Neandrtálské DNA sehrává roli v rozvoji obezity

V lidské DNA nachází vědci i část DNA neandrtálců. Geny po neandrtálcích podle nich ovlivňují reakce organismu na současné nemoci, ale i způsoby žití. A neandrtálské DNA zřejmě stojí i za boomem obezity.

Neandrtálci patří podle antropologických nálezů k nejbližším příbuzným současného člověka, tedy Homo sapiens sapiens. Tyto druhy se, jak dokládají historické nálezy, spolu částečně křížily. Proto nacházejí vědci v lidské DNA i části DNA neandrtálců. Podle Jana Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR geny získané od předků ovlivňují i to, s jakými zdravotními problémy se potýká současná populace. A dávají odpověď i na otázku, proč v posledních letech především lidé v rozvinutých zemích tak rychle přibývají na váze.

„Náš organismus je stále geneticky uzpůsobený pro lovce a sběrače, kteří se například s rafinovanými cukry ve své stravě vůbec nepotkávali. Také je nastavený tak, aby v dobách přebytku ukládal energii do zásob na doby, kdy bude nouze,“ vysvětluje souvislosti mezi genetickou výbavou dnešního člověka a neandrtálce Jan Pačes.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že v přebytku žije současná společnost v podstatě trvale. V důsledku čehož nevyhnutelně tloustne.

„Náš životní styl jednoduše neodpovídá našim genetickým předpokladům,“ říká molekulární vědec.

Šance na genetickou změnu jsou mizivé

Nabízí se tak otázka, jestli se lidský organismus časem geneticky nepřizpůsobí i současnému způsobu života a odchýlí se tím od genetické predispozice sběračů a lovců. Podle Jana Pačese je šance na takový vývoj s ohledem na velikost lidské populace a neustálou migraci spíše nepravděpodobná.

„I v případě, že by se taková změna u nějakého jedince objevila, nemá šanci se přirozeně rozšířit. V přírodě k tomu dochází ve chvíli, kdy určitý druh žije ve specifických podmínkách odděleně od ostatních, a mutace se během generací rozšíří mezi celou jeho populaci,“ vysvětluje Jan Pačes.

Nadváhou a obezitou trpí 66 % Čechů. A bude hůř, tvrdí lékaři

Což, jak dodává, není v současné situaci, kdy na zemi žije osm miliard lidí a svět je propojený více než kdy jindy, docela reálné. A přestože už dnes vědci vědí, jak lidskou DNA upravit, etická pravidla jim v tom brání. Stále totiž podle Pačese nejsme schopni dohlédnout, jaké důsledky by takové úpravy v lidském genomu přinesly pro budoucí generace.

„Představme si, že změníme lidskou DNA tak, aby náš organismus nevytvářel tak snadno zásoby tuku. To by v současné době mohlo být velice pohodlné. Nicméně po určité době může přijít znova doba ledová, a náš druh bude najednou v obrovské nevýhodě, protože na dané prostředí nebude připravený. Jak se říká‚ tlustí budou hubení a hubení budou studení,“ vysvětluje Jan Pačes.

Výzkum neandrtálské DNA posunul Svante Pääbo

Vědci se podle něj snažili zkompletovat DNA neandrtálců už od 90. let. Jak říká Jan Pačes, úspěch ve své letité práci sklidili teprve nedávno. A to zhruba před pěti lety, kdy téměř úplně jejich genom rozluštil švédský vědec Svante Pääbo se svým týmem. V loňském roce ho za jeho vědeckou práci ocenil Nobelův výbor švédského Karolinského institutu, kdy za objev získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Svante Pääbo ve svém výzkumu porovnával genomy moderního člověka a jeho nejbližších vyhynulých příbuzných, neandertálců a denisovanů. A podařilo se mu v něm prokázat, že mezi druhy skutečně docházelo k míšení.

Nobelovu cenu za lékařství získal švédský biolog Pääbo

Podle Jana Pačese jde o extrémně cenný objev, který mimo jiné vědce dovedl k dalšímu zjištění. A to, že neandrtálské DNA sehrává roli i ve vnímavosti lidského organismu na nový koronavirus rozvíjející covid-19.

„Další zkoumání totiž ukázalo, že jeden z genů, který jsme zdědili po neandrtálcích, zvyšuje imunitní odpověď proti koronaviru a chrání organismus před těžším průběhem. Jiný naopak zase jeho riziko zvyšoval – záleží, který z genů daný pacient měl,“ vysvětluje Jan Pačes.

Nyní proto probíhají výzkumy, jak by zděděné neandrtálské DNA mohlo ovlivňovat reakce lidského organismu na současné nemoci. Více k tématu neandrtálské DNA a vlivům na nemoci řekne Jan Pačes na 17. kongresu primární péče, který začíná v pátek 24. března v Praze.

–RED–