Odolné superbakterie stále více ohrožují zdraví lidí na planetě. Svůj podíl na sílící antimikrobiální rezistenci nesou průmyslová odvětví, zemědělství a nadměrná spotřeba. V únorové zprávě to uvedla Organizace spojených národů [OSN].
Antimikrobiotika, k nimž patří antibiotika, antivirotika, prostředky proti plísním a parazitům, se dnes běžně používají v prevenci a léčbě infekcí hrozící lidem, zvířatům i zemědělským plodinám. Problém je, že jejich vysoká spotřeba a nadužívání vede k takzvané antimikrobiální rezistenci [AMR]. To znamená, že se mikroorganismy stávají proti ještě nedávno účinným lékům odolné.
Antimikrobiální rezistenci považuje za přední globální zdravotní riziko OSN, jak uvedla ve své aktuální zprávě. Rostoucí počet superbakterií na planetě, které odolávají současným lékům, stojí podle organizace za miliony úmrtími ročně. OSN ve zprávě uvádí, že z velké části jsou za neblahou situaci zodpovědná velká průmyslová odvětví. Právě ta podle OSN, byť neúmyslně, přispívají k vývoji nebezpečných patogenů.
Na vážnost situace poukázala i Světová zdravotnická organizace [WHO], když antimikrobiální rezistenci označila za jednu z deseti největších hrozeb pro zdraví světové populace, bezpečnost potravin a životního prostředí.
Superbakterie sílí a útočí. AMR je stále hlubší problém
V únorové zprávě OSN stojí, že v roce 2019 se 1,3 milionu úmrtí přímo přičítalo infekcím odolným proti současným lékům. Téměř pět milionů úmrtí v témže roce pak zdravotníci vyhodnotili tak, že k nim došlo v souvislosti s AMR.
Při pokračování současného trendu by v roce 2050 mohlo v důsledku antimikrobiální rezistence umírat až deset milionů lidí ročně. Z hlediska světových ekonomických dopadů by to znamenalo pokles hrubého domácího produktu [HDP] nejméně o 3,4 trilionu dolarů ročně. Jak totiž upozorňuje americký server ABC News, antimikrobiální rezistence pro společnost značí rovněž nemalé ekonomické důsledky.
„Tento hospodářský dopad bude důsledkem obchodních ztrát, produktivity živočišné výroby a vyšších nákladů na zdravotnictví. Pokud k tomu ještě nepočítáme ztráty na životech,“ uvedl pro server ABC News Anthony D. So, lékař a ředitel na Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health.
Dopady antimikrobiální rezistence podle něj pocítí všechna odvětví a všechny regiony. Nejvíce ale chudší země. Zatímco v bohatších státech by měl být dopad AMR mírnější. Anthony D. So upozorňuje, že AMR není hrozbou výhradně pro veřejné zdraví, ale dopadá i na životní prostředí.
„Životní prostředí hraje důležitou roli ve vývoji, přenosu a rozšiřování antimikrobiální rezistence,“ uvedla šéfka pobočky Programu životního prostředí při OSN Jacquelin Alvarezová.
Je čas řešit nadměrnou spotřebu
Zpráva organizace uvádí, že AMR je úzce provázána s trojitou planetární krizí. Tedy změnami klimatu, ztrátami biodiverzity a znečištěním. A právě za touto krizí stojí lidská aktivita, nadměrná spotřeba a zatěžující výrobní postupy.
„Existují opravdu hmatatelná a fyzická doporučení. Jde o praxi, kulturu, o to, že různá odvětví musí nutně změnit věci, které dělají,“ uvedla Alvarezová.
Autoři zprávy OSN vyjadřují přesvědčení, že by tyto problémy měly být řešeny „shora dolů“. To znamená iniciativou národních vlád. A začít mají jednotlivé úřady co nejdříve. Důležité je podle OSN, aby vlády uvolnily finance v rámci národních plánů rozvoje, podpořily iniciativy na ochranu klimatu a současně sledovaly a hodnotily vývoj nových supervirů.
Součástí opatření proti AMR je podle zprávy OSN rovněž zavedení limitů pro používání antimikrobiotik v zemědělství. Národní vlády mají rovněž sledovat, kontrolovat a regulovat vypouštění odpadních vod z farmaceutických firem. Dále zlepšit zacházení s odpadovými vodami a posílit hygienická opatření, jak se píše ve zprávě OSN.
–AM–
