Schválení jednotných evropských pravidel pro sdílení zdravotních dat v EU se očekává již příští rok. Představa je taková, že EHDS [European Health Data Space] začne fungovat do tří let.
Někteří jsou k termínu zavedení sdílených zdravotních dat do praxe ale skeptičtější. Například Thomas Brookland z European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations [EFPIA]. I přesto zůstává, jak uvedl v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz, optimistou. Už kvůli tomu, že EHDS je, jak říká, velice obsáhlý a ambiciózní projekt. Proto ho nelze do praxe zavést ze dne na den.
„Důležité je, že politici v Evropě mají jasnou vizi, čeho chtějí dosáhnout. Jedná se ale o velice obsáhlou agendu. Máme tu 27 zemí s rozdílnými zdravotními systémy a právním prostředím. To znamená, že než se EHDS zavede do praxe, vezme to ještě hodně času,“ myslí si Thomas Brookland.
Odhaduje, že systému EHDS v celé Evropě se dočkáme za patnáct až 20 let. A i to podle něj bude znamenat úspěch.
„Rámec EU se dostane do praxe samozřejmě mnohem dříve, například zhruba za tři roky bude legislativa konečná. Ale pak tu máme přechodné období pro členské státy a čas, který bude potřeba na vybudování infrastruktury a přijetí potřebných zákonů, následně ještě období prvních dnů fungování systému a nutnost optimalizace procesů,“ vysvětluje.
Podle něj zavedení jednotného sdílení zdravotních dat v Evropě nemá smysl uspěchat. To kvůli tomu, že pokud by se na zavedení systému až příliš spěchalo, mohl by vzniknout jakýsi paskvil, který by napáchal více škody než užitku.
Češi EHDS vítají
Téměř dvě třetiny české populace považují myšlenku EHDS a konkrétně elektronického zdravotního záznamu pacienta pro celé území Evropské unie za přínosnou. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP]. Pozitivní hodnocení [65 %] si získala u většiny oslovených.
„Celkově oslovení lidé v průzkumu pozitivně vnímají jako přínos rychlé získávání informací a jejich přehlednost,“ říká Jana Bryknarová ze společnosti Ipsos.
Mezi další pozitiva EHDS podle respondentů patří to, že systém pacientům umožní mít vždy k dispozici informace o svém zdravotním stavu a přehled o užívaných lécích. Zdravotníkům pak systém usnadní komunikaci se záchrannými složkami a sdílí údaje mezi specializacemi.
„Až dvě třetiny populace napříč věkovými skupinami považují elektronický zdravotní záznam pacienta za přínosný. Zjednoduší to dle nich práci českým i zahraničním zdravotníkům, kteří pacienta neznají. Pacient u sebe bude mít vždy aktuální informace o svém stavu a nakonec systém pomůže také k medicínským a výzkumným účelům,“ doplňuje Jana Bryknarová.
Zájem připojit se přímo k elektronickému zdravotnímu záznamu pacienta v Česku i po celé Evropě má podle ní více než polovina Čechů, konkrétně 57 procent. Výslovný nesouhlas by udělilo pouze 13 procent lidí. Jen čtvrtina respondentů se k hodnocení celoevropského elektronického záznamu stavěla v průzkumu neutrálně.
Důležité je zabezpečení dat a podmínky jejich využití
V současné době o pravidlech EHDS jedná Evropský parlament. A má podporu i mezi veřejností. Samotnou myšlenku EHDS například v tuzemském průzkumu odmítlo pouze 12 procent lidí. Jde většinou o osoby, které se aktuálně nevěnují svému zdraví nebo nepoužívají žádné aplikace ve svých telefonech. Avšak 65 procent české populace, jak už bylo uvedeno, sdílení zdravotních dat napříč EU vítá.
„Digitalizace se týká mnoha oblastí současného života, ať už jde o banky, nebo veřejnou správu. Je moc dobře, že se prohloubí i v rámci zdravotnictví, protože pomůže zlepšit péči o každého z nás,“ vysvětluje výkonný ředitel AIFP David Kolář.
EHDS podle něj přispěje k rychlejší digitalizaci [nejen] českého zdravotnictví. Což povede ke zlepšení zdravotní péče obecně.
„Pokud bude pacient v zahraničí potřebovat lékařskou pomoc, na jedno ´kliknutí´ dá přístup jakémukoliv zdravotníkovi, který ho bude ošetřovat,“ tvrdí.
Zároveň ale nepodceňuje ani obavy veřejnosti z hlediska bezpečnosti dat. Totiž až 34 procent respondentů vyjádřilo v průzkumu obavy, že by údaje o pacientovi mohly být odcizeny a zneužity. A dalších sedm procent považuje tato data za příliš citlivá.
„Nový systém sdílení dat by měl být zabezpečen podobně jako třeba bankovní systém. Proto si myslím, že obavy nejsou namístě. A troufám si říct, že pro zdravotníky a pacienty bude revoluční,“ uzavírá David Kolář.
–DNA–
