Vytvoří umělá inteligence příští průlomový lék? Za celá léta se do vývoje schopnosti umělé inteligence vyvíjet léky investovaly miliardy dolarů. A nyní to vypadá, že se investice začnou vracet.
Tématu se blíže věnují autoři článku AI is about to remake the pharmaceutical industry bruselského serveru Politico. Uvádí, že léky vyvinuté umělou inteligencí na onemocnění, jako je rakovina mízních uzlin, některá zánětlivá onemocnění či neuronová motorická porucha, se již dostaly do klinických hodnocení. Tedy se jejich účinnost a bezpečnost testuje na skutečných pacientech. Uvedení těchto preparátů na lékový trh je pravděpodobně jen otázkou času.
„V příštích několika letech potřebujeme mít v klinických projektech umělé inteligence úspěch, jinak bude problém s přechodem na tuto efektivní a bezpečnou metodu,“ říká Andreas Bender, profesor molekulární informatiky na Cambridge University a spoluzakladatel firem Healx a Pharmenable, které využívají umělou inteligenci.
A nejen to: Konzultační firma McKinsey odhaduje, že dnes existuje téměř 270 společností, které se snaží o vývoj inovativních léků pomocí umělé inteligence. Většina z nich sice pochází ze Spojených států, stále více jich ale vzniká i v západní Evropě a Jihovýchodní Asii.
Co čekáme od AI
V případě úspěchu umělá inteligence neslibuje nic jiného než revoluci ve farmaceutickém průmyslu. Podstatně zkrátí čas vývoje nových léčiv a pomůže s odhalováním nových lékových molekul, které vědcům dosud unikají. Výrobci léků by v případě úspěchu inkasovali miliardy dolarů. A zkrátka by nepřišli ani samotní pacienti, kteří by se k novým lékům, třeba i na dosud nevyléčitelné nemoci, dostávali nebývale rychlým tempem.
„Věřím, že všechny léky budou v budoucnosti vyvinuté tímto způsobem, protože jsem přesvědčen, že je to nejefektivnější cesta k vývoji molekul,“ uvedl Andrew Hopkins, zakladatel společnosti Exscientia.
Otázkou podle něj je, jak rychle si farma průmysl tento postup osvojí. Pozornost se upíná i k tomu, zda budou léky vyvinuté umělou inteligencí pro pacienty bezpečné. Zda budou opravdu účinné a vyhoví přísným regulatorním standardům.
Avšak zvládne vývoj nových léků umělá inteligence skutečně? A ještě jednu podstatnou překážku jí zbývá překonat, a tou je dostupnost dat. Předpoklad využití umělé inteligence při objevování a vývoji léků je poněkud přímočarý. Využití jejích algoritmů totiž podmiňuje dostupnost obrovského množství relevantních dat.
Kritická ingredience
Aby lék uspěl už ve fázi klinického testování, musí umělá inteligence pracovat s mnoha údaji. A to jak ve zkoumání chemického složení různých molekul, při výzkumu dokumentů i dat o pacientovi. Bez přístupu ke kvalitním údajům umělá inteligence neposkytne přesné výsledky. A je tu ještě jeden navazující problém. Umělá inteligence není schopna vyhodnotit data ve velkých objemech. Proto se data vždy interpretují hlavně z odborného hlediska.
Zatímco umělá inteligence slibuje ve farmaceutickém odvětví revoluci, ti, kteří v něm pracují delší dobu, ji nepovažují za všemocnou. Jde spíše o „přístup lidí k ní,“ upozornil viceprezident společnosti AstraZeneca Jim Weatherall.
„Ano, je to nový způsob práce, ale vyžádá si ještě další odborníky,“ řekl.
Poptávka po nich ze strany velkých farmaceutických firem je už nyní obrovská. Jistí se totiž, aby se iniciativa ve vývoji léků pomocí umělé inteligence nepřenesla na stále rostoucí počet biotechnologických startupů. Skutečnost je, že nástroje umělé inteligence jsou ze 70 procent využívány na výzkum malých molekul. Což jsou tradiční léky vyráběné z chemických sloučenin.
–AM–
