odvedena státu jako DPH. Společná přirážka lékáren a distributorů tvoří nižší podíl u dražších léků, vyšší u těch levnějších.

„Setkáváme se s excesy, kdy si distributor vezme celou obchodní přirážku a ta lékárna pracuje de facto zadarmo. To znamená, že i zde by stálo za úvahu, jak tuto obchodní přirážku rozdělit,“ řekl Aleš Krebs nedávno pro ZdraveZpravy.cz s dovětkem, že výše popsaná praxe de facto nuluje navýšení takzvaného signálního výkonu pro lékárníky.

Lékárníci varují před riziky nízkých cen léků i úhrad za jejich výdej

Celkové náklady systému veřejného zdravotního pojištění se mezi roky 2012 až 2021 téměř zdvojnásobily, předloni dosáhly více než 404 miliard korun. Částka vydaná na léky na předpis se ve stejném období zvýšila z 36,1 miliardy korun na 38,5 miliardy, tedy o 6,7 procenta. Podle prezidenta ČLnK se tak snížil reálný příjem lékáren ze zdravotního pojištění o více než 20 procent. Vliv sehrála i inflace a vyšší náklady na provoz lékáren včetně nájmů a mezd.

„Pokud bychom si vzali období od roku 2012 do roku 2021, tak zatímco v některých segmentech úhrady zdravotních pojišťoven rostly o 80 až 100 procent, u lékárníků tento růst činí zhruba necelých sedm procent,“ popsal vývoj v lékárenství Aleš Krebs.

Lékárny zanikají i kvůli špatnému financování

„Naším cílem je, aby lékárny byly odměňovány spravedlivě, ne podle toho, jak levné, nebo drahé léky vydávají. Systém by měl být nastavený tak, aby lékárny dokázaly udržitelně financovat svůj provoz,“ uvedl šéf lékárníků.

Stát ani zdravotní pojišťovny podle ČLnK nezohledňují další úkony, které kromě samotného výdeje léků lékárny provádějí. Například kontrolu balení léků kvůli odhalení padělků, kterou zavedla EU, nebo zpětný odběr prošlých léčiv, které stát požaduje z ekologických důvodů.

To vše podle nich vede k zániku mnoha lékáren. Zástupci ČLnK upozornili, že ve většině krajů s výjimkou Prahy a Středočeského kraje za pět let ubylo lékáren. Nejvíce jich skončilo v Moravskoslezském, Olomouckém, Ústeckém a Libereckém kraji. Zástupci lékárníků se odvolávají na data ze své výroční zprávy mezi roky 2016 až 2021.

Počty lékáren v krajích od roku 2016 do roku 2021

[Zdroj: Výroční zpráva ČLnK za rok 2021]

V roce 2010 v Česku fungovalo podle údajů ve výroční zprávě Komory asi 2 400 lékáren, jejich počet rostl do roku 2014, kdy se zastavil na 2 601. Do roku 2021 jich pak ubyla více než stovka. Poslední tři roky jich vždy zhruba stovka zanikla, a přitom vzniklo méně nových.

ČLnK navrhuje omezit konkurenci na trhu

V tomto ohledu nejde jen o systém odměňování, ale také regulaci. Komora navrhuje zavedení pravidla, že průměrně by měla fungovat jedna lékárna na 3 000 obyvatel. Druhá by měla být povolena jen v obcích nad 6 000 obyvatel, a ne blíž než 500 metrů od první.

Podle Komory vznikají hlavně lékárny ze sítí velkých řetězců, soukromníci nové otevírají méně. Zástupci síťových lékáren pravidlo regulace nově vzniklých lékáren s odkazem na prospěšnost konkurence pro pacienty ale odmítají.

ČLnK: Návrh ÚOHS na online výdej léků je nebezpečný

Svou roli v zavírání lékáren podle ČLnK sehrává i věk lékárníků. Do penze odchází silné ročníky, které lékárny privatizovaly v 90. letech. Ty buď své lékárny zavřou, nebo je prodají konkurenci.

–ČTK/RED–