Pravidelnou úpravu příspěvku na péči ve všech stupních závislosti navrhuje v chystané novele o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV]. Na dva tisíce korun chce resort zvýšit příspěvek na péči v prvním stupni závislosti.
Příspěvky na péči by se podle ministerské novely nově upravovaly, respektive navyšovaly každý rok s ohledem na hospodářský vývoj země. Obdobně jako je tomu u penzí. Podle stávajícího návrhu novely chce ministerstvo i jednorázově navýšit příspěvek v prvním stupni závislosti ze současných 880 korun na dva tisíce korun.
Podle podkladů k novele by se po navýšení dávky výdaje ročně zvedly zhruba o 1,2 miliardy korun. Dalších několik miliard by pak vyžadovalo každoroční navyšování příspěvků na péči.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] již dřív řekl, že chce ještě letos v koalici vyjednat jak navýšení rodičovského příspěvku, tak právě i příspěvku na péči. I on sám uznal, že na zvýšené výdaje nemá resort zajištěné krytí, tedy na ně nemá ve svém rozpočtu peníze. To v situaci, kdy státní rozpočet v posledních letech hospodaří ve stomiliardových schodcích. Před zaváděním takových valorizací zatěžující státní kasu a zvyšující zadlužováním Česka vládu varuje Národní rozpočtová rada [NRR].
Jurečka si stav financí uvědomuje, přesto chce více
Navyšování příspěvku na péči stejně jako rodičovské dávky Jurečka navrhuje i přesto, že vláda dlouhodobě slibuje stabilizaci veřejných financí a hledá úspory. Ministr argumentuje, že si stav státních financí uvědomuje, přesto se chce s ohledem na obtížnou situaci zranitelných osob o navýšení pokusit.
Místopředseda vládní ODS Martin Kupka minulý týden zdůraznil, že považuje za nutné požadavky na zvyšování dávek sladit s doporučeními NERV tak, aby přijatá opatření vedla ke snížení deficitu.
Příspěvek na péči schvalují a vyplácejí pobočky úřadů práce ve čtyřech pevně daných částkách podle stupně závislosti žadatele o dávku. V prvním stupni závislosti činí jeho měsíční výše pro dospělého 880 Kč, v druhé stupni 4 400 Kč, ve třetím 12 800 Kč a čtvrtém stupni závislosti 19 200 korun. Pro hendikepované děti do 18 let věku jsou částky 3 300, 6 600, 13 900 a 19 200 korun. Opět se u nich posuzuje míra závislosti na pomoci jiné osoby.
Dávku loni v prosinci pobíralo 364 300 lidí. Úřady na ní loni vyplatily téměř 36,4 miliardy korun, meziročně téměř o 3,7 miliardy víc. Pro letošek má na její výplatu resort práce v rozpočtu vyčleněno 37,6 miliardy korun.
Příspěvek na péči a jeho valorizace
Z příspěvku na péči si mají handicapovaní a senioři platit pomocné služby doma nebo v zařízeních. Nejnižší dávka by měla podle novely činit nově dva tisíce korun. Stejnou výši v prvním stupni úřady vyplácely do roku 2011, kdy se poté snížila kvůli tehdejší krizi a snaze omezit zadlužení.
Příspěvky by se nově měly i pravidelně valorizovat. Růst by měly stejně jako zásluhová procentní výměra důchodů. Ta se od loňského ledna upravovala celkem čtyřikrát a znovu se zvedne v červnu. Pokud by pravidla už platila, od začátku loňského ledna by se příspěvek podle hrubého propočtu z 6 600 korun dostal letos v červnu na 8 950 korun. Z 19 200 korun by se zřejmě zvedl na 24 570 korun.
Podle podkladů k novele by zvýšení spodní dávky pro dospělé stálo ročně asi 1,2 miliardy korun. Při valorizaci o deset procent by na rok bylo potřeba navíc 3,3 miliardy korun a při přidání o 15 procent 4,9 miliardy korun. Suma by postupně narůstala. Do roku 2026 ministerstvo práce výdaje vyčíslilo asi na 22 miliard korun.
S návrhem MPSV nesouhlasí ministerstvo financí. Žádá ho o odstranění ustanovení o valorizaci z novely. Poukazuje na každoroční růst výdajů i na to, že velká část příjemců pobírá starobní nebo invalidní důchod, který se navyšuje. Resort financí rovněž odmítá navyšování dávky bez úprav.
„Dlouhodobě postrádáme přehodnocení a zavedení účinných nástrojů ve prospěch efektivnějšího využití příspěvku na péči včetně nastavení adekvátního kontrolního systému tak, aby tento finanční zdroj skutečně směřoval k zajištění adekvátní péče,“ uvádí ministerstvo financí.
–ČTK/VRN–
Žji na sídlišti,kde jsou prý ti co nemají ani najídlo.Většinou jsou romové a i ostatní nemové ale většinase stěžují ale na mobily,cigarety pití alkoholu a i drogy a na to mají ale na jídlo nemají.Jinak mají i motorové koloběžky a kola ,,doma skoro vše co potřebují jako televize noteb.a skoro vše jako u ostatních a přesto většina těc hto rodin neoracují a jen se flákají a to hlavně ti mladí,a vychodit jen v učení se nkdo nechce s vzdělávat,takže jen na pomocné práce a i to dělat nechtějí.To co se u nás píše jsou tisk a nebo novináři jsou jen lži a jen populisté ,kteří jen se živí jen žvásty a kdyby raději dělají něco užitného a zadarnmo se mají slušně.Takže ,opět jen lži tak jako je to u nás a podobné jako jako v Kocourkově vše naopak.A politici a hlavně rádoby ti co se starají o ty ,kteřím je to jim jedno a jde jen o podpory a pod.
To je sice hezké ,že uvažují na zvýšení pnp ,ale praxe je je teď, že odebírají posudkový lékaři pnp dětem s autismem a dokonce i dětem se střední retardací.Vůbec to nechápou co to obnáší časově i psychicky. Mám syna autistu a potřebuji ho postavit do života až tu nebudu .Již jsem podala druhou námitku proti rozhodnutí posudkové lékařky z druhého stupně na nulu. Lékařka napsala napíšu shrnutě „má ruce i nohy a jen se počůrává nic nepotřebuje je to vlastně dle ní normální běžné dítě v 8 letech. Nemám proto slušným slov. Na víc lékařka ročník 1948.