Kardiologové chystají nový Národní kardiologický plán. Zohlední v něm nové léky, metody i změny v populaci. Nejvíce se ale má česká kardiologie zaměřit na prevenci, především riziko obezity.
Stávající Národní kardiologický plán [NKP] je starý deset let. V novém NKP se odborníci zaměří především na to, jak snížit počty pacientů s kardiovaskulárními nemoci a úmrtnost na nemoci srdce. Současný dokument, který pochází z roku 2013, nevyhovuje, jak upozorňuje předseda České kardiologické společnosti prof. Aleš Linhart. Podle něj populace stárne a spolu s tím se mění i spektrum kardiovaskulárních nemocí.
„Dlouhodobě například ubývá úmrtí na infarkt, zato ale rapidně rostou počty srdečního selhání. Tím pádem se mění i potřeby léčby. Zároveň se objevují nové terapeutické postupy, nová léčiva nebo metody prevence,“ říká.
Nějakou formou kardiovaskulárního onemocnění v Česku trpí až tři miliony obyvatel. Nová strategie podle lékařů nejdříve zmapuje současnou situaci. Následně určí priority a cíle v jednotlivých oblastech. A nakonec navrhne způsob, jak vytýčených cílů, co nejlépe dosáhnout. K hlavním prioritám patří podle profesora Linharta snížení celkového počtu úmrtí na choroby srdce a cév v Česku. Nový plán by měl spatřit světlo světa ještě do konce letošního roku, dodává profesor.
Česká kardiologie cílí hlavně na prevenci
Mimo specialistů z kardiologie se na nové strategii podílí i ministerstvo zdravotnictví, zástupci praktických lékařů, diabetologů, plátců zdravotní péče, tedy zdravotních pojišťoven a také pacientské organizace.
I když se v plánu specialisté zaměří i na zlepšení dostupnosti pacientů k modernější léčbě a lékům, tak větší pozornost chtějí věnovat hlavně prevenci. A tomu, jak mezi lidmi šířit osvětu o rizicích kardiovaskulárních nemocí. Novinkou v tomto ohledu je, že na prevenci se chystají kardiologové spolupracovat s ministerstvem školství. Cesta k úspěchu podle nich vede hlavně skrze vzdělávání společnosti, nejlépe od dětských let.
„Zvykli jsme si, že počty nemocných a úmrtí na kardiovaskulární nemoci dlouhodobě klesaly. Ať už díky pokrokům v medicíně nebo zlepšení socioekonomické situace. Nyní se však Česko ocitá na bodu zlomu, kdy se trend obrací,“ říká prof. Miloš Táborský, místopředseda České kardiologické společnosti.
Není tu jen rakovina. EU trápí i obezita. Politici to ignorují
Podle něj přibývá poskytnuté péče pacientům se srdečním selháním a s poruchami srdečního rytmu. A čísla dnes ošetřených mohou znamenat počty zemřelých v příštích letech. I to je, jak říká, jeden z důvodů pro nový kardiovaskulární plán.
Prevence srdečních chorob není vůbec růžová
Předseda České asociace preventivní kardiologie prof. Michal Vrablík, který se při tvorbě plánu zaměří právě na oblast kardiologické prevence, říká: „Zatímco u akutní nebo intervenční kardiologie jsme na špičce, v oblasti prevence srdečních chorob situace není vůbec růžová. Na nemoci srdce sice v Česku zemře o 50 % méně lidí než před 30 lety, ale pořád je to dvakrát více než ve Francii, Španělsku nebo Norsku.“
Na nemoci oběhové soustavy v Česku ročně umírá kolem 45 tisíc pacientů. A to není málo. Podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] v Česku loni zemřelo celkem 120 tisíc lidí. Co do příčiny úmrtí poskytují data ČSÚ zatím jen údaje za první pololetí. Nicméně i ty potvrzují slova profesora Vrablíka a v Česku několik let setrvalý trend. A sice, že nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy.
V prvním pololetí roku 2022 na ně zemřelo celkem 22 124 lidí. Z této skupiny nemocí šlo skoro v deseti tisících případech o ischemické choroby srdeční [infarkt, chronická ischemická choroba srdeční]. Druhou nejčastější příčinou úmrtí v loňském prvním pololetí byla rakovina, které podlehlo 13 438 pacientů.
Češi jsou obézní, a to srdci neprospívá
Kardiovaskulární choroby v tuzemsku vévodí statistice příčin smrti. Na jejich vrub jde přibližně 40 procent ze všech úmrtí. I proto nový NKP podle lékařů musí pokrýt všechny oblasti kardiovaskulární péče.
S vysokým počtem pacientů s nemocemi srdce a cév úzce souvisí fakt, že v České republice mílovými kroky přibývá obézních lidí. Nyní už je obezita problém u pětiny populace. Čímž obsazuje v rámci srovnání zemí EU prvenství. Navíc Češi se v evropském srovnání dlouhodobě drží i přední příčky u spotřeby alkoholu.
Lékaři rovněž upozorňují, že Česko s obnovou Národního kardiovaskulárního plánu následuje další unijní státy. Aktualizovaný plán je totiž podle profesora Linharta důležitý i pro případné financování z evropských zdrojů.
„Jenom na vytvoření strategie kardiovaskulární prevence Evropská unie vyčlenila přes 50 milionů eur. Kardiovaskulární onemocnění jsou celoevropským problémem,“ dodává.
I proto odborníci na nemoci srdce a cév spolupracují na evropské úrovni. Výsledek má být společný Evropský kardiovaskulární plán. Ten zpřehlední a ucelí strategii na unijní úrovni.
–VRN–
