Čeští vědci z Biocev objevili a otestovali látku na léčbu smrtelných parazitárních nemocí, jako je malárie, spavá nemoc a PAM. Poslední z nich se šíří ve vodě. V 60. letech na nemoc zemřelo šestnáct návštěvníků bazénů v Ústí nad Labem.
Primární amébovou meningoencefalitidu [PAM] způsobuje smrtící mikrobiální patogen Naegleria fowleri. Obvykle se jím lidé nakazí skrze nosní sliznici a čichový nerv při plavání nebo jiných vodních aktivitách. I když jde podle vědců o vzácně se vyskytující onemocnění, smrtnost se po nakažení i při okamžitě lékařské pomoci pohybuje kolem 97 procent.
Příznaky nemoci přicházejí většinou pět dní po expozici. Pacienti po několika dnech podléhají vážnému poškození mozku. Naději na účinná terapeutika proti PAM nyní přináší výsledky vědecké práce mezinárodního týmu parazitologů a medicinálních chemiků z centra Biocev. Ti vyvinuli a již úspěšně otestovali látku, která z nemoci vyléčila myší modely.
„Experimentální léčba buď významně prodloužila přežití, anebo dokonce myši infikované patogenem Naegleria fowleri vyléčila,“ říká k novinkám ve výzkumu slovenský parazitolog Róbert Šuťák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a centra Biocev.
Čeští vědci připomínají epidemii PAM v 60. letech
Dodává, že ve Spojených státech se smrtící améba dosud potvrdila zhruba u dvou stovek pacientů. V Česku lidé dodnes s obavami vzpomínají na epidemii PAM v 60. letech, kdy na nákazu zemřelo šestnáct lidí ve věku osm až pětadvacet let. Tehdy epidemiologové až po letech přišli na to, že za úmrtími stojí patogenní měňavky neboli améby, kterými se zemřelí nakazili v několika plaveckých bazénech v Ústí nad Labem.
„I toto byla motivace, proč se věnovat výzkumu látek proti této nemoci,“ říká Róbert Šuťák.
„Další motivací bylo, že PAM je vzácné onemocnění, které nespadá do oblasti výzkumu lukrativního pro farmaceutické společnosti,“ vysvětluje německý vědec Martin Zoltner, vedoucí nově zřízeného Oddělení pro objevování léčiv v centru Biocev.
Ohledně dalšího vývoje léku pro léčbu pacientů infikovaných PAM jsou chemici z Přírodovědecké fakulty UK Lukáš Werner a Jan Štursa docela optimističtí.
„Navrhli jsme deriváty molekuly, které se řídí molekulárním mechanismem účinku se schopností dokonaleji procházet hematoencefalickou bariérou. Zdá se, že jsme jen pár kroků od objevu prvního účinného terapeutického zásahu proti této děsivé nemoci,“ popisují vědci.
Pro úspěšné pokračování vývoje je podle nich nyní i důležité, aby výzkum neukázal na nějakou toxicitu související s tímto léčivem.
Účinný lék proti malárii a spavé nemoci
Společně s látkou na léčbu PAM vědci z centra Biocev objevili další antiparazitní molekuly, které by se v budoucnu mohly používat proti malárii nebo spavé nemoci.
Využili přitom novou protirakovinnou látku zvanou MitoTam z laboratoře profesora Jiřího Neužila rovněž z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru Biocev. A přišli na to, že se dá úspěšně využít i při léčbě malárie, spavé nemoci nebo leishmaniózy.
„Mezi rakovinnými a parazitárními buňkami existuje totiž významná podobnost, která spočívá v jejich nekontrolovatelném množení. A s tím souvisejícími nároky na energii a živiny,“ vysvětluje Róbert Šuťák.
Což podle něj často sehrává roli v tom, jaké látky v budoucnu testovat na takzvaný repurposing. To je přístup, kdy se již existující a schválená léčiva používají pro nové terapeutické účely.
„V tomto případě je obzvláště nadějné, že MitoTam již úspěšně prošel klinickým hodnocením fáze 1/1b. A je tak k pacientům blíže než úplně nová látka,“ vysvětluje Šuťák.
Oba objevy českých publikoval uznávaný časopis Antimicrobial Agents and Chemotherapy vydávaný Americkou společností pro mikrobiologii.
–VRN–
