Špatné spaní přináší deprese a úzkosti, upozorňují lékaři

Nespavost, dlouhé usínání či časté probouzení vedou k rozvoji duševních poruch. U psychiatrických pacientů špatné spaní signalizuje i zřejmě se blížící relaps. Podle psychiatrů nespavost zvyšuje až 2,5krát riziko sebevraždy.

O spánku hovořili odborníci v Poslanecké sněmovně PČR při příležitosti Světového dne spánku v pondělí 20. března. A téma je to zcela namístě. Lidí s poruchami spánku totiž přibývá. Podle docentky Jitky Buškové z Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ], která se výzkumem poruch spánku léta zabývá, u nás nespavost zmáhá třetinu dospělých a přibližně třetinu seniorské populace. Těch se týkají spíše poruchy dýchání ve spánku, tedy spánkové apnoe.

„Spánek skutečně není plýtvání časem. Během spánku se restartujeme, regenerujeme, znovu nabíjíme tělo i duši a ukládáme si zásadní informace do dlouhodobé paměti,“ říká Jitka Bušková.

Jak na semináři upozornil psychiatr Cyril Höschl, nedostatek spánku zvyšuje riziko rozvoje duševních nemocí. Pacienti s dlouhodobým spánkovým deficitem podle něj inklinují k úzkostným stavům, depresím, mají časté výkyvy nálad, problémy s pamětí a soustředěností. Bývají i velmi podráždění a zlostní.

„To má pak dopady v mezilidských vztazích a v zaměstnání,“ poznamenal Höschl.

Špatné spaní u psychiatrických pacientů

Nevyspalí lidé se špatně rozhodují, jsou unavení. Což s sebou přináší i další rizika pro společnost. Kupříkladu při řízení vozidla nebo výkonu některých povolání.

„A v neposlední řadě je zvýšené riziko sebevraždy, podle některých prací ta nespavost zvyšuje riziko sebevraždy až 2,5krát,“ říká Cyril Höschl.

Psychiatři podle něj dnes dobře vědí, že depresivní pacienti s neléčenou insomnií [nespavostí] jsou v daleko vyšším riziku sebevraždy.

Spánek je důležitý pro zdravou činnost mozku

Ale i zmiňuje, že sledováním poruch spánku u psychiatrických pacientů se dá i předem vysledovat blížící se návrat nemoci, takzvaný relaps. To za využití moderních informačních technologií, které by pacienta včas varovaly. Což by podle Höschla mimo jiné vedlo ke zefektivnění práce psychiatrů a snížení nákladů především za hospitalizace těchto pacientů.

„Když se pacienty podaří udržet mimo zařízení, tak tím ušetříme podstatnou část nákladů,“ upozornil psychiatr.

Zdravý člověk prospí třetinu života

Do diskuze přispěl i Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed, lékař a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR]. Připomněl, že kvalitní spánek je klíč k dlouhověkosti. A přidal i svůj, jak řekl, oblíbený citát, který měl už před lety vyslovit pětadevadesátiletý čilý muž v odpovědi na otázku, jaký je jeho recept na dlouhověkost.

„Málo jím, hodně spím a mezi dědky nechodím,“ prozradil zdatný senior.

Několik faktů o spánku, která se vyplatí znát

• Přes třetinu svého života člověk prospí.
• Šest hodin spánku po dobu dvou týdnů dnů znamenají pro lidské tělo stejné snížení pozornosti, jako dvě noci zcela bez spánku.
• Jedna noc zhoršené kvality spánku nedobře ovlivní dobu soustředění, vybavování a schopnost učení.
• Absence spánku ovlivňuje hormony, které se podílejí na regulaci chuti k jídlu, ve směru podpory příjmu potravy.
• 46 % lidí s častými poruchami spánku vykazuje absence v práci, nežádoucí události nebo chyby v práci.
• Až 30 % dospělých trpí nespavostí [insomnie] a pět procent pak naopak zvýšenou spavostí [hypersomnie].
• 10-20 % dětí trpí parasomnií, abnormálním chování, pohyby a prožitky, které jsou vázané na usínání, dobu spánku nebo probouzení a narušují kvalitu spánku.
• Až 30 % seniorů trpí poruchy dýchání ve spánku.

• 75 % teenagerů spí méně než 8-10 hodin.

• 43 % teenagerů tráví před obrazovkami PC, tabletů a mobilů 6 a více hodin denně.
• Až o 70 % se zvyšuje riziko zranění, pokud mladí sportovci spí méně než osm hodin.
• 5-12 % populace trpí syndromem neklidných nohou, tedy poruchami pohybu ve spánku.
• Až na 2,5násobek zvyšuje nespavost riziko sebevraždy.
• Jedna miliarda lidí po celém světě a 175 milionů lidí v Evropě trpí spánkovou apnoe. To je porucha, při níž dochází k zástavám dechu ve spánku a následnému snížení saturace kyslíku v krvi.

K poruchám spánku Miroslav Palát uvedl, že jde často o výsledek řetězících se hříchů společnosti. Mezi které patří hlavně velké množství vypitého alkoholu. Za Svaz i zmínil, že ne všechny profese ale mohou lidé vykonávat v době, jako většina zaměstnanců. Vyzdvihl nutnost vzdělávání pracovníků ve firmách o prospěšnosti a blahodárných účincích spánku. I zaměstnavatelé by se podle něj měli více zaměřit na vhodné pracovní prostředí tak, aby nepřispívalo k únavě. Případně pro zaměstnance zajistit bezpečné místo pro krátký odpočinek.

Spánková apnoe se léčí dýchacím přístrojem

Zatímco přibližně třetinu dospělých trápí poruchy spánku většinou kvůli špatné životosprávě, starostem v rodině či práci či duševním onemocněním, tak u třetiny seniorů dochází k narušení spánku v důsledku krátkých výpadků dýchání, takzvané spánkové apnoe. Byť je u nás dostupný a zdravotními pojišťovnami hrazený zdravotnický prostředek kompenzující spánkovou apnoe, ne všichni jej využívají. Speciální dýchací maska dokáže podle Augustina Bernáta, ředitele jedné ze společností zabývající se jejich distribucí, zvýšit míru přežití pacienta až o čtyřicet procent.

„Pacient spí s přístrojem, který tlačí vzduch a otevírá dýchací cesty v momentě, kdy se ve spánku zavřou,“ popisuje stručně fungování přístroje na spánkovou apnoe.

Uznává, že zprvu se může zdravotnická pomůcka pacientovi jevit jako nekomfortní. Jde si na ni ale zvyknout.

Na Karlovarsku otevřeli první spánkovou laboratoř

Čeští pacienti bývají podle jeho zkušeností v dodržování léčby pomocí dýchacího přístroje zodpovědní. To například při srovnání se západními zeměmi. Podle analýzy zdravotnických dat francouzských pacientů se spánkovou apnoe přestává přístroj používat až polovina pacientů po dvou letech jeho užívání.

„Nikoli proto, že by byli vyléčeni, ale proto, že se s tím přístrojem přestali cítit komfortně a nedostalo se jim adekvátní podpory,“ řekl Bernát.

Co říkají česká data

Oproti tomu česká data ukazují, že i po pěti letech léčby zhruba 70 procent pacientů se spánkovou apnoe tento přístroj používá déle než čtyři hodiny denně. A důvod podle Bernáta spočívá v přístupu k pacientovi. Zatímco ve zmiňované Francii po určení diagnózy pacienty obvykle v jejich domácím prostředí navštíví někdo jako terénní pracovník, který mu „pouze“ dodá zdravotní techniku a naučí ho s ní pracovat, tak v českém systému je pacient průběžně v kontaktu s ošetřujícím lékařem. A společně nastavují terapii tak, aby byla pro pacienta co nejméně zatěžující. Což zvyšuje šance na to, že ji bude i dodržovat, dodává Bernát.

„U těch organizací [ve Francii, pozn. red.] je na prvním místě profit a maximalizace zisku, nikoli ta péče,“  dodává Augustin Bernát.

Dnes už podle něj v Česku funguje i dostatečná síť spánkových laboratoří, kterých je asi pětapadesát. Pacienti na vyšetření v nich čekají v průměru šest měsíců. I když pacientů se spánkovou apnoe přibývá, doba čekání na vyšetření se výrazně neprodlužuje. To i díky nástupu telemedicínských nástrojů, s jejichž pomocí pacienti lékaři odesílají naměřená data, aniž by museli dorazit na vyšetření přímo do ambulance.

Veronika Táchová