Řecká europoslankyně Eva Kailiová již několik dní není místopředsedkyní Evropského parlamentu [EP]. O funkci přišla poté, co ji obvinili z přijímání úplatků od zástupců Kataru. Jsou tu i jiné kauzy činitelů EU, které řeší i vakcíny proti covidu.
Podle belgických vyšetřovatelů měla Kailiová spolu s dalšími členy EP brát úplatky od zástupců Kataru. Policisté vrcholnou představitelku EP spolu s dalšími lidmi z EP dokonce obvinili ze zločinného spolčení, korupce a praní špinavých peněz.
„Kvůli probíhajícímu vyšetřování EP rozhodl, že Eva Kailiová už nebude jednou z jeho místopředsedkyň. Rozhodnutí je platné okamžitě,“ uvedla po hlasování europoslanců o dalším osudu Kailiové, která ale zůstává europoslankyní, předsedkyně EP Roberta Metsolaová.
EP na aktuální korupční kauzu reagoval i usnesením, jímž okamžitě pozastavil veškerou práci na legislativních návrzích týkajících se Kataru. Zejména pak těch, které se týkají uvolnění vízového režimu a dohody o letecké dopravě EU s Katarem. Nutno dodat, že europoslanci mají stejně jako jiní zákonodárci imunitu vztahující se na zadržení a soudní stíhání. Výjimkou jsou případy, kdy je podezřelý přistižen přímo při činu.
Kailiové kladou otázky kolem financování EMA
Zajímavé je, že Kailiová se angažuje také v oblasti zdravotnictví. Na jejích stránkách v sekci položených otázek na ni totiž míří hned několik dotazů, které cílí na původ příjmů Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA].
„Podle zveřejněných údajů představovaly poplatky farma firem v roce 1995 20 procent rozpočtu EMA. Do roku 2010 se jejich podíl zvýšil na 75 procent a v současnosti činí 86 procent,“ stojí v úvodu otázek.
Otázky upozorňují i na několik znepokojujících zjištění. Kailiová, která je obviněna z korupce, má „řešit“ podle tazatele skutečnost, že někteří z členů poradních orgánů EMA mají až příliš úzké vazby na farmaceutické firmy. EMA se má podle něj přitom rozhodovat nezávisle a jen na základě tvrdých dat. Položené otázky znějí následovně:
- Zveřejní Evropská komise [EK] podrobné údaje o přesných částkách poskytnutých EMA jednotlivými společnostmi v období 2019–2022?
- Zkoumala EK možnost zavedení nových pravidel pro omezení průmyslového financování EMA a regulačních orgánů? To proto, aby nedocházelo ke střetu zájmů? Zvýší EK finance pro EMA?
- Zváží EK přijetí pravidel, která by zabránila jakémukoli zapojení vysokých úředníků EU a jejich poradců a příbuzných do rozhodování EMA?
Jakkoli otázky míří na EK, je to právě Evropský parlament, který slouží jako nástroj pro kontrolu činností komise. Čímž se zřejmě dostáváme k jádru pudla. Evropské orgány totiž stále šetří šéfku EK Ursulu von der Leyenovou ve věci jejího vyjednávání o dodávkách vakcín proti covidu od společností Pfizer a BioNTech do Evropy.
EU prověřuje i vakcíny proti covidu
Von der Leyenová se dostala do hledáčku kanceláře Evropského veřejného žalobce [EPPO] zhruba před dvěma měsíci. EPPO je nezávislý orgán EU zodpovědný za vyšetřování a stíhání finančních zločinů včetně zpronevěry, praní špinavých peněz a korupce. Orgán šéfku EK „prověřuje“ kvůli jejím kontaktům se zástupci firmy Pfizer a BioNTech v době pandemie covidu v roce 2021. Což ještě neznamená, že se Leyenová něčím provinila.
„Naše šetření přichází jako reakce na vysoký zájem veřejnosti. V tomto okamžiku nebudeme další podrobnosti zveřejňovat,“ vyslovila se kancelář EPPO v nedávném prohlášení.
Upozornila i na to, že situace v dubnu 2021 byla složitá a neustále se komplikovala. A to jak očkovací kampaň, tak role nejvyšších představitelů EU včetně von der Leyenové. V Evropě panovaly lockdowny, lidé umírali. Byl nedostatek vakcín. Zvlášť poté, co jejich tehdejší největší dodavatel, společnost AstraZeneca, oznámil potíže s výrobou. Na práci von der Leyenové se snesla ostrá kritika s tím, že krizi nezvládla.
Avšak nastal vážný problém. Celé měsíce si von der Leyenová totiž vyměňovala textové zprávy a telefonovala s výkonným ředitelem firmy Pfizer Albertem Bourlou. Firmy Pfizer a BioNTech se následně staly hlavními dodavateli vakcín proti covidu do Evropy. EK uzavřela smlouvy na 1,8 miliardy vakcín. A podle evropských médií to byla právě osobní angažovanost Ursuly von der Leyenové s představiteli Pfizeru, která vyvolala mnoho otazníků a vedla k jejich prošetření na unijní úrovni.
Leyenová zůstává předmětem šetření
První informaci o textových zprávách mezi von der Leyenovou a výkonným ředitelem Pfizeru Bourlou přinesl deník New York Times v dubnu 2021. Bylo to v předvečer podepsání největšího unijního kontraktu na dodávku 1,8 miliardy dávek vakcíny BioNTech/Pfizer. Pokud by došlo k dodání celého sjednaného množství, pak by hodnota kontraktu činila 35 miliard eur [cca 848,4 mld. Kč].
Letos v lednu obvinil ombudsman EU Komisi ze špatného postupu kvůli tomu, že neprověřila textové zprávy s odvoláním na svobodu požadování informací. Aniž by EK potvrdila existenci těchto zpráv, odpověděla, že „dočasné a pomíjivé dokumenty nearchivuje.“ Uvedla, že jejich vyhledávání nepřineslo žádný výsledek.
Poté, minulý měsíc, Evropský dvůr auditorů zveřejnil zprávu, která uvádí, že Komise odmítla detaily o osobní roli von der Leyenové z jednání o kontraktech s firmou Pfizer zveřejnit.
Rozpočtový orgán zjistil, že se šéfka EK z osobní iniciativy odchýlila od předchozích jednání o nákupech vakcín, místo aby se opírala o vyjednávající týmy. Na rozdíl od ostatních kontraktů Komise odmítla poskytnout soudu dokumenty o předběžném jednání o této specifické dohodě.
Výbor pro covid-19 vakcíny proti covidu stále prověřuje
V reakci na toto oznámení belgická socialistka z Evropského parlamentu, Kathleen van Bremptová uvedla, že se musí prověřit „několik aspektů“ kontraktu s firmou Pfizer. A to včetně „textových zpráv prezidentky komise“. A dále skutečnost, že ve věci podle ní „neexistují žádné papírové záznamy o předběžných jednáních.“
Van Bremptová předsedá speciálnímu výboru Evropského parlamentu ve věci covidu-19. Jak unijní ombudsman, tak člen Evropského dvora auditorů, kteří před výborem vystoupili, odpovídali na dotazy týkající se textových zpráv.
„Výbor pro covid-19 bude celou záležitost pozorně sledovat,“ uvedla van Bremptová.
Avšak člen zdravotnické sekce Evropské unie zástupcům EK sdělil, že „v tomto stadiu nemůže věc komentovat.“ Otázka, zda šéfka EK zachránila Evropu tím, že vyjednala vakcíny od amerického výrobce, nebo naopak Evropu poškodila kvůli netransparentním postupům, tak zůstává nezodpovězena.
Pochopitelně Europoslanci si díky nízkým platům musí nějakým způsobem přilepšit, vždyt je celosvětová inflace a velká drahota !