Na počínající Parkinsonovu nemoc u 90 procent pacientů upozorní ztráta čichu a střevní potíže. To ještě v době absence třesu, svalové ztuhlosti a psychických potíží. Čím dříve se s léčbou začne, tím lepší výsledky léčba přinese.
Na 11. dubna každoročně připadá Den Parkinsonovy nemoci. Právě 11. dubna 1755 se narodil anglický chirurg, lékárník, geolog, paleontolog a politický aktivista James Parkinson, který jako první popsal Parkinsonovu nemoc [PN].
„Parkinsonova nemoc je nevyléčitelné onemocnění, ale i navzdory tomu se dá velmi dobře léčit. Podmínkou je, aby bylo včas diagnostikováno. A dobře léčeno. Pak je možný i návrat do běžného života,“ říká Robert Jech, vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch při Neurologické klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN].
Podle dat zdravotních pojišťoven a epidemiologických studií v Česku žije přibližně 40 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí. Po Alzheimerově chorobě jde o nejčastější neurodegenerativní onemocnění a v obou případech nevyléčitelné onemocnění. Lékaři pacientům na zpomalení progrese nemoci předepisují speciální léky. Ty mozku dodávají chybějící dopamin.
Ztráta čichu a potíže s vyprazdňováním
Stejně jako u většiny nemocí platí i pro Parkinsonovu nemoc, že čím dříve se u ní začne s léčbou, tím lepší výsledky naordinovaná terapie přináší. Byť jde o nevyléčitelné onemocnění, tak i v Česku dostupná farmakologická léčba výrazně zpomaluje progresi onemocnění a prodlužuje plnohodnotný život pacienta.
Svého praktického lékaře či specialistu by proto podle lékařů měli preventivně navštívit lidé, kteří na sobě pociťují prvotní příznaky Parkinsonovy nemoci. K nim patří ztráta čichu a střevní potíže, konkrétně problémy s vyprazdňováním. Podle Petra Duška z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze se tyto první a docela zdánlivé příznaky nemoci objevují až u 90 procent pacientů.
„Poruchu čichu jsme schopni objektivně kvantifikovat čichovým testem, protože celá řada pacientů si toho není vědoma, že mají poruchu čichu,“ říká k příznakům počínající Parkinsonovy nemoci.
Na neurologických klinikách používaná metoda je podle něj citlivá, nikoli však rozhodně jednoznačně specifická. To znamená, že ne v každém člověku s poruchou čichu doutná Parkinsonova choroba. Za potížemi podle něj může stát celá řada jiných příčin. Například chronický zánět nosohltanu. A to samé platí pro zácpu.
„Víme, že člověk s chronickou zácpou má zhruba 3 až 5násobně vyšší riziko Parkinsonovy nemoci oproti lidem, kteří ji nemají. Ale příčiny zácpy jsou i další,“ upozorňuje s tím, že diagnostika nemoci proto spočívá v kombinaci několika příznaků, z nichž každý má nějakou pravděpodobnost.
Ve výskytu Parkinsonovy nemoci podle Duška sehrává roli i dědičnost, kdy v deseti až 20 % případů jde o genetický přenos. Významným indikátorem nemoci může být i spánková porucha. Ta se projevuje živými a divokými sny, při kterých mají lidé pocit, že je někdo pronásleduje a brání se. Často ve spaní vykopávají nohy a padají z postele.
„Jakmile jsou dva takovéto příznaky [porucha čichu, dědičnost nebo divoké sny, pozn. red.], tak roste riziko PN, zejména ta spánková porucha je poměrně dost specifická,“ říká Petr Dušek.
Přibývá pacientů a s tím nákladů na jejich léčbu
S tím, jak se prodlužuje průměrná délka dožití, roste i počet pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou chorobou a nákladů na jejich léčbu.
Například třetí největší zdravotní pojišťovna Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP] vydala v roce 2022 na léčbu svých klientů s Parkinsonovou nemocí 75 milionů korun. To je v meziročním srovnání o osm milionů korun více. V roce 2021 za jejich léčbu zaplatila 67 milionů korun.
„Celkovou částku, kterou ČPZP vynakládá na léčbu pojištěnců trpících Parkinsonovou chorobou, tvoří náklady na dlouhodobou hospitalizaci při zhoršení zdravotního stavu pacienta a také předepsané léky na recept,“ přibližuje mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.
Počet pojištěnců ČPZP s PN za posledních pět let
| Rok | Počet pojištěnců | Náklady v Kč |
| 2018 | 4 924 | 69 419 092 |
| 2019 | 4 896 | 68 247 363 |
| 2020 | 4 925 | 68 472 700 |
| 2021 | 4 904 | 67 021 914 |
| 2022 | 5 061 | 74 863 607 |
[Zdroj: ČPZP]
Loni podle ní připadalo na jednoho u ní registrovaného pacienta s PN 148 tisíc korun. O rok předtím to bylo o 11 tisíc korun méně. Podle mluvčí pojišťovny se léčba Parkinsonovy nemoci zaměřuje na příznaky onemocnění. Zahrnuje farmakologickou léčbu, rehabilitaci, psychoterapii a také úpravu životosprávy.
Jak se léčí Parkinson
Farmakologická léčba spočívá v podávání léků nahrazujících chybějící dopamin, nebo měnící metabolismus dopaminu. V terapii se využívají i pomocné léky k tlumení vedlejších příznaků a komplikací. Některým pacientům lékaři doporučí neurochirurgickou léčbu pomocí hloubkové mozkové stimulace. Ročně se pro ni ale rozhodnou jen nižší stovky pacientů.
„Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika a nežádoucí účinky, její účinnost je daná tím, že my dokážeme ty pacienty pro tuto metodu dobře vybrat,“ vysvětlil v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz neurolog Petr Dušek.
Jde o neurochirurgický zákrok do mozku, při kterém lékaři zasahují do nervových drah elektrodou. Utlumí tím příznaky nemoci podobným mechanismem jako zmiňovanou léčbou dopaminem.
„Ale ani toto nemá vliv na šíření patologie nervovým systémem,“ dodává lékař.
Metoda je vhodná jen pro malé procento pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí. Neurolog ji obecně doporučí mladším pacientům bez vážnější poruchy paměti a kognitivních funkcí. Podstoupit ji mohou dále jen pacienti, kteří v minulosti netrpěli závažnými psychiatrickými projevy. A ti, u kterých se zprvu prokázalo dobré fungování zmiňované léčby dopaminem. Avšak později se u nich doba účinku léku zkrátila a pacienti už užívají léky třeba co tři hodiny.
„To je ideální pacient pro léčbu hlubokou mozkovou stimulací, protože ta funguje celých 24 hodin oproti levodopě [lék na PN, pozn. red.], která funguje jen několik hodin,“ vysvětluje rozdíl v léčebných metodách Parkinsonovy nemoci Petr Dušek.
Veronika Táchová
