Školení na zlepšení duševního zdraví a psychosociální pohody žáků i učitelů připravil Národní ústav duševního zdraví [NUDZ] spolu se Světovou zdravotnickou organizací [WHO]. Program podpořil Dětský fond Organizace spojených národů [UNICEF].
„Program dodá učitelům [primárně žáků ve věku 10 až 14 let, pozn. red.] dovednosti, které jim pomohou podpořit duševní zdraví dětí. A tím i přispěje k začleňování ukrajinských dětí do českých škol,“ uvádějí zástupci NUDZ.
Podle nich se na přípravě programu podíleli mezinárodní specialisté, včetně odborníků z válečných oblastí na Ukrajině. Program, jak už bylo řečeno, financuje UNICEF. Jeho cílem jsou přirozeně děti běženců, což je hlavní náplní jeho práce. Ale dělat si iluze, že duševní pohoda vládne po letech covidu a seznámení se s válkou nedaleko našich hranic a jejími dopady i mezi českými dětmi, asi také není namístě. Je proto skvělé, že společný projekt NUDZ, UNICEF a WHO se nezaměřuje pouze na duševní zdraví a psychosociální potřeby uprchlíků, ale i jejich hostitelských komunit.
Odborníci z NUDZ chtějí v rámci projektu do konce května vyškolit na 600 pedagogických pracovníků. Školení jsou naplánována prakticky napříč celou republikou. Seznam termínů zájemci naleznou zde. A možné je si organizaci semináře i přímo vyžádat.
Kolik dětí z Ukrajiny navštěvuje české školy, úřady neví
Podle odborníků každý program, který zlepší duševní pohodu žáků na českých školách, je přínosem. Pokud nový program ale cílí zejména na duševní pohodu ukrajinských studentů na českých školách, určitým problémem pak je, že se neví, kolik jich v Česku je. A kde jsou.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT] počty ukrajinských žáků a studentů opět zjišťuje. Údaje musí školy úřadu předat nejpozději do 18. dubna, vyplývá z webu metodického portálu MŠMT edu.cz. Dosud poslední přesné údaje o počtu azylantů v regionálním školství pocházejí ze sběru dat k 30. září loňského roku. Podle nich se tehdy v ČR učilo 50 285 dětí ukrajinských uprchlíků. Což představovalo 2,7 % všech školáků.
Obdobné číslo nyní nabízí ředitel NUDZ Petr Winkler: „Od začátku války přišlo do českých základních škol téměř 40 tisíc dětí z Ukrajiny.“
Upozorňuje, že kromě traumat spojených s válkou a nedobrovolnou migrací se tyto děti potýkají s jazykovou bariérou. Podle něj se pouze deset procent ukrajinských dětí domluví v běžných situacích.
„I z těchto důvodů se prakticky neúčastní volnočasových aktivit,“ vysvětluje.
Obecně upozorňuje na závažný fakt. Totiž, že v Česku se přibližně jedno ze sedmi dětí potýká s psychickými problémy. Duševnímu zdraví ve školách ještě donedávna nebyla věnována přílišná pozornost. Jsou tu ale i další statistiky. Deprese v Česku podle odborníků trápí přibližně čtyři procenta dětí ve věku dvanáct až sedmnáct let.
K nedobré psychické kondici české mládeže podle lékařů přispěla dvouletá pandemie covidu plná lockdownů a dalších omezení. Podle odborníků se počet dětí s depresivními poruchami jenom za poslední rok zvýšil o deset procent. Příčin bylo více. Jednou z nich je odříznutí dětí a mládeže od vrstevníků. Anebo nejednotná kvalita distanční výuky a po jejím konci rychlá snaha učitelů dohnat zameškané učivo a hodnocení.
Jednodenní školení je zdarma
Avšak zpátky k novému programu. Jeho forma spočívá v jednodenním bezplatném semináři. Učitelé se na něm dozvědí důležité informace. Například, jak pracovat s českými a ukrajinskými dětmi zároveň. Jak posilovat vzájemnou empatii, zvládat náročné situace a otevřeně komunikovat. I to, jak mají učitelé pečovat sami o sebe, o vlastní duševní zdraví. Cílem programu je zlepšit ´wellbeing´ v českých školních třídách na druhém stupni základních škol. Proškolit chtějí lektoři i učitele, aby zvládli být oporou jak pro své žáky, tak pro nově příchozí.
Anna Kagstrom z NUDZ už mluví docela konkrétně: „Učitelé se často mohou potýkat s vyčerpáním nebo vyhořením, neboť mají v kolektivu množství žáků s výrazně rozdílnými potřebami. Problémem také může být personální podstav a nedostatek podpory. Část učitelů také neví, jak přesně reagovat v kontaktu s žáky, kteří prošli vysoce stresující událostí.“
Podle ní seminář rozhodně není jen nudnou přednáškou, ale je pojat opravdu komplexně. Což oceňují i první účastníci: 90 procent z nich hodnotí program 5 hvězdičkami, 93 procent jich program doporučuje kolegům.
„Určitě jsem si toho hodně odnesl. Původně jsem čekal, že to bude hodně teoretické, obecnější, ale nakonec jsem získal spoustu materiálů, které jsou atraktivní, srozumitelné a dají se okamžitě převést do praxe. Duševní zdraví se týká každého – každý má nějaké problémy, ať jsou větší nebo menší, je důležité jim věnovat pozornost,” říká Marek Mikš, školní psycholog a absolvent semináře v Praze.
–DNA–
