I když zákon o sociálních službách nárok na příspěvek na péči jako podmínku pro přijetí do sociálního zařízení neupravuje, poskytovatelé přiznání dávky většinou požadují. Bez něj se lidé do zařízení jen těžko dostávají.
Čekání na přijetí do domova pro seniory či domova se zvláštním režimem trvá v mnohých regionech i roky. Někteří senioři se přijetí vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu ani nedočkají. A navíc, jak ukazují zkušenosti rodin a takzvaných neformálních blízkých pečujících, rozhodující pro přijetí osoby do sociálního zařízení je přiznaný příspěvek na péči.
„Na ubytování v domově pro seniory čekala matka ve věku osmaosmdesát let necelé čtyři roky. Poté jsme podali žádost do dalšího zařízení, kde už mi při pohovoru došlo, že ve výběru sehrává roli příspěvek na péči,“ popisuje svoji zkušenost paní Jindřiška.
V témže roce proto podala k úřadu práce žádost o příspěvek na péči pro svou matku. O ni se do té doby střídavě staraly její dvě dcery. Tedy ona a její sestra. Jejich matka už nebyla s ohledem na její věk plně soběstačná. Nikoli ale nemocná.
„Po přidělení příspěvku a jeho následného zvýšení na 3. stupeň závislosti se stala matka pro sociální zařízení okamžitě zajímavější. Umístění se dočkala do několika měsíců,“ popisuje svoji zkušenost paní Jindřiška.
Bez přiznaného příspěvku to jde hůře
A důvodem jsou peníze. Bez přiznaného příspěvku by domov ať už pro seniory, nebo ten se zvláštním režimem, inkasoval měsíčně v případě matky paní Jindřišky kolem 15 500 korun. To již po odečtení patnácti procent, které ji musí z celkového příjmu zůstat k osobní potřebě podle zákona o sociálních službách.
S přiznaným příspěvkem na péči jde poskytovali mimo platby za ubytování a stravu rovněž plná částka tohoto příspěvku na pokrytí pečovatelských služeb. V případě matky paní Jindřišky tedy 12 800 korun [3. stupeň závislosti, pozn. red.]. Což je v součtu 28 300 korun každý měsíc.
„Pokud někdo usiluje o umístění do domova pro seniory nebo domova se zvláštním režimem, doporučuji mu proto nejprve vyřídit příspěvek na péči. To v co nejvyšší výši. Jinak se umístění nedočkáte,“ radí paní Jindřiška.
Dodává, že nikoli obdobné, ale naprosto stejné zkušenosti s umístěním do sociálního zařízení mají i ostatní lidé z jejího okolí.
Podmínka příspěvku na péči není v rozporu se zákonem
Klást si nárok na příspěvek na péči jako podmínku pro umístění do zařízení sociálních služeb ze strany jejich poskytovatele, třeba i dotovaného ze státního rozpočtu, není podle Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] v rozporu se zákonem. Zákon o sociálních službách [č. 108/2006] poskytovatelům sice vymezuje účel, požadavky, podmínky i zásady pro poskytování sociálních služeb. Dokonce vymezuje i skupiny osob, jimž jsou služby v nich určeny. Nikoliv však konkrétně, ale pouze v obecné rovině.
„Takto vymezený okruh osob je však poměrně široký. A je proto na samotném poskytovateli sociální služby, aby se předem rozhodl, jaké konkrétní cílové skupině zákonem stanoveného okruhu osob bude danou službu poskytovat,“ vysvětluje pro ZdraveZpravy.cz Jakub Augusta z tiskového oddělení MPSV.
Slováci vzali Čechům pracujícím na Slovensku příspěvek na péči
Povinností poskytovatele sociálních služeb je pak podle Augusty pro vymezenou cílovou skupinu zajistit dostatečné a odpovídající materiálně technické zázemí, personální obsazení. A to tak, aby vše odpovídalo standardům poskytování dané sociální služby. K níž má zařízení registraci.
„Při konkrétním vymezení cílové skupiny může poskytovatel blíže stanovit, že jde o osoby, kterým byl přiznán určitý stupeň závislosti [stupeň I.-IV.]. Ten musí osoba doložit a splňovat,“ potvrzuje Jakub Augusta.
Jinak řečeno, poskytovatelé sociálních služeb v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem si mohou stanovit, že jimi poskytované služby se váží na čerpání příspěvku na péči v některém stupni závislosti.
Využití příspěvku kontrolují úřady práce
Způsob využití příspěvku na péči, který slouží výhradně ke kompenzaci snížené osobní soběstačnosti, tedy k pomoci a nákupu některé ze sociálních či sociálně zdravotních služeb, úřady práce také kontrolují. Nikoli však plošně.
„Předmětem kontroly je zjištění, zda je příspěvek využíván na zajištění pomoci. A zda osobě, které byl příspěvek přiznán, je poskytována pomoc odpovídající stanovenému stupni závislosti,“ přibližuje náplň takové kontroly Jakub Augusta z MPSV.
Krajské pobočky Úřadu práce ČR [ÚP ČR] podle něj kontrolují využití příspěvku u klientů umístěných v pobytových zařízení. A kontroly provádí v domácím prostředí. Kontrolu danému klientovi předem ohlásí. Standardní praxí ale takové kontroly nebývají. Jde spíše o namátkově iniciované akce. Často i při podezření na zneužívání přiznaného příspěvku.
„Příjemce příspěvku je povinen na vyžádání Úřadu práce ČR, který kontrolu provádí, prokázat, že příspěvek je využit k zajištění pomoci,“ dodává Augusta.
To příjemce dávky dokládá například potvrzením o vyplacení příspěvku fyzickým či právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání osobních potřeb. A to těch, které výslovně uvádí v žádosti o příspěvek. Pokud se prokáží vážné nedostatky ve využívání příspěvku, pak sociální pracovník příjemci stanoví termín pro zjednání nápravy. Anebo zahájí přezkumné řízení.
Veronika Táchová
Pokud se někdo s rodiny chce starat o nemocného celodenně tak příplatky nejsou tak vysoko jako plat,je to ekonomicky nevýhodné a je to celodenní péče,pro to je nedostatek možností staré rodiče někam umístit, pokud máte děti kolem puberty tak výdajově to stačit nemůže a máte dilema,koho obětovat,sebe,rodiče či děti,bolet to bude vždy.M.
Je logické, že domovy požadují ,aby umístěný člověk splňoval kritéria pro příspěvek na péči. Jinak umístění do domova přece postrádá smysl. Domovy jsou pro ty,co již nemůžou bydlet sami a nezvládají se postarat o domácnost a sebe, potřebují pomoc a z nějakého důvodu nemohou využívat terénních soc.služeb – např. potřebuji větší zdravotní dohled. Proto by se měli tito lidé , kteří pobírají příspěvek na péči, umisťovat prioritně . Není to o tom,aby domovy vydělávaly, ale o tom,aby ta služba měla smysl.
Zrovna jsme řešili umístění dědečka. Když se jednalo o zařízení pod městem tak PnP chtěli aby byl podán. Když soukromé tak ho nepotřebovali. Tak jde děda do soukromého kam ho vzali 2 měsíce po žádosti a uvolnilo se i místo. Pobyt tam stojí 2luzkovy pokoj s terasou 28 000. Ale péče je moc chvalena a zařízení taky.
Kdo ale může platit dědečkovi 28 tis.? On na to v důchodu nemá, včetně příspěvků též ne,
rodiny příbuzných (i dětí) také ne. Našetříno má jen někdo.
Kdyby nerozkrádali stát tak budou peníze pro všechny. Tady se úplně kašle na to že senioři celý život dělali ve většině případů těžkou a namáhavou práci a někteří z toho mají zdravotní problémy do konce života. A takhle jim to stát vrací? Musejí chodit když jim to zdraví dovolí a v podstatě žebrat na sociálce? Je mi z toho zle!!!!! Co mají dělat ty chudáci důchodci kteří už nikoho nemají???? Tahle banda zlodějů a podvodníků co si říká vláda ČR by zasloužila postavit ke zdi za to co si dovolujou
Už několik let pečujeme o dementní maminku, která se sama nemají a nenapije.A to nemluvím o přebalovani.Takže je to celodenní péče.Takže opravdu nevím jak by jí mohla pomoct nějaká placená sociální pracovnice.Která by se platila z péče.A protože mám kamarádku, která pracuje domově seniorů a má na starosti 60 lidí a přiděl dvou plin na osobu,dost pochybuji, že by byla péče adekvátní k jejímu zdravotnímu stavu.