Kolonoskopie: Jak jsem navštívil své nitro

„Alespoň nezemřete zbytečně na rakovinu střev jako Pelé,“ schválil mi moje rozhodnutí ve dvaasedmdesáti letech podstoupit vyšetření kolonoskopie čili koloskopii MUDr. Želízko. No, že by to bylo až moc moje rozhodnutí, se říci nedá.

K vyšetření mě přiměla moje starostlivá manželka, zřejmě mě tu chce ještě nějaký čas mít a rozhodla se to se mnou vydržet. Pan doktor mi předepsal Fortrans, přípravek pro perorální roztok. Den před cestou do svého nitra jsem si musel postupně rozpustit čtyři sáčky, každý v jednom litru a vypít. Už tahle první fáze mě dost děsila. Vypít čtyři litry celkem ne dost chutného roztoku během několika hodin! A to neumím frajersky vypít ani půllitr piva na ex.

Odměřil jsem si do džbánku litr vody, rozmíchal prášek a pustil se do toho. Na rozdíl od pití vína, kterému musíte otevřít všechny smysly, abyste si ho plně vychutnali, při pití tohoto roztoku jsem naopak všechny smysly vypnul. Pil jsem s takovou vervou, s jakou asi pije poutník na poušti, když konečně narazí na oázu. Ale ať jsem dělal, co jsem dělal, vypít jeden litr mi trvalo hodinu.

Kolonoskopie: První dva litry se nedělo vůbec nic

První dva litry a první dvě hodiny se nedělo vůbec nic a musel jsem se ujistit, že roztok nemá prošlou respirační lhůtu. Pokračoval jsem dál a pak to vypuklo. Chudák čistírna odpadních vod! Kolik nás asi ten den na tom bylo podobně, kolik je nás takových do roka.

[Pozn. red.: Podle dostupných zdravotnických dat vyšetření kolonoskopie podstoupilo za 13 let asi 310 000 osob. Více než třetina vyšetření odhalila nějaký nález, nejčastěji adenomový polyp. Těchto nezhoubných výrůstků, které se ale mohou rozvinout v nádor, diagnostikovala u více než 113 000 lidí. Screeningová kolonoskopie je u nás zdarma od 50 let věku.]

Pitnou kůru jsem zahájil strategicky den před vyšetřením už v 15 hodin, abych neměl problémy v noci. Neměl jsem. Teprve následně jsem se dozvěděl, že pár kapek citronu chuť roztoku trochu zpříjemní.

[Pozn. red.: Kolonoskopie kolorektální karcinom potvrdí u 7 700 osob ročně. 3 400 pacientů na rakovinu konečníku či tlustého střeva umírá. Typický věk českého pacienta s kolorektálním karcinomem je v intervalu 65–74 let, bezmála 18 % všech nemocných je mladších 60 let. Řešení rakoviny konečníku a tlustého střeva je prevence.]

Nemohl jsem ovšem dospat, protože jsem byl objednaný na osmou hodinu ranní na Polikliniku Hůrka, kam to mám dost daleko. Na Hůrku proto, že tam měli nejkratší objednací lhůtu. Původně jsem uvažoval o Vojenské nemocnici, kam podle bydliště patřím, ale tam chtějí všichni. Objednací termíny jsou tam tak dlouhé a milá sestra v recepci mě přesměrovala proto právě na Hůrku. Jak je vidět, je třeba trochu zapátrat.

Potvrdil jsem, že jsem skutečně vyprázdněný

Ráno jsem na recepci vyplnil dotazník, podepsal informovaný souhlas a potvrdil, že jsem skutečně vyprázdněný. Pan doktor se mi představil a popsal mi, co se se mnou bude dít. Připadal jsem si jak v americkém filmu. Ponožky a tričko jsem si nechal. Nebyl jsem tedy tak nedůstojně nahý. Ulehl jsem na levý bok, dostal uklidňující injekci a biják mého nitra mohl začít. Vše jsem spolu s panem doktorem sledoval na monitoru. Tady se popisu zdržím, ale až zase uvidím nějakou královnu krásy, budu už vědět, co před námi tak pečlivě skrývá. Tam teda moc krásní nejsme, ale hlavně bychom tam měli být zdraví.

[Pozn. red.: Nádor tlustého střeva a konečníku patří mezi častá onkologická onemocnění. V mezinárodním srovnání ČR obsazuje místa porovnatelná s evropským průměrem. Podle dat z roku 2018 jsou čeští muži v evropském srovnání co do počtu diagnóz karcinomu tlustého střeva a konečníku na 14. místě. U žen je situace o něco příznivější, drží se na 19. pozici.]

Pan doktor mi střeva pochválil s tím, že definitivní výsledky se dozvím za dva týdny. Pak jsem se trochu vzpamatoval na lůžku ve zvláštním pokoji a odešel po svých. Doporučuje se doprovod, ale zvládl jsem to bez něj. Také se celý den nedoporučuje řídit auto. Přece jenom jsou ty smysly trochu omámené.

Loňské propady akutní a preventivní péče jsou alarmující

Cestou jsem se už těšil, jak se zase najím. Ale na druhou stranu, vyprázdněný jsem se cítil pěkně lehce, vlastně jsem ani hlad neměl. A bylo mi líto ty moje střeva zase zatěžovat. Ale dal jsem přednost před střevům sobě a s chutí posnídal. Tak za tři roky zase nashle, moje milé, ošklivé, nitro!

Michal Achremenko