Alzheimerova nemoc je významný zdravotní a socioekonomický problém související s prodlužováním věku lidí. Česko v roce 2021 schválilo akční plán pro zlepšení péče o pacienty s demencemi, od té doby se toho ale moc nezměnilo.
Alzheimerovou nemocí trpí ve věkové skupině 65 let každý desátý člověk. Ve věku 80 let a více je to každý pátý a v 90 letech už každý druhý senior.
„Zcela přesná čísla výskytu Alzheimerovy nemoci v České republice nejsou známá. Odhaduje se počet 100 000 pacientů,“ říká primář Neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Jan Bartoník.
Podle jeho odhadu jen ve Zlínském kraji žije s diagnostikovaným Alzheimerem 4 400 pacientů. Odborné predikce hovoří o tom, že počet nemocných v kraji do roku 2030 vzroste na 11 100.
„Základním rizikovým faktorem je věk, z těch dalších potom genetické dispozice, ženské pohlaví, nízká úroveň vzdělání, hypertenze, diabetes, poruchy metabolismu lipidů, kouření, nízká pohybová aktivita a nedostatek duševní činnosti,“ říká primář.
Alzheimerova nemoc a možnosti léčby
Alzheimerova nemoc je onemocnění s plíživými začátky, které se rozvíjí ještě před prvními viditelnými příznaky. Onemocnění se projevuje poruchou poznávacích funkcí, dominantně pak poruchou krátkodobé paměti. Typické jsou pro nemoc potíže s vybavováním si jmen a zapomínání i jednoduchých úkolů.
„Postupně se zhoršující paměť vede k omezení pracovních schopností, časem k omezení běžných denních aktivit a projevem dalších kognitivních poruch, jako je plánování, jazykové a zrakově prostorové schopnosti a podobně. Dochází k poruchám chování a dalším neuropsychiatrickým poruchám, stav postupně vede k závislosti na pomoci okolí, eventuálně k nutnosti institucionální péče,“ vysvětluje primář Bartoník.
Současná léčebná terapie Alzheimerovy nemoci spočívá v podávání léků, které dokáží zpomalit průběh nemoci. Lék na vyléčení onemocnění neexistuje. Určitou naději na kauzální léčbu vzbuzuje v posledních letech biologická léčba monoklonálními protilátkami. Ta se ale stává efektivní pouze v časném stadiu nemoci.
„Sám pacient může ovlivnit průběh onemocnění svým způsobem života. Nutná je dostatečná pohybová aktivita, sociální kontakt, učení se novým věcem. Samozřejmá je prevence a účinná léčba hypertenze, diabetu, hyperlipidemie,“ dodává Jan Bartoník.
Jako novinka v léčbě se jeví očkování proti beta amyloidu nebo tau proteinu. Za rozvojem Alzheimerovy nemoci totiž stojí buď nahromadění bílkoviny amyloid beta v mozku pacienta, nebo ukládání bílkoviny v neuronech, kdy lékaři hovoří o tau proteinu.
„I v oblasti vakcinace je klinický výzkum velmi pokročilý. Očekáváme, že v blízké budoucnosti budou tyto léky dostupné i pro naše pacienty,“ uvádí přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK Fakultní Thomayerovy nemocnice Robert Rusina.
Čekání na nová centra pro pacienty
Primář Bartoník připomíná, že ve zlínské nemocnici funguje poradna pro pacienty s demencí a jinými neurodegenerativními onemocněními nervového systému. V plánu má nemocnice zřídit Centrum vyšší specializované péče pro pacienty s Alzheimerovou nemocí. Návrh na vytvoření těchto center podle něj zpracovává Česká neurologická společnost.
„I když Alzheimerovu nemoc bohužel dosud neumíme vyléčit, naším cílem je poskytnout léčebnou péči co nejdříve tak, abychom zkvalitnili život pacientům s touto závažnou diagnózou,“ tvrdí.
Jeho slova jsou v souladu s Národním akčním plánem pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020-2030 [NAPAN]. V dubnu 2021 dokument schválila vláda. Právě tento akční plán počítá s vytvořením specializovaného centra v každém kraji České republiky.
Plán počítá i s mezioborovou spoluprací. Diagnostika, léčba a celková péče o pacienty s demencemi si totiž žádá odbornou péči vícero specializací. V praxi se proto často prolíná práce gerontologa, neurologa, psychiatra a nepochybně i praktického lékaře.
–DNA–
