Na světě zemřelo v roce 2021 více než sedm milionů dětí a mladistvých. Dalších 1,9 milionu dětí se v témže roce narodilo mrtvých. Mnohým úmrtím se dalo předejít. To ale za předpokladu dostupné základní zdravotní péče.
Data o loňské dětské a novorozenecké úmrtnosti přinesla agentura zabývající se úmrtností dětí United Nations Inter-agency Group for Child Mortality Estimation [UN IGME]. Samostatnou zprávu k údajům zveřejnil UNICEF, dětský fond Organizace spojených národů.
Podle odhadů zmíněných institucí ze 7,1 milionu zemřelých dětí a mládeže v roce 2021 jich pět milionů zemřelo před svými pátými narozeninami. Dalších 2,1 milionu dětí a mládeže přišlo o život ve věku pěti až 24 let. Zástupci OSN data o dětské úmrtnosti interpretují, že v roce 2021 na světě zemřelo dítě nebo mladiství každé 4,4 vteřiny.
„Příliš mnoho rodičů každý den čelí traumatu ztráty svých dětí, někdy dokonce ještě před prvním nádechem,“ řekla k číslům Vidhya Ganesh, ředitelka UNICEF divize Data Analytics, Planning and Monitoring.
Vysoké dětské úmrtnosti se podle ní dá předejít. A nikdy by neměla být považována za nevyhnutelnou, zdůraznila Ganesh. Snížit počty zemřelých dětí se podle ní dají silnější politickou vůlí společně s investicemi cílenými do primární zdravotní péče o ženy a děti.
V samostatné zprávě agentura uvádí, že ve stejném období se mrtvě narodilo 1,9 milionu dětí. Odborníci upozorňují, že k mnohým úmrtním by nedošlo při dostupné zdravotní péči o matky, novorozence, dospívající a děti.
Dětskou úmrtnost sníží základní zdravotní péče
Ke zpřístupnění primární zdravotní péče v rozvojových regionech podle Vidhya Ganesh na přelomu století i docházelo. Po roce 2000 celosvětová úmrtnost dětí do pěti let věku klesla o polovinu. U starších dětí a mládeže pak o 36 procent a novorozenců o 35 procent.
Snížení dětské úmrtnosti připisují zástupci UNICEF větším investicím do posílení primárních zdravotnických systémů cílených právě na ženy, matky, děti a dospívající mládež.
Nicméně od roku 2010 podle Ganesh došlo k omezení finančních podpor pro rozvojové regiony, a tím se zhoršila dostupnost základních zdravotních služeb. Pokud podle agentur nedojde k obnovení podpory, do roku 2030 na světě zemře až 59 milionů dětí a dospívajících. Šestnáct milionů dětí se narodí mrtvých, varují zástupci UNICEF.
„Je nespravedlivé, že šance dítěte na přežití je dána místem jeho narození a že existují tak obrovské rozdíly v přístupu k život zachraňujícím zdravotním službám,“ potvrzuje Anshu Banerjee, ředitel sekce pro matky a novorozence Světové zdravotnické organizace [WHO].
Subsaharská Afrika a jižní Asie
Slova Anshu Banerjee o rozdílnosti šancí na přežití u dětí podle místa jejich narození dokládají údaje zmiňované analýzy. V nejvyšším riziku úmrtí jsou děti narozené v subsaharské Africe a jižní Asii. Byť na státy subsaharské Afriky v roce 2021 připadá 29 procent celosvětově živě narozených dětí, tak v regionu v témže roce zemřelo 56 procent dětí mladších pěti let.
„Děti narozené v subsaharské Africe jsou vystaveny nejvyššímu riziku dětské smrti na světě. To 15krát vyššímu, než činí riziko pro děti narozené v Evropě a Severní Americe,“ uvádí zpráva UNICEF.
Ještě horší situace je u mrtvě narozených dětí. Na africký a jihoasijský region připadalo v roce 2021 zhruba 77 procent všech mrtvě narozených dětí. Téměř polovina všech mrtvě narozených dětí na světě připadala na subsaharskou Afriku.
„Riziko, že se ženě narodí mrtvé dítě v subsaharské Africe, je sedmkrát vyšší než v Evropě a Severní Americe,“ uvádí zpráva OSN.
K většině úmrtí dochází v prvních pěti letech života dítěte. Z toho polovina jich připadá na dobu prvního měsíce života. U nejmladších dětí jsou hlavní příčinou úmrtí předčasný porod a komplikace během porodu. Pokud by se ženám v době těhotenství, při porodu a bezprostředně po něm dostávalo alespoň základní zdravotní péče, úmrtnost dětí by se podle zástupců OSN významně snížila. A zdravotní služby a potřebná očkování jsou životně důležité i pro děti staršího věku.
„Pro děti, které přežijí prvních 28 dní, představují největší hrozbu infekční nemoci, jako je zápal plic, průjem a malárie,“ tvrdí zdravotní organizace.
Podle nich právě pandemie covidu utlumila už tak upadající očkovací kampaně v africkém a jihoasijském regionu. Děti a dospívající v nich denně umírají na nemoci, kterým by se dalo očkováním předejít.
Veronika Táchová
